Magistrát za Bémovy éry zadával tučné zakázky externím právníkům

Praha - Reportéři ČT zjistili, že pražský magistrát za dob exprimátora Pavla Béma rozhodně nešetřil na výdajích na externí právníky. Tučné sumy za své služby inkasovala například kancelář právníka Karla Muzikáře. Ten má přitom k bývalému primátorovi velmi blízko. Občanské sdružení Oživení upozorňuje na to, že v roce 2010 Muzikářova kancelář získala od magistrátu zakázky v hodnotě 25 milionů korun. Ani jedna z nich nebyla prý přitom zadána podle zákona o veřejných zakázkách - magistrát prý zakázky účelově dělil na menší. Natáčela Jana Neumannová.

„Máme důvodné podezření, že objednávkou těchto právních služeb od firmy pana Muzikáře vznikla městu škoda. Postup, jakým způsobem byly objednávky sjednávány, se nám zdá velmi nehospodárný,“ tvrdí Martin Kameník z Oživení. 

Magistrát celkově zadával zakázky na externí právní služby za zhruba 100 milionů korun ročně. Kancelář Karla Muzikáře z tohoto balíku měla tedy okolo 25 milionů. Muzikář je přitom velmi blízký Bémův přítel. Řídí českou pobočku advokátní kanceláře Weil, Gotshal and Manges. „V roce 2008 slavili Pavel Bém a Karel Muzikář dohromady narozeniny. Oni jsou spolužáci z gymnázia, slavili to ve Žlutých lázních, které patří panu Janouškovi. Pan Muzikář je velmi vlivný člověk a myslím si, že svůj vliv umí velmi dobře využívat,“ komentuje vztah exprimátora s právníkem novinář Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt. 

11 minut
Karel a Pavel
Zdroj: ČT24

Menší zakázky se vešly do limitu

Oživení upozorňuje na to, že magistrát zřejmě zakázky pro kancelář právníka Muzikáře účelově dělil na menší. Vešly se vždy do dvou milionů korun. Tím se pražský magistrát vyhnul povinnosti vypsat klasické výběrové řízení. Částka se přitom vždy podezřele blížila právě hraniční sumě. Byla většinou 1 990 000 Kč. „Místo toho, aby (magistrát) sečetl všechny možné poptávky do jednoho celku a zadával to v soutěži, rozdělí je, podejde zákonný limit a napřímo si objednává služby u konkrétních osob a u konkrétních dodavatelů. Což je z našeho pohledu porušení zákona,“ přibližuje Kameník. Občanské sdružení Oživení proto podalo trestní oznámení, které se týká tří konkrétních zakázek magistrátu. 

Právníci většinou dostali zadání odvrátit sankce od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Šlo přitom o hrozbu desetitisícové pokuty, na její odvrácení ale magistrát na právníky vynaložil statisíce. „Celková uložená pokuta Praze a jejím příspěvkovým organizacím činila částku 160 tisíc korun. Praha za právní zastoupení v této věci ale vynaložila částku nejméně 1 milion 339 tisíc včetně DPH. Vyplacená odměna převyšuje sankci uloženou Praze a jejím příspěvkovým organizacím o více než 800 %,“ zdůrazňuje právnička sdružení Oživení Petra Bielinová.

Pavel Bém a Karel Muzikář (uprostřed)
Zdroj: ČT24

Sám právník Karel Muzikář se k zakázkám odmítl vyjádřit: „Paní redaktorko, vždyť jsem vám říkal, že k tomu vám nemůžu říct takhle nic, že jsme vázáni mlčenlivostí a bez souhlasu klienta já nemůžu říkat nic, vždyť by mě honila advokátní komora.“

A podobně tomu bylo i v dalším případě. Více než 1,75 milionu inkasovali právníci kvůli veřejné zakázce na zajištění provozu Centra kartových služeb. I tu měl totiž ÚOHS v plánu prošetřovat. Magistrát ale raději zakázku sám zrušil, úřad tedy šetření zastavil a správní řízení v této věci vůbec zahájeno nebylo. „Praze nebyla v tomto případě nikdy uložena žádná sankce, přesto Praha za právní zastoupení vynaložila částku 1,8 milionu včetně DPH,“ doplňuje Bielinová. 

