Ministr spravedlnosti: Vězeňské náramky mohou vychovávat, žaláře ale nevyprázdní

Nahrávám video
Kněžínek o náramcích: Šance na nápravu je větší než u vězení
Zdroj: ČT24

Nedávné zavedení vězeňských náramků do ostrého provozu tuzemské spravedlnosti mohou soudce motivovat k častějšímu ukládání alternativních trestů, než je dosud nejčastější podmínka; je ale iluzorní očekávat, že by měly nějak výrazně ulevit zaplněnosti tuzemských věznic. V Devadesátce ČT24 to prohlásil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Tuzemské soudnictví má možnost trestat prostřednictvím elektronických náramků a domácího vězení už osm let, institut ale nešlo plně využívat, protože chyběla potřebná technologie – a dodržování domácího vězení tak kontroloval probační úředník.

Krabičku o velikosti nabíječky na mobil budou mít vězni nebo obvinění připoutanou na noze. Náramky jsou voděodolné, měly by vydržet teplotu od minus dvaceti do plus padesáti stupňů a je potřeba je denně dobíjet.

Součástí technologie je také monitorovací stanice, které se instalují v domě nebo bytě odsouzeného, a každý náramek obsahuje GPS zařízení, které monitoruje pohyb odsouzeného v předem určených „povolených“ a „zakázaných“ zónách.

Jestliže se domácí vězeň z určených zón vychýlí, monitorovací stanice vyšle varování do monitorovacího centra v budově ministerstva, kde bude nepřetržitý dozor. Centrum bude obsluhovat celkem 17 lidí.

Monitorovací náramek na lýtku
Zdroj: ČT24

Teprve loni probační a mediační služba podepsala smlouvu s vítězem tendru a minulý týden ministr spravedlnosti Jan Kněžínek se šéfkou služby oznámili veřejnosti ostrý start celého náramkového systému. V jeho rámci pouto kolem nohy monitoruje prostřednictvím GPS pohyb trestané osoby.

„Po prvním nadšení v době, kdy trest vstoupil v účinnost a kdy jsme se pohybovali kolem tří set uložených trestů, začala čísla klesat. Mám pro to jediné vysvětlení, a to, že čekání na náramky bylo tak dlouhé, že soudci přestali tresty ukládat. Byla zde i obava, že trest je velmi těžko kontrolovatelný,“ konstatuje nyní ministr spravedlnosti.

Třicet procent trestů domácího vězení se navíc podle Kněžínka proměnilo v trest odnětí svobody – zkrátka proto, že odsouzení v dodržování pravidel selhali. Změnu by měly přinést právě elektronické náramky, které umožňují vězně monitorovat čtyřiadvacet hodin a současně ho nevytrhávají z jeho přirozeného prostředí. 

„Alternativní tresy se u nás neukládají často. Většinou je to zjednodušené schéma klasické podmínky, která je pořád ještě nejhojněji ukládaný trest,“ dodává ministr. „Nepřímo na soudce působíme, aby ukládání tohoto trestu (domácího vězení) zvážili, ale samozřejmě je zde nezávislost soudní moci a do toho, jaký ukládají trest, jim nemůžeme mluvit.“  

  • Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů i těch úmyslných, u kterých hrozí až pětiletý trest odnětí svobody – například maření výkonu úředního rozhodnutí, drobné krádeže nebo také neplacení výživného.
  • Odsouzený musí písemně slíbit, že se bude zdržovat na dohodnuté adrese.
  • Domácí vězení je navíc pro stát výhodnější. Zatímco denní náklady na odsouzeného ve věznici jsou už zhruba dvanáct set korun, u domácích vězňů je to desetkrát méně. Podle odhadu ministerstva 120 až 150 korun. Padesátikorunu si navíc hradí sám.

Trest, který má vychovat

Ve spolupráci s probační a mediační službou resort ostrý provoz náramků spustil tento měsíc, v současnosti je nosí jednapadesát vězňů (a trest domácího vězení se týká 125 lidí), státní instituce chystají druhou vlnu případů, které jsou projednávané u soudu. 

Celkem má resort k dispozici v rámci první dodávky 280 náramků s komplexním systémem, nasmlouváno jich má až 2500. Ministr očekává, že by se nový způsob kontroly mohl v nadcházejících dvou letech týkat přibližně šesti set vězňů. 

Kněžínek upozornil, že nejde očekávat, že by náramky nějak dramaticky ulevily tuzemským věznicím, které – šest let od Klausovy novoroční amnestie – hlásí naplnění kapacity na 105 procentech. „Tento trest nám věznice nevyprázdní. Odsouzení, kteří budou končit s náramkem na noze, by mnohdy končili s jiným trestem, než je odnětí svobody, typicky s podmínkou. Nesliboval bych si od toho, že z věznic zmizí tisíce nebo stovky vězňů, pokud to budou desítky, budeme rádi,“ řekl. 

Ministr současně odmítá, že by náramky představovaly „fešácký kriminál“ a trvá na tom, že se pachatelů dotknou. „Vezměte si příklad toho, kdo po nocích vykrádá sklepy. Už jen tím, že musí vést řádně uspořádaný život, bude trestem omezen. Hlavním, primárním smyslem trestu je vychovávat a tady pracujeme v přirozeném prostředí, takže šance na nápravu je větší než při odnětí svobody,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 7 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 12 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 13 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 13 hhodinami
Načítání...