„Nemohli jsme poznat své město.“ Tragické bombardování na konci války zasáhlo Kralupy

Už od jara 1944 byla česká průmyslová města terčem náletů spojeneckých letadel. Cílem se stávaly velké podniky, železniční uzly a zejména továrny na výrobu a skladování pohonných hmot. Mezi nejznámější akce patří bombardování Ústí nad Labem nebo plzeňské Škody v dubnu 1945. Tragickým příkladem je také nálet na rafinerii v Kralupech nad Vltavou, který 22. března 1945, tedy právě před 75 lety, na místě zabil 248 lidí, z toho 145 českých obyvatel. Část letadel navíc shodila svůj náklad na nedaleké Neratovice, kde bomby usmrtily 52 lidí.

Rafinerie Kralupol byla už na počátku druhé světové války začleněna do německého koncernu Benzin-Benzol-Verband-Bochum, výroba v závodě však byla roku 1943 zastavena jako neefektivní. Objekt byl pečlivě zamaskován a po zbytek války udržován v provozuschopném stavu.

Poprvé se Američané o srovnání Kralupolu se zemí pokusili již 28. prosince 1944. Pro tento účel vyčlenili přibližně čtyřicítku těžkých bombardérů B-24 Liberator 485. a 460. bojové skupiny 15. letecké armády. Vlivem husté mlhy a poruchy radiolokátoru ale doletělo nad cíl pouze 22 letadel.

Ve dvou vlnách shodily 43 tun bomb, které však dopadly do polí severně od města, aniž by způsobily významnější škodu. Obyvatelé města si oddychli. Jejich klid ale neměl trvat věčně.

Druhý úder přišel na samém začátku jara 1945. Dne 22. března panovalo podle svědků příjemné slunné počasí, krátce před polednem však jarní idylu přerušil letecký poplach.

Bombardování naslepo

Jako hlavní cíl mělo kralupskou rafinérku původně určeno 165 bombardérů 304. perutě, z nichž však z italských letišť ráno kolem osmé hodiny odstartovalo pouze 160 strojů. Nad Kralupy se nakonec ve 12:29 hodin dostalo od severovýchodu 125 liberátorů, které v osmi vlnách shodily během půl hodiny svůj náklad.

Tím však bombardování neskončilo, neboť minutu po jedné hodině se nad městem objevila ještě devátá vlna dvaceti letadel, která měla jako svůj hlavní cíl německý Ruhland. Protože se však opozdila za stíhacím doprovodem, u Bezna na Mladoboleslavsku se odklonila ke Kralupům jakožto ke svému náhradnímu cíli. Celkem na město dopadlo 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun.

Cílem masivního útoku bylo kromě rafinerie i vlakové nádraží, které představovalo důležitý dopravní uzel. Hned první vlna náletů zasáhla v Kralupolu zásobník ropy, který začal hořet. Město se zahalilo do hustého černého dýmu a další bombardování proto bylo prováděno naslepo.

„Další pumy tak byly prakticky svrženy do kouře bez vizuálního kontaktu s cílem. Po shození veškeré munice se letadla kolem 16. hodiny vrátila zpět na italská letiště. Německá letadla během tohoto útoku nijak nezasáhla,“ upozorňuje ředitel Městského muzea v Kralupech Jan Racek.

Rozvrácené město

Bilance náletu byla tragická. O život bezprostředně přišlo 248 lidí, z toho 145 Čechů. Zbytek obětí tvořili převážně němečtí vojáci. Těla mrtvých byla snášena do kostela. Raněné nikdo ani nepočítal, jejich počet šel do stovek.

„Sirény leteckého poplachu byly sice spuštěny v 11:46 hodin, následně však byly přerušeny zásahem do elektrického vedení. Mnoho lidí se přesto zachránilo, když opustilo továrny a uteklo do okolních polí a zalesněných strání. Přesto v některých domech zahynuly i celé rodiny včetně malých dětí,“ uvádí Jan Racek.

Bombardování město kompletně rozvrátilo. Z 1884 kralupských domů jich bylo zcela zničeno 117 a dalších asi 993 poškozeno. Nálet neušetřil ani 22 kralupských podniků a 16 veřejných budov. Bomby zasáhly i gymnázium, těžce poškodily domy přímo v centru města. Škody byly tehdy vyčísleny na 210 milionů korun.

„Stál jsem tehdy před kralupským pivovarem a po prvním dopadu bomb jsem stačil doběhnout do sklepení pivovarské sladovny. Po hodině, která se zdála věčností, když nálet skončil, jsme vyšli ze sklepa ven a nemohli jsme poznat své město. Prostor kolem nás byl naplněn hlubokým tichem smrti, čpěl tritolem a pod nohama praskaly úlomky skla,“ vzpomínal pamětník Josef Stupka.

„Jen kostel se svou tichou věží zůstal trčet mezi troskami nedotčen,“ popsal obraz zkázy básník Jaroslav Seifert, který městu věnoval několik básní a vzpomínek. Pražský rodák v Kralupech strávil mnoho času jako chlapec u svých prarodičů z matčiny strany. I v dospělosti se pravidelně vracel.

