Brno - Nejvyšší soud rozhodl, že není přípustné stíhat Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře ani kvůli jednání mimo Poslaneckou sněmovnu. Bývalí poslanci čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách. Podle soudců se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita i přesto, že nemusela být dojednána na sněmovní půdě. Jednotlivé skutky podle nich nelze oddělit a samotné vzdání se mandátu je chráněno imunitou. Nejvyšší soud ale rozhodl, že lze stíhat expremiéra Petra Nečase i za případné trestné činy, kterých se mohl dopustit před srpnovým rozpuštěním sněmovny.
„Státní zástupce podal návrh, ve kterém specifikoval jednotlivé skutky poslanců jako celek. Nejvyšší soud k tomu říká, že nelze jednotlivé skutky od sebe oddělit a vzdání se mandátu, které bylo jakýmsi vrcholem celého skutku, je chráněno imunitou podle ústavy,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Verdikt Nejvyššího soudu ale nemusí znamenat konec celé kauzy. „Jakékoliv skutky, kterých se tito pánové dopustili po 7. 11. 2012 (den, kdy se vzdali mandátu), lze trestně stíhat. Nejvyšší soud státnímu zástupci nebrání ve shromažďování důkazů o prokazování případného nezákonného jednání,“ dodal Knötig.
„S tímto rozhodnutím jsme samozřejmě spokojeni, očekávali jsme ho. Z podkladů, které měl Nejvyšší soud k dispozici, jasně vyplývalo, že vrchní státní zástupce nepředložil žádné nové důkazy. Šlo tedy o právní posouzení identické situace, ke které už Nejvyšší soud jednou stanovisko zaujal, a nebyl důvod předpokládat, že změní názor,“ podotkl Lukáš Trojan, advokát exposlance Šnajdra. Verdikt potěšil i Petra Tluchoře: „Já jsem velmi rád, že nemusím přehodnocovat svůj pohled na moc soudní.“ Trojice bývalých poslanců teď zváží, zda budou chtít odškodnění za pobyt ve vazbě, kde strávili déle než měsíc.
Naopak podle experta na ústavní právo Jana Kysely není postoj Nejvyššího soudu nejšťastnější: „Přepisuje ústavu tak, že je spíše porušována zásada rovnosti před zákonem neboť vlastně zvětšuje to privilegio zákonodárců a není úplně zřejmé, kde jsou hranice toho rozhodnutí, co vlastně mohou ti poslanci a senátoři dělat.“
Nečase stíhat lze, není chráněn imunitou
Vrchnímu žalobci ale soud vyhověl v případě bývalého premiéra Petra Nečase. Soud rozhodl, že není vyňat z pravomocí orgánů činných v trestním řízení. „Jeho procesní imunita skončila 27. srpna, kdy se rozpustila sněmovna, (…) a lze jej trestně stíhat za případnou trestnou činnost za doby poslaneckého mandátu,“ podotkl Knötig. Chránila ho pouze procesní imunita, která se vztahuje na projevy ve sněmovně.
Pokud se totiž Nečas zmíněných schůzek účastnil a domluval se s poslanci na výměně mandátů za funkce, tak to k žádnému projevu zákonodárce nevedlo: „Neboť ten nijak nehlasoval ani se mandátu nevzdal,“ dodává Kysela.
Nečas podle Ištvana spáchal trestný čin podplácení. Zda ho bude chtít obvinit, ale Ištvan odmítl komentovat. „My nejprve vyčkáme na doručení rozhodnutí, pak ho vyhodnotíme. Poté se teprve vyšetřující státní zástupce může zabývat případným procesním postupem,“ uvedl žalobce. Právník Nečase Josef Lžičař ale zdůvodnění soudu nerozumí, vyčká proto na jeho písemné vyhotovení: „Tomu textu, který vypracoval pan Knötig, skutečně nerozumím, protože se mi zdá jako nelogický,“ uvedl advokát.
Státní zástupce Ivo Ištvan stáhl žádost o vydání expremiéra kvůli kauze údajného uplácení poté, co v červenci Nejvyšší soud vyňal tři exposlance z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. „My na tuto situaci budeme reagovat tím, že žádost, kterou jsme učinili Poslanecké sněmovně, vezmeme zpět,“ řekl tehdy Ištvan.
Podle Ištvana tak soud setrval na svém názoru ohledně nestíhatelnosti poslanců. „Vykládá ji i nadále tím nejširším možným způsobem,“ řekl žalobce s tím, že dosud čerpal informace pouze z tiskové zprávy soudu. Podrobné zdůvodnění prý zatím nemá k dispozici. Připustil však i možnost ukončení případu ve vztahu k exposlancům. „Pakliže Nejvyšší soud v tom odůvodnění vyloží, že pokud poslanec přijme v souvislosti s projednáváním věcí obecného zájmu, kterým je třeba legislativní proces ve sněmovně, neoprávněnou výhodu, a toto jednání bude považovat za beztrestné, potom nemají orgány činné v trestním řízení prakticky žádnou možnost, aby jednání mohlo být postihováno,“ prohlásil.
Někdejší poslanci za občanskou demokracii Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, který jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátu, a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita, a Nejvyšší státní zastupitelství proto následně zrušilo stíhání všech tří poslanců.
Vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan ovšem vzápětí avizoval, že bude po soudu žádat upřesnění poté, co konkretizuje schůzky, na nichž mělo k nabídnutí a přijetí úplatku dojít.
Aktuální podnět k Nejvyššímu soudu, který žalobci odeslali 12. srpna, obsahoval tvrzení, že kromě legitimních politických jednání ohledně podpory daňovému balíčku „měla paralelně probíhat další, tentokrát však již utajovaná a co do podstaty soukromá jednání, a to v době nejméně od 3. října 2012 do 6. listopadu 2012“.
Kauza údajného podplacení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra vedla k pádu Nečasovy vlády, Nečas se rovněž vzdal funkce předsedy ODS. V současné době jsou v případu obviněni pouze Nečasova přítelkyně a bývalá šéfka jeho kabinetu Jana Nagyová a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.
