Soud začal již potřetí veřejně projednávat kauzu údajného zneužití Vojenského zpravodajství, která stála v roce 2013 za pádem vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Obžalobě čelí jeho manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) a trojice zpravodajců Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Předchozí osvobozující rozsudky zrušil odvolací senát, který kauzu nakonec odebral původní soudkyni kvůli její nekritičnosti.
K hlavnímu líčení přišli osobně všichni čtyři obžalovaní, Nečas svou bývalou šéfku kabinetu a současnou manželku doprovodil až k soudní síni, jako již několikrát. Nečasová však poté prostřednictvím advokáta vyjádřila přání, aby se v následujících dnech jednání účastnit nemusela, protože má virózu. Nová soudkyně Pavla Hájková jí vyhověla.
Po přednesení obžaloby Hájková vyloučila veřejnost po dobu výslechů zpravodajců, a to kvůli možnému ohrožení utajovaných skutečností chráněných zákonem. Obžalované čtveřici hrozí až pětileté vězení. Pro Nečasovou státní zástupci v minulosti požadovali 3,5 roku odnětí svobody. Podle Hájkové padne rozsudek zhruba za 3 měsíce.
Sledování či kontrasledování
Podle státních zástupců sledovalo Vojenské zpravodajství na podzim 2012 na základě pokynu Nagyové a bez vědomí ministra obrany tehdejší ženu premiéra Nečase Radku. Nagyová si tím měla chtít opatřit neoprávněný osobní prospěch. Zpravodajci to popírají s tím, že prováděli kontrasledování Nečasovy rodiny.
Jejich verzi podporuje i premiér Nečas, který v kauze vystupuje jako svědek. Tvrdí, že zpravodajce prostřednictvím šéfky svého kabinetu požádal o prověření možné hrozby pro jeho blízké. Podle názoru žalobců záměrně vypovídá nepravdu, aby pomohl své současné manželce.
Obvodní soud v případu poprvé rozhodoval v roce 2014, kdy Nečasové uložil trestním příkazem roční podmíněný trest, Pohůnkovo stíhání zastavil a případ Kovandy a Páleníka předal ministerstvu obrany. Po podání odporu musela soudkyně Helena Králová nařídit hlavní líčení, v němž nejprve v květnu 2015 a poté v červnu 2016 čtveřici osvobodila.
Králová argumentovala, že skutky popsané v obžalobě nejsou trestnými činy a že se provedenými důkazy nepodařilo prokázat motiv k trestné činnosti předestřený obžalobou, tedy že Nečasová chtěla nezákonným získáním informací o životě manželky premiéra uspíšit jeho rozvod. Podle soudkyně chtěl Nečas své manželství ukončit tak jako tak.
Nepodjatá, ale nekritická soudkyně
Osvobozující rozsudky ale zrušil městský soud. Podle něj Králová nelogicky hodnotila důkazy a nekriticky akceptovala obhajobu. Zpochybnil také její nestrannost a kauzu jí odebral. U Ústavního soudu si následně na změnu soudkyně stěžovali obžalovaní.
Nejvyšší instance však dala za pravdu městskému soudu, ačkoliv odmítla jeho tvrzení o možné podjatosti Heleny Králové. „Městský soud své rozhodnutí dostatečně vysvětlil, poukázal na konkrétní vady, jichž se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 dopustila, a bylo zřejmé, že není schopna dovést řízení do takového konce, který by bylo možno schválit,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
