Praha - Projekt Vzkazy domů - Češi ve světě, za nímž stojí obecně prospěšná společnost Dny české státnosti, chce upozornit na ty, kteří z mnoha důvodů, dobrovolně či pod nátlakem, opustili svou vlast. V rámci něj vznikla řada aktivit, mezi něž patří třeba slavnostní večer Korepondence V + W, výstava na Piazettě Národního divadla, ale i publikace pojednávající o významných osobnostech, které v průběhu 20. století odešly do zahraničí.
Křest knihy Karla Hvížďaly a Martina Jana Stránského se uskutečnil odpoledne v knihkupectví Luxor. Pokřtila ji operní pěvkyně Soňa Červená. Podle odhadů žijí v zahraničí asi dva miliony lidí, kteří se hlásí k českému původu.
Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Je rozdělena do pěti chronologicky řazených oddílů, které mapují hlavní vlny emigrace od roku 1848 až po poslední dny před pádem komunistického režimu v roce 1989.
Úvodní historické studie charakterizují každé období a popisují důvody a příčiny vystěhovalectví a podmínky života Čechů mimo svou vlast. Zachycují, jak která doba na své krajany nahlížela a opačně - jak se exulanti či emigranti stavěli ke své rodné zemi.
Mezi vybranými nalezneme známé osobnosti, jako je například kardinál Josef Beran, Soňa Červená či Karel Kryl, ale i ty, jejichž jména zůstala neprávem opomíjena. K těm bezesporu patří představitel protirakouského odboje Vácslav Vondrák, architekt Jan Letzel nebo generál Josef Buršík.
Profily osobností v knize:
1848–1918 /Josef Václav Frič, Vojta Náprstek, Aleš Hrdlička, Vacslav Vondrák,
Jan Kyjovský, Tomáš Čapek
1918–1938 /Jan Letzel, Josef Hurt, Zdeněk Kopal, Gustav Machatý, Anna Auředníková
1938–1948 /Jan Opočenský, Marie Švermová, Zuzana Ledererová, Jiří Voskovec,
gen. Sergej Ingr, gen. Karel Klapálek
1948–1968 /Dagmar Šimková, Soňa Červená, kard. Josef Beran, Josef Buršík,
Jan Lukas, Zbyněk Zeman
1968–1989 /Jiří Chmel, Ludmila Stáňová, Petr Sís, Ivan Medek, Karel Kryl,
Vojtěch Jasný, Jan Anastáz Opasek
Hlavním záměrem projektu Vzkazy domů - Češi ve světě je podle společnosti u příležitosti oslav Dne české státnosti 28. září 2012 připomenout příběhy Čechů žijících v zahraničí v kontextu témat spojených s českou státností a národní identitou, píše se na stránkách Dnů české státnosti.
Od roku 1848 opustily české země statisíce lidí z různých důvodů ekonomických i politických. Odchodem ztráceli i získávali. „O tom exil vždycky byl, že lidé získávali další oči, měli pak čtyři a byli schopni dívat se na problematiku doma i pohledem zvenčí a vidět ji mnohem přesněji,“ připomíná Karel Hvížďala.
Ve spolupráci s řadou státních a příspěvkových institucí, firem i soukromých osob a mediálních partnerů chce široké veřejnosti přiblížit krajany, jejichž osudy a příběhy jsou konkrétním obrazem českého politického, hospodářského, ale i kulturního vývoje.
Průběh oslav
Oslavy potrvají od 24. do 30. září, jejich součástí budou v Praze konference, diskuse, setkání, ekumenická bohoslužba, akce v muzeích, udělena bude také cena pro význačnou českou krajanku. Nominovány byly například bojovnice za lidská práva v USA Olga Hrubá, filoložka působící na Slovensku Marie Majtánová, modelka Tereza Maxová či podporovatelka česko-amerických kulturních vztahů Jiřina Šilhánová.
První českou krajanku v Dánsku - královnu Dagmar, která byla dcerou Přemysla Otakara I. a nevlastní sestrou svaté Anežky, představí od 27. září výstava v Klementinu. Princezna Markéta přijala jméno Dagmar po provdání za dánského krále Valdemara II. a pověsti o jejím dobrém srdci kolují po Dánsku do současnosti. Po 31. říjnu, kdy výstava v Klementinu skončí, bude instalována v Kutné Hoře a dalších českých a moravských městech.
Vrcholem oslav má podle organizátorů být uvedení oceňovaného divadelního představení Vzkazy domů, které v Národním divadle v podání brněnské Reduty přiblíží korespondenci mezi herci Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Hra bude uvedena 28. září na svátek sv. Václava, patrona Čechů.
Dny české státnosti koordinuje ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Českým rozhlasem, Národním divadlem, Národním muzeem a dalšími organizacemi. Loni se den české státnosti připomínal akcemi, které se nesly v duchu postav, jež jsou vyobrazeny na národních bankovkách.
