Praha - Dva vyhození vojáci bez nároku na výslužné a dva vysoce postavení důstojníci do vyřešení případu mimo službu. To je výsledek skandálu se symboly SS na českých přilbách v Afghánistánu. Není to přitom jediný problém s neonacismem v armádě. Na dlažbě už skončil i voják, který cvičil radikály z teroristické organizace White justice - Bílá spravedlnost. Přesto, že toto chování je podle mnohých vojáků z povolání neomluvitelné, někteří připouští, že jde jen o klukovinu zaviněnou stresem a možná ani ti kluci dost dobře nevěděli, s jakými symboly se identifikují.
O jaké jednotky vlastně jde? SS Dirlewanger patřila podle Eduarda Stehlíka z Vojenského historického ústavu k nejhorším jednotkám v rámci SS. „Upalování dětí, znásilňování, vraždění, ať už šlo o Bělorusko, Slovensko, šlo o sběř nejhorších zločinců, kteří se dostali do vojenské uniformy,“ tak popisuje Stehlík jednotku Dirlewanger.
Podle některých to byla jen chyba zaviněná stresem. Nicméně podle vojáků, kteří zažili válku na vlastní kůži, se jedná o něco naprosto neomluvitelného. Právě oni totiž vědí, o čem mluví - Tomáš Sedláček, František Janda a Aleš Opata zažili válku na vlastní kůži. Tomáš Sedláček dokonce osobně bojoval na Slovensku právě proti vojákům SS. František Janda zažil operaci Pouštní bouře v Iráku jako vojenský psycholog a Aleš Opata boje na Balkáně i v Afghánistánu.
Tomáš Sedláček: „To není omluvitelné, to se nedá zamést, to nejde.“
Aleš Opata: „To je naprosto nepřípustné.“
František Janda: „Je to neomluvitelné, samozřejmě ten trest si zaslouží.“ Nicméně připouští, že to lze pochopit. „Byl to ventil, ti vojáci prostě dost dobře ani nevědí, jakému symbolu se identifikovat, oni se identifikují k symbolu toho hrdinství, té válečné mužské soudržnosti.“
Aleš Opata s tím ale nesouhlasí: „Naše armáda má z historie spoustu svých vlastních hrdinů, kteří odvedli naprosto dokonalou práci, reprezentovali stát, národ, já si nemyslím, že se to dá u těch dvou vojáků odůvodnit.“ Nicméně, jak připouští Tomáš Sedláček, československá armáda má kromě hrdinů, jako jsou Gabčík, Kubiš a Opálka i takové jedince, kteří v krizové situaci zklamali.
Kvůli esesáckým symbolům je v armádě pořádně horko. Dokonce padaly hlavy vysokých důstojníků – generála Halašky a plukovníka Procházky. Avšak jedno je jisté, jinak se rozhoduje v teplé kanceláři v Praze, jinak v Afghánistánu.
Aleš Opata
„V daný moment (plukovník Procházka) řešil konkrétní situaci, nějakým způsobem se rozhodl. Rozhodoval se šest tisíc kilometrů od České republiky, v naprosto jiných podmínkách, a rozhodl se tak, jak se rozhodl.“
František Janda se totiž nedomnívá, že jde o systémové selhání armády a zpochybňuje i odpovědnost generála Halašky. „Plukovník Procházka to řešil v rámci své kázeňské pravomoci, ale tady se naznačovalo, že nechal spálit důkazy a podobně. Ne, on to vyřešil na místě jako správný velitel, seřval je jako hady, nechal jim to spálit, a měl to za vyřešené.“
Vojáci se symboly SS patří k elitní 4. brigádě rychlého nasazení. Ta má za sebou mise v Kosovu i v Afghánistánu. Pro pořad 168 hodin se rozhodli promluvit dva muži z této jednotky - první je vojenský kaplan, druhý zázrakem přežil misi v afghánském Feyzabádu v roce 2007.
Dva muži z jednotky pro pořad 168 hodin
Miloš Prášil: „Já jsem byl na pěti zahraničních misích, na té poslední jsem bohužel málem ztratil svůj život, přišel jsem tam o zdraví, a ještě k tomu vedle mě zemřel můj kamarád. Já za ty kamarády a ty lidi, se kterými jsem v misi byl, bych dal ruku do ohně. To, co se stalo, je vysloveně selhání lidské osobnosti.“
Miroslav Jordánek: „To, co se stalo, to nám dalo strašnou facku a strašnou lekci.“
Každá armáda stojí na tradicích a symbolech a všechny mají rituály a vzory. Nicméně, jak připouští Tomáš Sedláček, v našem knihkupectví jen zřídka najdeme knihy o druhé světové válce, které by zdůrazňovaly naše tradice a vzory."
