Nezachránila ji ani Einsteinova prosba. Před 66 lety komunisté popravili Miladu Horákovou

Lidé po celém Česku si připomínají památku Milady Horákové a dalších obětí komunistického režimu. Politička byla spolu s dalšími třemi lidmi odsouzena ve vykonstruovaném procesu a přesně před 66 lety popravena. Horákovou před trestem smrti nezachránilo ani to, že proces získal publicitu v zahraničí a za milost pro odsouzené intervenovala řada významných osobností jako Winston Churchill, Bertrand Russell, Eleanore Rooseveltová nebo Albert Einstein.

Výročí popravy Horákové se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Platforma Bez komunistů.cz spustila kampaň Jdu s hlavou vztyčenou pojmenovanou podle věty z dopisu, který Milada Horáková napsala v noci před svou očekávanou smrtí, už 20. června.

V sobotu se několik desítek lidí zapojilo do hladovky, jež měla oběti komunistické zvůle také připomenout. Největší pietní akt se bude konat v místě popravy - v Pankrácké věznici. Lidé pak můžou přijít zapálit svíčku na pražskou Kampu. Už dopoledne se vzpomínalo v hlavním městě třeba na Újezdě u Památníku obětí komunismu nebo v Holešovicích přímo v ulici Milady Horákové.

Monstrproces s Horákovou znamenal tresty v souhrnné délce 7830 let

Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 obžalovanými se stal symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Trest smrti si politička, poslankyně za Československou stranu národně sociální (ČSNS), vyslechla 8. června 1950.

„Horáková se soustředila na samotný soud, kde se snažila trochu i vyvracet nějaká obvinění, ale velmi záhy pochopila, že nemá co do činění s klasickým soudem,“ uvedl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

Za „záškodnické spiknutí proti republice“ byly čtyři osoby – Milada Horáková, Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl – odsouzeny k trestu smrti. Další čtveřice (i v ní byla zastoupena žena – Antonie Kleinerová) měla strávit zbytek života ve vězení. Ostatním byly vyměřeny dlouholeté tresty.

Nahrávám video

Politolog Daniel Kroupa v Událostech, komentářích upozorňoval, že nešlo jen o Miladu Horákovou: „Byli to i lidé z kultury, prostě významní lidé první republiky. Já jsem znal osobně jednoho člověka – byl to básník Josef Palivec, a obdivoval jsem, jak si během procesu zachoval důstojnost. Ve své výpovědi se snažil neuškodit nikomu.“

Soud trval pouhých osm dní a na přímý příkaz Klementa Gottwalda byl zinscenován jako veřejný politický proces po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech. O rozsudcích bylo rozhodnuto předem a jinde než v soudní síni. Existují dokumenty, podle nichž ještě před vynesením rozsudků jednala o trestech nejvyšší místa KSČ.

Trest smrti pro obžalované si podle komunistů přálo nejméně 6 tisíc lidí. Důkazem toho je mimo jiné i to, že v průběhu devítidenního procesu dorazilo k soudu 6300 rezolucí lidu, které požadovaly trest smrti. „Mezi těmi lidmi byli například i žáci základní školy nebo někteří sokolové,“ upozornil Blažek.

Horáková žádost o milost podat odmítla, učinili tak za ni až její otec a dcera. Zpočátku tehdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald váhal, jelikož proces získal publicitu v zahraničí a řada významných osobností intervenovala za milost pro odsouzené. Mezi nimi se objevili například Winston Churchill nebo Bertrand Russell.

