Lze si sice připlatit za operatéra, ale ne všude

Praha - Tuzemské zdravotnictví uvádí v praxi další novinku - pacienti si nově budou moci připlatit za výběr specialisty, který je bude operovat nebo vyšetřovat. Ceny zákroků určilo ministerstvo. Ministr zdravotnictví Leoš Heger si od umožnění plateb za lepší lékaře slibuje především omezení korupce. Podle zjištění ČT ale většina fakultních nemocnic s přechodem na nový systém váhá. Jedinou z velkých pražských nemocnic, která tuto novinku zavádí, je Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Od července pak plánuje službu spustit i porodnice v pražském Podolí.

Ministr zdravotnictví Heger si od umožnění plateb za lepší lékaře slibuje hlavně omezení korupce. Tvrdí, že jsou chirurgové, ortopedi nebo porodníci, kteří už dnes přijímají od některých pacientů peníze. Ovšem přímo do své kapsy. „Považujeme tento doporučovaný postup za zvýšení ochrany práv pacientů vůči nekorektnímu chování některých lékařů,“ říká náměstek ministra Petr Nosek.

Aleš Hahn, přednosta ORL ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady

„V reálu k tomu naše nemocnice přejde někdy kolem září nebo srpna. Uvažoval bych podle typu a náročnosti operace a podle dostupnosti operatéra.“

Ministerstvo zdravotnictví stanovilo horní hranice plateb, kterých se nemocnice musí striktně držet. Pokud si bude pacient přát nechat se operovat primářem či přednostou, nesmí zaplacená částka přesáhnout 15 tisíc korun, za výběr běžného lékaře 5 tisíc korun. Ministerstvo tvrdí, že bude doporučené ceny v nemocnicích pečlivě kontrolovat. O tom, jak nemocnice peníze od pacientů použijí, záleží už jen na nich. Jejich ředitelé zatím uvažují o variantě, že se nemocnice s lékaři rozdělí půl na půl.

Jan Mečl, lékařský ředitel, Krajská nemocnice Liberec

„Jedná se o zcela nový fenomén českého zdravotnictví v rámci nadstandardních služeb. Chceme se ještě zabývat otázkou právního vztahu mezi pacientem a lékařem, kterého si zaplatí. Je tam celá řada dalších věcí, které se musí zvážit.“

Velké nemocnice se ovšem k novince staví poměrně rozpačitě. Nejedná se totiž o povinnost. Svou zdrženlivost zdůvodňují jednak možným nezájmem pacientů o tuto službu, dále možným nedostatkem lékařů na tyto služby v menších zdravotnických zařízeních - kromě zaplaceného lékaře totiž musí vždy pracovat celý tým, a nakonec také panují silné obavy z možného znevýhodnění neplatících pacientů.

Platící vs. neplatící

Podle přísných pravidel, které dostaly nemocnice od ministerstva zdravotnictví, nemohou platící pacienti předbíhat ostatní neplatící pacienty. Neplatícím musí také nemocnice nabídnout stejnou péči a zároveň neprodlužovat čekací doby na zákroky.

Nemocnice jsou zatím zdrženlivé

Například v pražském IKEMu pacienti žádný ceník příplatků za lékaře nenajdou. O zavedení služby vedení zatím ani neuvažuje.

Ve Fakultní nemocnici v Olomouci si lidé od června za vybraného doktora taktéž nepřiplatí. „Zájem o předchozí nadstardady, které se zaváděly od nového roku, není příliš velký, předpokládáme, že ani o tuto službu by velký zájem nebyl,“ uvedl Egon Havrlant, mluvčí olomoucké nemocnice.

Další nemocnice nápad sice nezavrhují, ovšem oficiální termín startu nestihnou. Například Fakultní nemocnice v Ostravě sdělí své stanovisko až v průběhu června. Brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích se k 1. červnu sice nepřipojí, vše je ale jen otázkou času. Vedení už totiž piluje poslední detaily a chystá ceníky.

Brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny chce vyčkat a teprve poté se rozhodnout o dalších směřování. „V současné době provádíme mapování situace na pracovištích,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Koška.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Zdroj: ČT24/Adéla Pobořilová

Fakultní nemocnice: přidá se jen jedna z osmi

Dohromady Česká televize kontaktovala všechny fakultní nemocnice. Příplatky ovšem zavede jen jediná nemocnice z osmi - FN Královské Vinohrady. V té si bude moci pacient zaplatit svého lékaře napříč všemi odděleními, které provádí náročnější zákroky. Peníze si lidé musí připravit ještě před daným zákrokem a platit budou vždy na sekretariátu konkrétní kliniky.

Za přednostu ortopedické kliniky, například na operaci kyčelního kloubu, pacienti zaplatí patnáct tisíc korun. Za výběr běžného ortopeda pak dají ve Vinohradech pět tisíc. Stejné ceny za operace u vybraných špičkových lékařů pak budou běžné i na vinohradské chirurgické klinice. A to bez ohledu na to, zda půjde o operaci žlučníku nebo kýly.

Česko vs. zahraničí

Zatímco v Česku se novinka setkává povětšinou s kritikou, jinde v Evropě se za lékaře připlácí běžně. V zahraničí si ovšem pacienti často neplatí lékaře přímo, ale prostřednictvím pojištění. Například v Rakousku se cena nejčastěji pohybuje okolo 100 eur (asi 2 500 korun měsíčně). Podobná praxe je i ve Švýcarsku, kde lidé mohou zaplatit za měsíční připojištění až 600 franků, tedy skoro 13 tisíc korun.

V nemocnicích se ale nebude platit jen za operace. Vybrat si budou moci pacienti i svého kardiologa nebo jiného další lékaře, který dělá závažná vyšetření, aniž by operoval. Podle ředitele FN Královské Vinohrady Marka Zemana by se mělo jednat o vyšetření žaludeční sondou, vyšetření sondou do tlustého střeva a podobné zákroky.

Platby za vybraného lékaře chystá i porodnice v Podolí, jde přitom o jedinou porodnici v hlavním městě. Tuto službu ale spustí až od července. Teď ještě zařízení dopracovává seznamy lékařů, aby si pacientky mohly pohodlně vybrat. V praxi to pak bude vypadat tak, že porodnice uzavře s nastávající maminkou smlouvu a zaplatit musí hned po podpisu - buď bankovním převodem, kartou, nebo v hotovosti. Vybrané peníze pak nemocnice rozdělí mezi lékařské týmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...