Jen kostel se svou tichou věží,zůstal trčet mezi troskaminedotčen.Na jeho podlahu snášeli mrtné,katolíky, evangelíky i bez vyznání,a chrám je všechny přijímal podvlídnou střechu.
Jaroslav Seifert
z básně Úder

Bombardování ale nezasáhlo jen Kralupy. Část letadel zřejmě omylem shodila svůj náklad také na nedaleké Neratovice. Jejich bomby zničily desítky obytných domů a usmrtily 52 lidí.

Podle pamětníků se lidé po této události začali stěhovat mimo Kralupy.  „Střed města se po náletu zcela vylidnil. Obyvatelé odešli do okrajových čtvrtí či do okolních obcí. Bylo rozrušeno zásobování i obecní správa. Mimo organizovaného vyprošťování zavalených osob a odstraňování nevybuchlých bomb se hlavní opravné práce uskutečňovaly až v době po skončení války,“ připomíná Jan Racek.

Podle ředitele muzea se nešťastné bombardování stalo největší tragédií v historii města. I když Kralupy zažily i několik povodní, které způsobily obrovské škody, s bilancí náletů se nedají podle Racka srovnávat. Řada polozbořených domů zůstávala podle něj v Kralupech po řadu desetiletí a mnohé z nich se podařilo odstranit či opravit až v nedávných letech. 

V roce 2000 byla obětem náletu odhalena na zdi kralupského kostela Nanebevzetí Panny Marie pamětní deska vytvořená předním českým medailérem Josefem Hvozdenským. 

Proč padaly bomby?

Dodnes není zcela jasné, co vedlo Američany k bombardování rafinerie, která byla v té době mimo provoz. Jednou z možností je, že Spojenci neměli k dispozici aktuální informace a domnívali se, že Kralupol stále vyrábí palivo pro německé jednotky. Podle druhé možnosti měl nálet za cíl znemožnit obnovení výroby, o kterém Němci vzhledem k akutnímu nedostatku nafty na sklonku války uvažovali.

Nahrávám video
Historie.cs: Proč nás Spojenci bombardovali?
Zdroj: ČT24

„Od roku 1944 byly v protektorátu systematicky bombardovány rafinerie minerálních olejů, zejména Vacuum Oil Company v Kolíně, Fantovy závody v Pardubicích nebo obrovské podzemní skladiště pohonných hmot v Hněvicích u Roudnice nad Labem,“ říká historik Michal Plavec v pořadu Historie.cs na téma bombardování protektorátu.

„Zvláštní postavení v tom zabírají Kralupy nad Vltavou. Spojenci si mysleli, že se zde vyrábí syntetické pohonné hmoty a oleje, ale ve skutečnosti tam bylo maximálně skladiště. Tragický nálet na Kralupy nad Vltavou z 22. března 1945 byl proto také velmi ideologizován,“ upozornil Plavec.

Komunistická propaganda později využila podobné události k tvrzení, že zejména Američanům šlo o to, aby zničili průmysl českých zemí. Takový výklad podporuje teorii o vzniku „rozděleného světa“ už před koncem druhé světové války. Obhájci náletů ale připomínají, že protektorát byl poslední zbrojnicí wehrmachtu, a není se tedy co divit útokům na strategické podniky. Je také třeba podotknout, že o sovětských náletech na řadu míst, včetně ničivého úderu na Mladou Boleslav na konci války, se po desetiletí nemluvilo vůbec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za více než 60 let

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.
před 8 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 8 hhodinami

Těhotných s rakovinou přibývá. Expedice Dva životy nabízí podporu i informace

Pacientek, kterým lékaři diagnostikují rakovinu během těhotenství, podle odborníků v poslední době přibývá. Přičítají to včasnější diagnostice i vyššímu věku rodiček. Onkologické onemocnění ale nemusí znamenat ukončení těhotenství. Na možnosti léčby i specializované péče upozorňuje projekt Expedice Dva životy.
před 10 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
před 16 hhodinami

VideoDůvod zpoždění vlaků se už lidé z hlášení na nádražích nedozvědí

Cestující ve čtvrtek naposledy slyšeli na nádražích důvody zpoždění vlaků. Správa železnic se tyto informace rozhodla z běžného hlášení vypustit. Nově se lidé z drážních amplionů dozvědí pouze dobu, o kterou se vlaky opozdí. Cílem prý je, aby zpráva byla stručná a krátká a pro cestující nevznikala zbytečná akustická zátěž. Správa se na tom dohodla s dopravci. Zájemci si důvody zpoždění – je jich celkem čtrnáct – mohou dál najít například v aplikaci Datel Správy železnic nebo na portálu Můj vlak národního dopravce.
před 21 hhodinami

Potřebujeme naučit mladé lidi jezdit veřejnou dopravou, míní Bednárik

Potřebujeme mladé lidi naučit jezdit veřejnou dopravou, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v souvislosti s avizovanými slevami na jízdné od nového roku. Podle něj nejde o rozhazování peněz. Lidé bez těchto opatření budou jezdit častěji autem a spotřebovávat více paliva, míní. Vyjádřil se i k rozestavěným dálnicím. Prioritou je dle ministra dostavět dálnici D35. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 23 hhodinami
Načítání...