Za Horákovou se postavil i Albert Einstein, který poslal telegram s textem: „Prosím Vás o nevykonání rozsudku vyneseného nad Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Buchalem. Byli oběťmi nacismu, vězňové německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zasluhují žít.“

Telegram Alberta Einsteina Klementu Gottwaldovi
Zdroj: Wikipedia.org

Přesto nakonec Gottwald rozsudek potvrdil. Horáková byla popravena v pankrácké věznici 27. června 1950 v pět hodin a 30 minut ráno. Spolu s ní na popravišti skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Horáková na sebe upozornila výroky o omylech soudů

Osud Milady Horákové byl silně spjat s Prahou, kde se roku 1901 narodila. Po ukončení právnické fakulty nastoupila na pražský magistrát. Mimo zaměstnání Horáková aktivně působila v ženském hnutí a stala se spolupracovnicí senátorky Františky Plamínkové. Během druhé světové války se zapojila do protifašistického odboje, za což byla v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení a jen těsně unikla trestu smrti.

obrázek
Zdroj: ČT24

V roce 1945 se Horáková stala poslankyní za Československou stranu národně sociální (ČSNS), jejíž členkou byla už od roku 1929. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Horáková na protest vzdala svého poslaneckého mandátu.

Zájem komunisty ovládané Státní bezpečnosti upoutala již v roce 1946 svými výroky o častých omylech lidových soudů. Po únoru 1948 bylo již jen otázkou času, kdy se s nepohodlnou osobností nový režim vypořádá.

Horáková iniciovala na podzim 1948 schůzku zástupců bývalých nekomunistických stran ve Vinoři, jejímž cílem měla být koordinace společného postupu. Ačkoli setkání nepřineslo žádný výsledek, obžaloba na něm později postavila značnou část procesu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Státní bezpečnost si pro Horákovou přijela 27. září 1949. Zpočátku vyšetřovatelé přesně nevěděli, z čeho ji obvinit. Nakonec jim však pomohly výslechy dlouholetého člena ČSNS Jaromíra Kopeckého, jenž byl zatčen při pokusu o přechod hranic.

Ten prozradil existenci ilegálního ústředí národních socialistů, takzvané „šestky“, jejímž členem byla i Horáková a který udržoval kontakt s představiteli někdejšího vedení strany v zahraničí.

„Tímto procesem byla zlikvidovaná elita národně socialistické strany. Dalším důvodem procesu bylo i ukázat na škodlivost kontaktů s emigranty. Horáková měla dobré kontakty například s Petrem Zenklem,“ uvedl Blažek.

Kompletní vyšetřovací spis Milady Horákové se stal před šesti lety archivní kulturní památkou. Nyní ho restaurují experti z Archivu bezpečnostních složek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pátek 20. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 4 hhodinami

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
před 5 hhodinami

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
před 14 hhodinami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministr Tejc počítá se zrušením 27 okresních soudů

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) počítá se zrušením 27 okresních soudů a jejich sloučením do větších celků. Po čtvrtečním jednání ministra s předsedy krajských soudů to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ve většině dotčených lokalit zůstanou podle něj soudní pracoviště zachována v podobě poboček. Občané tak budou mít nadále zajištěnou dostupnost základních soudních agend – například opatrovnických, v nichž se rozhoduje o svéprávnosti či svěření dětí do péče.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Letní sucho poškodilo vánoční jedle. Těch nejkvalitnějších bude méně a zdraží

Pěstitelé, které Česká televize oslovila, se shodují, že vánoční jedle zdraží. René Calta z plantáže v Příšově uvádí, že z jedlí nejvyšší jakostní třídy uschlo 30 až 50 procent. Podle Jakuba Vachty z plantáže Vachta & Janeček se rezavé větve vyskytují nejvíce na čerstvě vysazených stromcích. Ty totiž ještě nemají dost hluboké kořeny, aby se dostaly do spodní vrstvy půdy. Ztráty Vachta odhaduje na deset až dvacet procent a podle něj je to rok od roku horší.
před 17 hhodinami

Senátoři zvolili nové vedení, předsedou zůstává Vystrčil

Senátoři na první schůzi v povolebním složení popáté zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů. Před volbou znovuzvolený šéf řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volili se i místopředsedové. Těmi zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení je předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.