Na státních rezervách nevydělávala jen Viktoriagruppe, ale i Agrofert

Praha – Správa státních hmotných rezerv (SSHR) v těchto dnech řeší krizi se zadluženou firmou Viktoriagruppe, z jejíchž skladů převáží zásoby nafty, jež měla pro správu původně ochraňovat. Nejde ale o jediný případ, kdy špatně nastavené smlouvy stojí stát peníze. Česká televize na příkladu skladování obilí upozorňuje, že na správě zásob se obohacuje Agrofert, jehož vlastníkem nadále zůstává ministr financí Andrej Babiš (ANO). O situaci se zajímali Reportéři ČT, informace zjišťovala Eva Mikulecká.

Smlouva na skladování obilí umožňuje firmě Navos, potažmo její mateřské společnosti Agrofert, vydělávat stamiliony obchodem se státním obilím. Navos může skladovat až 620 tisíc tun státního obilí, ale 40 % objemu může použít k vlastním obchodům. Základní povinností je zajistit, aby množství obilí nekleslo pod minimální objem. Když tedy v září 2013 Státní správa hmotných rezerv požádala Navos, aby znovu naskladnil 271 tisíc tun rotačních zásob, Navos to odmítl s tím, že požadavek není oprávněný vzhledem k smluvním ujednáním – pod minimální objem nešli.

Obchodovatelné rezervy

Pro skladovatele hmotných rezerv je výhodné, že se rezervy musí obměňovat, a z tohoto pohybu mají výnos. Od státu krom toho bere Navos obilniny za výrazně nižší ceny, než jsou na trhu. Od roku 2012 kupoval Navos pšenici za 3 100 korun za tunu, i když v posledních letech cena spíš roste a i dřív se tržní cena držela nejméně u tří a půl tisíce korun. „V minulých dvou třech letech došlo k významnému nárůstu, kolem šesti tisíc korun za tunu. Dnes jsme v situaci pod pěti tisíci korunami za tunu,“ konkretizoval agrární analytik Petr Havel.

Firma sice zásoby musí nakonec doplnit a nákup provádí za tržní ceny, ale může si vybrat dobu, kdy je cena nejvýhodnější. Smlouva neuvádí, v jaké lhůtě musí být rezervní sila kompletně naplněna. V zásadě tak není smysl rezerv naplněn, protože v případě nutnosti by nemuselo být k dispozici očekávané množství zdrojů.

Státní hmotné rezervy

Mezi komodity státních hmotných rezerv patří ropa, nafta, benzin, obilí, máslo, mražené maso, čočka, hliník, měď, zinek, letecký petrolej, kaučuk a mazut. Spadá sem i tamiflu, lék proti ptačí chřipce.

Smyslem úřadu je zajištění základních surovin a energie pro případy krize. Například zásoby ropy musí mít Česká republika na základě evropských nařízení nejméně na 90 dnů. Současný stav je připraven na 94 dnů. Rezervy u Viktoriagruppe pokrývají 2,5 dne.

Smlouva na skladování obilí byla s dceřinou společností Agrofertu Navos, a. s. uzavřena v roce 2005, tehdy byl předsedou představenstva Jaroslav Faltýnek, který je dnes místopředsedou hnutí ANO, ale zůstává v dozorčí radě podniku. „Jestli to bylo výhodné, nebo ne, to bych komentovat nechtěl,“ uvedl Faltýnek. Podle Andreje Babiše je smlouva standardní, navíc měl Agrofert kontrakt z minulosti, takže potíže v souvislosti s vládním angažmá nevidí. „Negativní zkušenosti jsou s pohonnými hmotami, ale co se týká Agrofertu, žádný problém tam nikdy nebyl. Někdo se snaží vytvořit nějaký problém,“ řekl Babiš.

