Praha - Praktičtí lékaři nejsou připraveni na povinnost komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) pouze prostřednictvím počítače. V současné době posílá neschopenky elektronicky zhruba 100 lékařů. Od nového roku by se tato povinnost měla týkat už 35 000 doktorů. Česká lékařská komora (ČLK) se proto snaží ČSSZ a ministerstvo přesvědčit, že je projekt nepromyšlený a nejde plošně realizovat. Novinka čeká i téměř milion českých podnikatelů a živnostníků. Datové schránky jich přitom využívá jen 41 tisíc.
Podle předsedy ČLK Milana Kubka lékaře o změně nikdo neinformoval. O povinnosti komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení pouze prostřednictvím počítače prý vědí jen několik dní. „Pan ministr Drábek, který zákon prosadil, se vůbec neobtěžoval o tom s lékaři jednat. Pro nás to byla v podstatě nová překvapující zpráva,“ řekl České televizi.
Drtivá většina lékařů tak podle Kubka není na systém připravena. V nebližších dnech chce proto jednat s ministerstvem. „Řešení jsou pouze dvě. Buď urychlená změna zákona, nebo alespoň prodloužení přechodného období na minimálně dva roky,“ podotkl s tím, že situace je vážná: „Pokud se nám nepodaří vyjednat změnu zákona nebo prodloužení výjimky, tak se od 1. ledna systém pracovních neschopností zhroutí.“
Milna Kubek: „Je třeba si uvědomit, že průměrný věk praktických lékařů se pohybuje okolo 55 let. Dvacet procent lékařů je starších 60 let. Pouze 60 procent soukromých lékařů má počítač a adekvátní připojení na internet. Kolegové pochopitelně nemají ani elektronické podpisy nebo datové schránky. Na nás to všechno dělá dojem, že zde šlo jen o to utratit státní peníze. Každému už je jedno, zda bude systém fungovat.“
Podle ČSSZ vědí lékaři o změně už dlouhou dobu. Kubek to ale popírá. Několik lékařů, kteří elektronické neschopenky posílají, má podle něj informace z internetu. „Nemůžeme prohrabovat všechno, co se na internetu objeví… Pokud má být nějaký systém povinný, musíte zajistit, aby ho mohli konzumovat všichni, ne jen počítačoví nadšenci,“ konstatoval Kubek.
Lékaři podle něj nemají nic proti elektronické komunikaci s ČSSZ. Nesouhlasí ale s tím, aby byl systém povinný a „aby při nedostatku praktických lékařů další kolegové s praxí sekli“. Od ledna 2015 mají být povinné i elektronické recepty, to je podle Kubka také problém, který není vyřešený.
Problémy mohou nastat i u živnostníků - datovou schránku nemá skoro nikdo
Příklad z praxe: Ladislav Marek už od devadesátých let vlastní restauraci. Počítač používá jen pro psaní jídelního lístku. Žádnou datovou schránku nikdy nepotřeboval. „Nevím, co to obsahuje. Neumím si to představit,“ říká. Jenže bude muset - přehled o příjmech a výdajích, který každý rok provází daňové přiznání, totiž Česká správa sociálního zabezpečení nově přijme jen elektronicky - přes datovou schránku, nebo ve formuláři s elektronickým podpisem.
Podrobnosti naleznete ZDE
O datovou schránku lze zažádat na Czech POINTu a její pořízení je zdarma. Certifikát nutný k elektronickému podpisu vyjde na 400 korun. „Co je těžší, je naučit se s tou datovou schránkou pracovat a naučit se formy elektronické komunikace,“ podotýká odborník na informační technologie Jiří Peterka odborník na informační technologie.
