Pelhřimov – Ačkoliv myslivost se v ČR už pár měsíců těší místem v seznamu nehmotného kulturního dědictví, aktivních vyznavačů každý rok razantně ubývá. Myslivci totiž postupně stárnou a počet nových členů zdaleka nepokryje jejich úbytek. I přes nepříznivou situaci ale nadšenci dál usilují o to, aby se česká myslivost dostala na celosvětový seznam UNESCO.
Myslivců v ČR ubývá, záchranou by mohlo být UNESCO
Myslivost patří v českém kontextu k zálibě, která se nejčastěji dědí z generace na generaci. Znalci tvrdí, že být myslivcem neznamená pouze chodit po lese v zelené uniformě s kloboukem na hlavě. Některé zvyky se dodržují už po staletí – a například myslivecká mluva už má přes 2 000 výrazů.
Českomoravská myslivecká jednota má 75 tisíc členů, jejich průměrný věk je ale 58 let – nejen to je dokladem, že popularita myslivosti v Česku klesá. Ještě před deseti lety přitom bylo myslivců přes 100 tisíc. Kromě toho, že stárnou, se z některých stávají pouze lovci. Starost o les a zvěř už podle slov samotných myslivců ustupuje do ústraní.
„Je to aktivita, která není jenom o tom, že musíme mít volný čas, ale v současné době je i finančně náročná,“ říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka. I proto čeští myslivci čím dál více usilují o to, aby se jejich záliba dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO. Žádost o zapsání chtějí s kolegy z okolních států podat do dvou let.