Nový šéf slibuje novou éru

Správa státních hmotných rezerv má na starosti skladování komodit v odhadované hodnotě čtyřiceti miliard korun. Už od devadesátých let se ale v souvislosti s uzavíranými smlouvami často dostává do situace, při níž stát přichází o peníze. „Zejména to, jak se uzavírají dodatky k smlouvám, je něco, co dlouhá léta zůstává české veřejnosti skryto. A přitom jsou to kroky, na kterých stát prodělává miliardy korun,“ soudí agrární analytik Petr Havel. V únoru 2014 se k řízení Správy státních hmotných rezerv dostal Pavel Švagr, který se pokouší napravit chyby svých předchůdců. „Je tady celá řada kostlivců,“ říká Švagr, „rozličné smlouvy, které potřebují výrazně narovnat z pozice státu, a o to se určitě budeme snažit.“

Nahrávám video

Momentálně se Švagrův úřad pokouší zažehnat hrozící kalamitu ohledně nafty ve skladech Viktoriagruppe. S touto německou firmou se Správa státních hmotných rezerv dohodla před deseti lety. Není zjevné, kdo firmu Viktoriagruppe vlastní, ta navíc vytvořila výrazný dluh – na daních a poplatcích neodvedla bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Zadlužení Viktoriagruppe je jedním z důvodů, proč teď SSHR přistoupila k razantnímu kroku a pustila se do odvozu nafty do skladů Čepra. Kvůli neplacení daní má Viktoriagruppe obstavené účty a hrozí, že by sklady s naftou mohly ztratit status celních skladů. Na spotřební dani by pak stát musel zaplatit další desítky milionů korun.

Česká pobočka německé firmy Viktoriagruppe dluží na daních zhruba 350 milionů korun –  150 milionů korun na dani z přidané hodnoty, 120 milionů na spotřební dani a přes 80 milionů SSHR jako vypořádání v rámci takzvaných rotačních zásob. 

České rezervy v Německu

Současný problém se dotýká i čtyři roky starého rozhodnutí Správy státních hmotných rezerv. Díky němu mohla Viktoriagruppe skladovat českou rezervní naftu v německém Krailingu. „Uložit pohonné hmoty v zahraničí nemusí být pro nás výhodné. Zejména pokud jde o rychlost přístupu, o kontrolu a o transparentnost vlastníka úložiště,“ komentoval mluvčí BIS.

  • "Vnímali jsme tam pozitivum, že ten sklad býval Bundeswehru. Neříkejte mi, že Němci jsou tak benevolentní a neopatrní, že to prodají komukoli," vyjádřil se tehdejší předseda Správy státních hmotných rezerv Ladislav Zabo.

V červenci 2014 zjistila správa absenci 730 tisíc litrů nafty, které Viktoriagruppe hned doplnila, ale při poslední kontrole narazila na to, že v zásobnících chybí 5,5 milionu litrů. „Sklad má kapacitu 130 milionů litrů, to znamená několik podzemních nádrží a to měření je poměrně obsáhlé a složité,“ řekl vedoucí odštěpného závodu Viktoriagruppe Lubomír Novotný. Protože firma vznesla námitky proti kontrolnímu protokolu, nemůže předseda úřadu rezerv Švagr potvrzovat přesný objem nafty, která má chybět.

  • „Jsem přesvědčen, že úřad dělá vše, co je v jeho silách, aby ochránil zájem státu, to je v tuto chvíli prvořadá věc,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Získat stávající rezervy pohonných hmot z německého skladu ale může být problematické. „V tuto chvíli řešíme způsob dopravy do České republiky a zároveň jednáme s německými úřady, aby transport proběhl bez problémů,“ poznamenal Pavel Švagr. Německá strana s odvozem nesouhlasí a řešit situaci přijelo do Česka i představenstvo Viktoriagruppe.

Reportéři ČT je publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1. Tým reportérů České televize v tomto týdnu přibližuje také příběh ženy trpící Parkinsonovou chorobou, kterou vlastní úsilí připravilo o průkaz ZTP, nebo spor o budoucnost havířovského nádraží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 37 mminutami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 9 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 10 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 10 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 17 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.