Praha - Dneškem si svět připomíná boj proti jednomu z nejhorších onemocnění, která svět zasáhla – AIDS. Nemoci, na kterou ani po třiceti letech a šestatřiceti milionech obětí neeexistuje stoprocentní lék. A to i přesto, že se jeho léčbou světová vědecká komunita dlouho intenzivně zabývá. Nesnižuje se dokonce ani počet nakažených – Světová zdravotnická organizace (WHO) jich v současnosti odhaduje na více než 35 milionů, přičemž toto číslo se s každým rokem zvyšuje o další milion. A ne jinak tomu je v Česku – za rok 2013 přibyl rekordní počet nakažených.
Nakažených HIV v ČR rekordně přibylo. „Nebojí se,“ tvrdí Stehlíková
Případy AIDS v České republice se evidují od poloviny osmdesátých let - za poslední čtvrtstoletí nakažených výrazně přibylo. Jen za posledních deset let se počet HIV pozitivních žijících na českém území zvýšil ze zhruba 400 na více než dva tisíce a tento počet roste i nadále. Podle předběžných údajů za rok 2013 přibylo v ČR 215 nakažených, což je o tři víc než za celý loňský rok, kdy bylo případů zatím vůbec nejvíc. Pacientů, kteří se dostali až do stadia AIDS, je v ČR celkem 396.
Podle Marka Malého z národní laboratoře sice Česko stále patří ve světě i v Evropě k zemím s nižším výskytem nemoci, nárůst za poslední roky je ale prudký. „Ještě v roce 2002 totiž přibylo nakažených virem HIV v zemi 50, o rok později 63, což znamená skoro čtyřnásobný nárůst nových případů infekce za posledních deset let,“ tvrdí Vratislav Němeček, vedoucí Národní referenční laboratoře pro AIDS.
HIV - human immunodeficiency virus - vir lidského immunodeficitu - je virus způsobující onemocnění AIDS. Virus HIV napadá určitou skupinu bílých krvinek a tím i imunitní systém, který oslabuje do té míry, že se organismus nedokáže bránit nejrůznějším nemocem a infekcím.
AIDS - acquired immunodeficiency syndrom - syndrom získaného immunodeficitu - je konečným stavem, kdy je obranyschopnost člověka s HIV snížena tolik, že se tělo nedokáže bránit různým onemocněním. Syndrom znamená, že AIDS není jedno onemocnění, ale soubor nemocí a příznaků, které jsou způsobeny poškozeným imunitním systémem.
Tento trend podle Džamily Stehlíkové, manažerky Národního programu HIV/AIDS v ČR, způsobuje nejen selhání prevence, ale i pokrok léčby. „Lidé se už nemoci tolik nebojí a chovají se rizikověji. Vnímají AIDS jako cukrovku, vidí možnost léčení, a proto nemoc neberou tak vážně,“ tvrdí. Selhání prevence Stehlíková vysvětluje snížením financí, které stát na prevenci dostává. „Ještě před pěti, šesti lety se na prevenci dávalo pět procent toho, co se dávalo na léčbu. Nyní to je necelé procento a tento poměr je velmi nízký. Ideálně by to mělo být pět až deset procent. Jinak hrozí, že se epidemie dostane mimo naši kontrolu,“ dodává.
Mezi nakažené patří v ČR převážně homosexuálové, kteří tvoří tři čtvrtiny všech infikovaných, tvrdí Stehlíková. V tomto roce však narostl i počet nakažených žen kolem padesátky až šedesátky. Necelých pět procent tvoří lidé, kteří se nakazí po použití infikované injekční stříkačky.
GALERIE
videogallery_395277
S nemocí bojujeme už více než třicet let
První zmínka o dosud neznámém smrtelném viru přišla z pera amerického vědce Michaela Gottlieba. V roce 1981 popsal v americkém odborném časopise unikátní případ zápalu plic pěti losangeleských homosexuálů. Nemoc Gottlieb pojmenoval jako pneumocystovou pneumonii, už o rok později se ovšem současný název AIDS stal součástí odborného slovníku.
Za objevem viru HIV stojí trojice francouzských vědců z Pasteurova ústavu Luc Montagnier, François Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann; psal se tehdy 20. leden 1983. O čtyři měsíce později pak trojice zveřejnila své výzkumy na stránkách amerického vědeckého časopisu Science. Vznikl tak první popis příčiny smrtelné nemoci, který dvěma svým objevitelům – Montaignerovi a Barréové-Sinoussiové vynesl v roce 2008 Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.
Nemoc terorizuje celý svět již od svého zrodu: v roce 1992 překročil počet nakažených deset milionů a na začátku jednadvacátého století už vystoupal nad třicet milionů. Počet nemocných rostl i v posledních deseti letech, oproti prvním létům nemoci už ovšem zdaleka ne tak výrazně. Dnes se počet nakažených odhaduje na necelých 36 milionů.
Počet HIV pozitivních na světě
Nejhůře je zasažena Afrika. V některých převážně subsaharských státech dosahuje podíl nakažené populace až čtvrtiny všech obyvatel země. Silně postižené jsou rovněž některé asijské státy, především Indie. Mezi půl milionem a milionem lidí s diagnózou AIDS se dá objevit i v Číně, Rusku nebo Brazílii. Zdaleka ovšem nejde o problém pouze rozvojových zemí. Více než milion nakažených se totiž dá najít i ve Spojených státech, které tak mají několikanásobně vyšší podíl nemocných než například Čína.
Protože jsou postiženými zhoubnou nemocí většinou mladí lidé v produktivním věku, má vysoký populační podíl neblahý vliv na výkon ekonomik těchto států. Nakažení totiž přestanou pracovat, vyžadují náročnou léčbu nebo po sobě zanechávají neúplné rodiny či tzv. sirotky AIDS. Studie OSN v devadesátých letech vyčíslila u států s podílem HIV nakažených nad 10 % zpomalení ročního růstu ekonomiky o 0,56 až 1,47 procenta.
Na léčení AIDS se přičinili i čeští vědci
Přesto, že ani nyní nelze nemoc zcela vyléčit, lékařská věda dosáhla pokroků ve zpomalování průběhu choroby a v oddalování jejího propuknutí. V současnosti je nejúčinnější použití tzv. antiretrovirových virostatik. Tyto látky jsou ovšem velice nákladné a navíc nejsou v mnoha zemích dostupné.
Na léčení účinků viru HIV se nesmazatelně zapsali i zástupci České republiky. Profesor chemie Antonín Holý, který v loňském roce zemřel, se svým týmem objevil celou řadu antivirotik, které jsou velmi účinné také v boji proti AIDS. Příkladem úspěchu českých chemiků je lék Viread, který vznikl na základě úspěšného českého výzkumu a na trhu představuje jeden z vůbec nejúčinnějších preparátů tlumících účinky AIDS.
Jakkoliv v současnosti plně účinný lék neexistuje, blízká budoucnost by tento problém mohla vyřešit. V posledních letech se totiž lékařům u několika pacientů podařilo nemoc úplně vymýtit. V letošním roce například američtí lékaři vyléčili „Mississippi baby,“ - dítě nakažené již v děloze, kterému od dvou dní života podávali silné antiretroviry a které po vysazení léků bylo schopno vlastním organismem udržet nemoc „pod kontrolou“. „Tento a několik dalších příkladů nám ukazuje, že úplné vyléčení je na dosah,“ tvrdí odborník z hamburské univerzitní nemocnice Jan van Lunzen.