Trestní oznámení na exředitele magistrátu Trnku

Smlouvy na právní služby podepisoval tehdejší ředitel magistrátu Martin Trnka. „Tam hrozila, tuším, pokuta ve výši nějakých 10 milionů korun s tím, že ÚOHS nakonec po právní argumentaci upustil od toho, aby vůbec vedl správní řízení,“ vzpomíná na kauzu Trnka.

Jak již bylo řečeno, sdružení Oživení podalo nicméně v této věci trestní oznámení. Trestného činu se podle nich dopustil právě ředitel Trnka. Policie ale případ odložila. Paradoxně údajně právě na základě výpovědi Martina Trnky. Zda jeho výpověď byla skutečně důvodem odložení případu, ale odmítl policejní mluvčí Tomáš Hulan potvrdit: „S ohledem na skutečnost, že v dané věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení pro jakýkoli možný trestný čin, nemohu být jakkoli konkrétní ke skutečnostem, jaké písemnosti či podklady policista v rámci prověřování vyhodnocoval.“

Je třeba dodat, že právník Muzikář odchodem svého bývalého spolužáka Pavla Béma z magistrátu o lukrativní zakázky nepřišel. Právní služby si od něj žádal magistrát i v době, kdy mu šéfoval primátor Bohuslav Svoboda. Za dvacet milionů korun bez DPH měl advokát magistrátu pomáhat s emisí dluhopisů. Renomovaná kancelář získala bez výběrového řízení i další zakázku v hodnotě šesti milionů korun. Právníci měli posoudit, jestli má město vyplácet peníze za doplňkové práce společnosti Metrostav, která si naúčtovala nečekané položky za stavbu tunelu Blanka. 

Najímání externích odborníků na služby, na které mohou úřady využít své vlastní lidi, kritizuje od svého nástupu i Sobotkova vláda. Ta proto avizovala, že výdaje na externí poradce a právníky seškrtá. Například ministr financí Andrej Babiš (ANO) nechal prověřit šest ministerstev své strany. Sám přitom přímo na ministerstvu financí vypověděl smlouvy se 13 advokátními kancelářemi. Dlouhodobě kritizuje najímání externích právníků úřady i Nejvyšší kontrolní úřad. (Více ZDE.)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hlubuček podle bývalého ředitele DPP nebyl členem zločinecké skupiny

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.
před 43 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali volbu nového šéfa sněmovny

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
před 5 hhodinami

Žen v armádě přibývá

Do armády vstupuje stále víc žen. Momentálně tvoří už patnáct procent vojska. Podíl tak převyšuje průměr zemí NATO. V nejvyšších armádních pozicích ale stále dominují muži. V české armádě je nyní přes čtyři tisíce vojákyň. Od roku 2023 zhruba o čtyři sta víc. Momentálně nejvyšší hodnost v armádě, kterou zastávají ženy, je plukovnice. Generálskou hodnost měly v historii jen dvě ženy – první byla v roce 2017 Lenka Šmerdová.
před 5 hhodinami

Nové léky zmírňují záchvaty i u těžkých forem epilepsie

Nadějí pro pacienty s epilepsií jsou dva nové léky. Zmírnit záchvaty pomáhají i u takzvaného LGS syndromu, což je jedna z nejvážnějších forem nemoci. Časté epileptické záchvaty mohou vést k mentální retardaci i poruchám chování. Specialisté teď hledají rodiny, které o nových možnostech terapie ještě nevědí. Podle lékařů existují desítky typů epilepsií od závažných forem až po lehké, důležitá je proto správná léčba.
před 6 hhodinami

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
před 16 hhodinami

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
před 16 hhodinami

Hřib a Gregor se v Duelu ČT24 přeli o dopravě či politické kultuře

Podle nově zvoleného poslance za Motoristy Matěje Gregora jsou dopravní kolony často způsobené necitlivými zásahy politiků, „kteří nějakým způsobem nestrategicky naplánují nejrůznější odstávky“. Podle předsedy Pirátů a náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba vychází některé problémy v dopravě z pražského historického centra, které omezuje kapacitu silnic. Vyzývá proto k častějšímu využívání městské hromadné dopravy, do které se podle něj velmi investuje. V Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou spolu diskutovali třeba také o elektromobilitě nebo tuzemské politické kultuře.
před 17 hhodinami
Načítání...