Praha - Zvolení Pernese do čela ÚSTR mělo za následek rezignaci dvou členů vědecké rady - disidenta, spisovatele a dlouholetého velvyslance v Německu Jiřího Gruši a vojenského historika Eduarda Stehlíka. Podle Gruši stojí za dosazením Pernese do funkce politické tlaky. Stehlíkovi zase vadilo, že měl Pernes údajně při výběrovém řízení interní informace o chodu instituce, a tedy i nefér výhodu oproti ostatním kandidátům.
„Hlavním důvodem je pro mě to, že není možné, aby nový ředitel, který zítra nastupuje do funkce, vstupoval do výběrového řízení za situace, kdy mu dal bývalý ředitel maximální důvěru, byl tedy zásobován informacemi,“ uvedl Stehlík. Jako jeden z členů vědecké rady měl Pernes podle něj k dispozici interní informace o chodu ústavu, které ho navíc zvýhodňovaly oproti jiným uchazečům. Stehlík Právu řekl, že další tři členové rady odstoupení zvažují.
„Pan Pernes představuje byrokratickou strukturu, která je politicky ovlivnitelná. To není výtka vůči němu, ale obava,“ vysvětlil svoji rezignaci Gruša. Posledním impulsem k jeho odchodu prý bylo, když od Pernese dostal k vyplnění osobní dotazník. V roce 1987 byl totiž Gruša vězněn za román Dotazník, v němž hrají důležitou roli nesmyslné dotazníky z doby normalizace. „Já, který jsem napsal román Dotazník. To přece nemůže myslet vážně! Tak to už jsem musel říci, děti, trhněte si nohou, to už mám za sebou,“ řekl.
Historik Jiří Pernes nastoupí podle plánu do funkce ředitele ÚSTR 1. dubna, i když při včerejším jednání rady ústavu její předsedkyně Naděžda Kavalírová jmenování odmítla podepsat. Rada nakonec změnila v těsném hlasování jednací řád tak, že dekret mohla podepsat její členka Petruška Šustrová. Vítěz výběrového řízení Pernes vzbudil kritiku kvůli některým událostem ze své minulosti, o nichž neinformoval, zejména svým studiem na VUML.
