Ministr Štech předal jmenovací dekrety novým profesorům

Nahrávám video

Jmenovací dekrety si převzali z rukou čerstvého ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) nově jmenovaní profesoři. Slavnostního ceremoniálu, který se tradičně konal ve Velké aule historického Karolina, se zúčastnilo 74 z 86 nových profesorů. Osobně si pro jmenovací dekrety přišlo sedm z devíti žen, které byly jmenovány.

„Často se hovoří o tom, že české vysoké školství není v dobré kondici. Domnívám se, že není nutné vidět situaci tak černě. Vzhledem k podmínkám jsou jejich podmínky na velmi dobré úrovni,“ řekl před novými profesory ministr. Vyzdvihl nový systém akreditací vzešlý z nového zákona o vysokých školách.

Největší zastoupení měli tradičně lékaři, mezi nimiž byl například dvaačtyřicetiletý porodník z Fakultní nemocnice Brno Stanislav Kmoch nebo pediatr Zdeněk Šumník z nemocnice v pražském Motole.

Nahrávám video

Celkem 20 profesorů bylo jmenováno v oborech chemických, farmaceutických a ekonomických. Nejvíce nových profesorů má Univerzita Karlova v Praze, a to 23.

Mezi profesory se ocitli hudebník Eben i ústavní právník Kysela

Profesory se stali rovněž režisér Juraj Jakubisko a hudebník David Eben, kteří působí na Akademii múzických umění v Praze. David Eben, jehož bratr je moderátor Marek Eben, hraje na dechové nástroje ve skupině Bratři Ebenové a je znalcem gregoriánského chorálu. Jmenovací dekret převzali také znalec české literatury Jiří Pelán či ústavní právník Jan Kysela.

Jan Kysela
Zdroj: Ondřej Němec/isifa/LN

Jmenovací dekrety prezident podepisuje na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol. Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády.

Od kauzy tří nejmenovaných profesorů v květnu 2015, Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera, dostal Zeman již několikátý seznam kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem předává ministr školství. V minulosti tak někdy činil prezident.

Ošťádal podal na nečinnost prezidenta žalobu. Soudy nižší instance ji ale zamítly. Jeho nejmenování bude řešit Ústavní soud. S žalobou zatím neuspěl ani ředitel Národní galerie Jiří Fajt. K Nejvyššímu správnímu soudu dorazila v únoru jeho kasační stížnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 49 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 10 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 12 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 13 hhodinami
Načítání...