Ministerstvo financí bude nakonec řídit Babiš

Praha - Příští česká vláda má po dnešku jasné obrysy. Šéfem ministerstva financí se stane Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. A jelikož zároveň zastane funkci vicepremiéra pro ekonomiku, ANO si v právě vznikající vládě udrží šest míst namísto sedmi (z celkových sedmnácti, respektive osmnácti, kdyby Babišovy funkce zastávali dva různí lidé). Podpis koaliční smlouvy pak připadne na 6. ledna. Podle předsedy ČSSD a nejpravděpodobnějšího příštího premiéra Bohuslava Sobotky bude do té doby hotový seznam ministrů.

„Rozhodli jsme se to sloučit a budeme mít ve vládě šest míst,“ doplnil Babiš. Vláda by dále měla fungovat ve složení osm zástupců ČSSD a tři za KDU-ČSL. „Já jsem určitou chvíli zvažoval, jestli někoho budu hledat. Nakonec jsem se rozhodl na doporučení politiků, kteří to znají dobře, i pana prezidenta, že teda půjdu na tuto funkci,“ vysvětlil budoucí šéf státní kasy.

Babiš je pro většinový volební systém

Ovšem celé vyjednávání o vládě podle něj jen potvrzuje problém našeho volebního systému. „Potřebujeme většinový volební systém, trojkoalice způsobuje problémy,“ myslí si Babiš. Sám by byl pro, kdyby jednoznačná odpovědnost a vláda připadly jen ČSSD.

Další host pořadu, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, by se přitom „velice divil, kdyby současná koalice byla stabilní“. Aby koalice fungovala, musí podle něj mít alespoň minimální shodu ve svých představách. 

Karel Schwarzenberg
Zdroj: David Taneček/ČTK

Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09 

„Když tady poslouchám pana Babiše, je v rozporu s celým naším systémem. On by chtěl úplně jiný systém (než poměrnou demokracii)… Mimo zájmu Agrofertu mi není úplně jasné, za čím tato vláda stojí.“

Nová koalice už od 6. ledna

Předsedové ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL podepíšou koaliční smlouvu 6. ledna. Do té doby bude už také hotový definitivní seznam navržených ministrů, který následně předseda ČSSD a pravděpodobně premiér nové vlády Bohuslav Sobotka předá prezidentovi. Sobotka se takto vyjádřil po dnešním jednání lídrů rodící se vládní koalice. Zástupce své strany ve vládě ještě neupřesnil, chce se dohodnout s užším vedením ČSSD. To by se mělo sejít ještě mezi svátky.

ANO přitom navrhuje na ministra obrany Martina Stropnického. V čele ministerstva pro místní rozvoj má být Věra Jourová a spravedlnosti poslankyně Helena Válková. Životní prostředí má vést Richard Brabec a stále zůstává otevřena doprava.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

"Po dnešku je zřejmé, jak přesně bude složena vláda a jaká bude odpovědnost jednotlivých politických stran za nominované členy vlády… ČSSD nominuje premiéra, ministra zahraničí, ministra vnitra, ministra průmyslu, ministra práce a sociálních věcí, ministra zdravotnictví, školství a za sociální demokracii bude ve vládě ministr bez portfeje, který bude mít na starosti legislativní radu vlády a problematiku lidských práv."

I přesto už se o některých jménech za sociální demokraty spekuluje: do Černínského paláce by mohl zamířit Lubomír Zaorálek, na vnitro Milan Chovanec, ministrem průmyslu a obchodu se může stát Jan Mládek, zdravotnictví zřejmě obsadí Stanislav Němeček a školství Marcel Chládek. Jisté ale třeba vůbec není obsazení ministerstva práce a sociálních věcí. ČSSD by měl připadnout i jeden post bez portfeje, asi pro Jiřího Dienstbiera.

Nabídku ČSSD v sobotu přijali lidovci. V příští vládě zřejmě dostanou ministerstva zemědělství a kultury a budou mít jeden post bez portfeje. Resorty by měl obsadit Marian Jurečka, Daniel Herman a Pavel Bělobrádek. Sociální demokraté s tím podle předsedy lidovců nemají problém. Bělobrádek má kromě „ministra vědy a výzkumu“ rovněž zastávat pozici místopředsedy vlády. Představitelé Akademie věd ČR rozhodnutí o vzniku funkce ministra bez portfeje pro vědu uvítají.

Lídry vznikající trojkoalice ještě čeká setkání s hlavou státu. „Pan prezident má v plánu se setkat s předsedy možných koaličních stran, aby se ujistil o podpoře vlády v Poslanecké sněmovně,“ prohlásil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Cesta Andreje Babiše do politiky a křesla šéfa financí

  • narodil se 2. září 1954 v Bratislavě. Má české občanství. Studoval na gymnáziu v Ženevě a na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.
  • po vysoké škole nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex), mezi roky 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku. V roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát na manažerských postech. Podílel se na založení české pobočky Petrimexu, později přejmenované na Agrofert. V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel a celou firmu postupně ovládl.
  • v současné době je poslancem (od 26. října 2013); předsedou hnutí ANO 2011 (od srpna 2012) a majitelem chemicko-potravinářského holdingu Agrofert
  • letos Babiš, kterému už dříve patřila firma AGF Media (vydává zpravodajský týdeník 5+2 dny), koupil vydavatelství Mafra, které vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a bezplatné Metro a je také aktivní na internetu. Do skupiny Mafra patří i rádia, hudební televize Óčko nebo virtuální mobilní operátor. Agrofert podle nedávných informací koupí také firmu Londa, která provozuje mimo jiné Rádio Impuls, nejposlouchanější stanici v Česku.
  • Babiš bývá označován za jednoho z nejbohatších českých podnikatelů, americký časopis Forbes ho letos už počtvrté umístil na žebříček nejbohatších lidí světa - s odhadovaným majetkem dvě miliardy dolarů (asi 39,5 miliardy korun) zaujal 736. místo. Letos v lednu Hospodářským novinám řekl, že do dvou let se chce stáhnout z aktivního vedení firmy.
  • Před listopadem 1989 byl členem komunistické strany. Je veden i v tzv. Cibulkových seznamech jako spolupracovník Státní bezpečnosti (StB). Sám však tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval, v současné době se kvůli tomu na Slovensku soudí, verdikt zatím nepadl, další stání soud v Bratislavě nařídil na leden. Prezident Miloš Zeman dříve avizoval, že lidi, kteří nebudou mít negativní lustrační osvědčení, nejmenuje ministry. Babiš o osvědčení dle dostupných údajů nepožádal.
  • Předloni začal Babiš kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec však změnil názor. Před letošními volbami řekl, že i jako poslanec bude řídit Agrofert, z jeho čela by ale odešel v případě, že se stane ministrem.

Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...