Na syndrom odcizeného rodiče není v Česku léčba

Praha - Český helsinský výbor dokončil projekt o takzvaném syndromu odcizeného rodiče. Nejčastěji jím trpí děti, které rozdělení rodiče štvou proti sobě. Výbor během osmi měsíců zjistil, že pomoc rodičům při řešení tohoto problému v Česku prakticky neexistuje.

Syndrom odcizeného nebo také zavrženého rodiče zná Česko například z případu desetileté Terezy. Soudce nemohl zjistit kvůli ovlivňování rodiči její názor, tak ji na celé prázdniny nechal izolovat do Olivovy léčebny.

„Je-li dítě manipulováno emočně, je tlačeno k tomu, aby k jednomu z rodičů zaujalo negativní postoj, tak to má neblahé následky,“ upozorňuje psycholožka Jana Procházková. Syndromem odcizeného rodiče netrpí ale jen děti, o které se jejich rodiče hádají. Způsobit ho může i jeden z nich, když se o dítě přestane sám zajímat.

Někteří odborníci ale odmítají tento emoční syndrom u dětí vůbec uznat. Český helsinský výbor možná i proto zjistil, že rodiče, kteří řeší spor o péči dítěte, nemají moc šancí ho řešit. Sociální pracovnice a soudy jsou zahlcené prací a hlavně navzájem nespolupracují.

Právě díky zapojení všech zodpovědných orgánů se podařilo vyřešit problémy 40 z 50 rodin, které se do projektu zapojili. Hlavně díky terapiím v poradnách a sezením s mediátory. Podle Českého helsinského výboru problém ale vězí i v tom, že rodiče nemají o podobných službách, jako je třeba mediace, povědomí. A změnit systém může trvat roky.

Vydáno pod