Uherský Brod – Střelec, který dnes zabil osm lidí, si stěžoval na šikanu, kterou úřady údajně neřešily. Před činem se ozval médiím, konkrétně televizi Prima, po střelbě spáchal sebevraždu. Oba dva prvky označil psychopatolog Andrej Drbohlav za typické znaky masových vrahů po celém světě. Odborníci se shodují v tom, že muž nejednal v afektu - útok si naopak zřejmě dopředu připravil.
Motivem střelce mohla být šikana, před tragédií si stěžoval televizi
GALERIE
videogallery_511218
Střelec z Uherského Brodu si před činem stěžoval reportérovi TV Prima na šikanu. Do televize zavolal ve 12:56 a ve čtyřminutovém telefonátu řekl, že má pistoli i rukojmí a že se zařídí „po svém“. „Oznámil nám, že je v Uherském Brodě a ať za ním přijedeme. Snažili jsme se zjistit proč, co nám chce ukázat. Na to nám po chvilce odpověděl, že mu spousta lidí ubližuje, že je šikanován a úřady to neřeší,“ popsal Pavel Lebduška z TV Prima. Novinář se snažil hovor prodlužovat kvůli identifikaci, souběžně kontaktoval policii. Podle něj šlo o muže, který byl psychicky na dně.
„Představil se nám příjmením, zatím informace nezveřejňujeme, protože je nemáme od policie potvrzené,“ dodal novinář. „Muž byl podle mě pevně rozhodnutý, že to udělá,“ doplnil Lebduška. O tom, že jde o střelce, nepochybuje vzhledem k časové následnosti střelby, která se podle policie odehrála krátce po 13:00.
Státní zástupce uvedl, že pachatelem byl dvaašedesátiletý muž bez kriminální minulosti. „Zatím zůstává do jisté míry záhadou, proč si vybral zrovna tento podnik a takovýmto způsobem tam vraždil lidi, kteří neměli s jeho osobními problémy nic společného. Není to osoba, která by měla nějakou zjevnou kriminální minulost, dá se říci, že to byl poměrně běžný občan – o to více vyznívá ten jeho útok nepochopitelně,“ uvedl státní zástupce Roman Kavka.
Mohly k útoku dopomoci duševní potíže?
Podle soudního znalce z oboru psychologie Jiřího Jelena muž čin plánoval. Mohl trpět pocitem méněcennosti a chtít vyvolat krvavé divadlo. Jestli skutečně trpěl duševní poruchou, není zatím jisté. „Psychiatrické potíže jsou velmi široký pojem, velmi často se tímto začínají veškeré spekulace. 85 procent masových útočníků mívá dlouhodobé obtíže psychologického, případně psychiatrického řádu, ale ne všichni mají duševní onemocnění v pravém smyslu slova,“ řekl psychopatolog Andrej Drbohlav. Podle sousedů byl zvláštní, nicméně nikdy v minulosti se pachatel s žádným psychickým onemocněním sám léčit neměl.
Starosta Patrik Kunčar (KDU-ČSL) uvedl, že neví, že by s tímto mužem, pokud platí identita, o níž se doslechl, mělo město problémy. „Pravděpodobně se nejednalo o notorického stěžovatele, kverulanta nebo problémového člověka,“ řekl Kunčar s tím, že s mužem ani nepřišel do kontaktu. Od místních se měl dozvědět, že se muž dopustil drobnějších přestupků proti občanskému soužití, ale ničeho významného. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pak doplnil, že útočník byl držitelem zbrojního průkazu a prověřuje se, zda vraždil legálně drženou zbraní. Někteří svědci mluví o problémech, kvůli kterým se chystala i petice proti muži i jeho manželce.
Právě jeho manželka doplňuje další aspekt útočníkova života. Před policií se v den útoku zabarikádovala. „Hodnotit situaci je velmi obtížné. Myslím si, podle nových informací, že klíčovým bodem bude jeho manželka, která se chová určitým způsobem nestandardně, že nechce komunikovat, že se uzavírá. Pokud je pravda, že se barikáduje, tak už je tam něco navíc,“ řekl psychiatr Zdeněk Bašný.
Informování a sebevražda jsou pro masové vrahy typické
Podle něj je ale pro masové vrahy příznačné, že před činem kontaktují média, případně o svém záměru informují veřejnost na internetu a že po činu spáchají sebevraždu. Přitom se tyto dvě věci podle něj vylučují. „Oni chtějí upozornit na ten čin. Vnitřně touží po ohromné pozornosti, kterou si paradoxně fyzicky ani neužijí, protože sebevražda na místě činu je rovněž typické a symbolické uzavření masového aktu násilí. Velmi často takto bilančně na místě činu zastřelí člověk i sám sebe,“ popsal Drbohlav.
obrázek
Drbohlav také uvedl, že v takových případech si útočníci nevybírají konkrétní cíl. Připouští, že v Uherském Brodě mohla mezi oběťmi být i oběť konkrétní, se kterou měl pachatel konflikt. Podle svědectví totiž útočník do podniku nejprve vešel a podíval se a až podruhé zaútočil. Mohl tak vědět, že tam vybraná osoba je. „Častěji ale masoví vrazi útočí na nekonkrétní oběti, které jsou pro ně subjektivním zástupcem příkoří, zla, něčeho negativního, co shledávají na společnosti. Mstí se ne těm lidem, které zastřelí, ale mstí se společnosti za její netečnost a liknavost,“ řekl Drbohlav.
Někteří odborníci varují před medializací, která může být nebezpečnou pro další potenciální případy. „Dává příklad pro osoby různě frustrované,“ řekl psychiatr Bašný, podle kterého pak tito lidé vidí návodné řešení svých problémů, které mohou takovýmto způsobem vykřičet do světa. Podle novináře Martina Fendrycha „by divadlo bylo trochu menší, kdyby policie a ministerstvo vnitra těch informací uvolňovalo víc, kdyby od začátku byli otevření a kdyby otevřenost potom vedla k tomu, že by lidé potom byli klidnější a i média by byla klidnější“.