Praha/Pardubice – Mimořádný kongres není v občanské demokracii nyní na pořadu dne. V Událostech ČT to v souvislosti s vnitrostranickým pnutím v ODS uvedl její místopředseda Jiří Pospíšil. Premiér Petr Nečas dnes přitom právě kvůli kvasu uvnitř strany zahájil misi po českých a moravských krajích, kde chce u členské základny obnovit důvěru ve stranické vedení i značku ODS jako takovou. Navzdory Pospíšilovým slovům se totiž našly už dvě místní organizace, které kvůli poklesu preferencí a volebním neúspěchům po kongresu volají.
„Na všech úrovních probíhá vzrušená debata. Já osobně jsem ale nezaznamenal, že by naši starostové chtěli předčasný kongres nebo že by zpochybňovali mandát současného vedení,“ uvedl v Událostech šéf plzeňské ODS Jiří Pospíšil, který sám dnes jednal se spolustraníky v Karlovarském kraji.
Podle něj není vhodné od února „obehrávat v médiích“ téma volebního kongresu. „V listopadu za podobné situace, už tehdy ODS nebyla v dobré kondici, dostal pan předseda v tajných volbách mandát pokračovat,“ uvedl. „Bavíme se o tom, co udělat pro to, aby bylo naše vedení úspěšné a abychom naše voliče přesvědčili o tom, že se jim vyplatí ODS příští rok volit.“
Topolánek varoval: „Budíček!“
O potřebě změnit politický styl a lépe vysvětlovat stranickou politiku občanům se hovořilo právě na „dušičkovém“ kongresu strany loni v listopadu. Někdejší stranický předseda Mirek Topolánek zde své kolegy varoval, že „ODS nemá voliče, je to dnes malá strana. Budíček!“ Jeho nástupce Nečas poté oznámil, že straničtí představitelé vyjedou do krajů prezentovat a vysvětlovat svou politiku.
Stávající cesta premiéra a šéfa ODS proto navazuje na dřívější mise stranických místopředsedů Martina Kuby, Jiřího Pospíšila a Tomáše Chalupy, kteří situaci v krajích mapovali. Vliv na ni má ale také aktuální dění uvnitř strany, ačkoli sám Nečas svou dnešní cestu do Pardubic bagatelizoval.
„Toto setkání je několikáté a nevím, proč se z něj stala mediální událost, protože v některých regionech jsem již byl za naprostého nezájmu sdělovacích prostředků,“ řekl dnes kamerám a stejnou tezi opakoval i před pardubickými členy ODS: „Za posledního tři čtvrtě roku jsem se snažil mít několik vln výjezdů od jara loňského roku do února letošního roku. Teď zahajuji třetí vlnu výjezdů.“
- Petr Nečas autor: Geert Vanden Wijngaert, zdroj: ČTK/AP
- Mirek Topolánek autor: Vít Šimánek, zdroj: ČTK
Oproti loňskému roku ovšem dění v ODS nabývá od lednové prezidentské volby stále větší dynamiky:
- V reakci na slábnoucí pozici ODS v uplynulých dnech inicioval pražský občanský demokrat Jiří Janeček vznik vnitrostranické Pravé frakce.
- O sdružování souputníků se hovoří také v souvislosti s poslancem Pavlem Suchánkem, který upoutal pozornost svým nesouhlasem se zákazem anonymních akcií.
- Na Jablonecku zase podle informací České pozice vytvořili tamní členové ODS analýzu krize a na lokální úrovni zvažují i mimořádnou konferenci, která by pohnala vedení krajské organizace k odpovědnosti – právě libereckou ODS vede neúspěšný prezidentský kandidát Přemysl Sobotka.
- Oblastní sdružení v Praze 9 a nově také v Mladé Boleslavi volají po mimořádném sjezdu.
Nůž pro předsedu
Petr Nečas chce v regionech slyšet připomínky, které sepíše do dokumentu, jenž má stranu vytáhnout z krize. Prezentovat ho chce v březnu. Na setkáních se straníky si Nečas mohl vyslechnout výtky na špatnou komunikaci v ODS, chybějící osobnosti i jednoduchá a obhajitelná hesla či na málo rázné vystupování. „Je to pro pana premiéra, aby si udělal obrázek, jak reaguje základna na kroky vlády,“ podotknul předseda Regionálního sdružení ODS Pardubického kraje Radim Jirout. „Dávají mu solidně naostřený nůž na krk a ty výtky jsou všude stejné,“ poznamenal nejmenovaný účastník setkání.
Starostové původně dali Petru Nečasovi čas do podzimu, na kdy je plánovaná programová konference. Pokud by se nic nezměnilo, měla by na řadu přijít změna vedení. Nyní ale někteří spolustraníci (navzdory slovům Jiřího Pospíšila) volají po dřívějším datu konference, a to na konci dubna.
Mladoboleslavská ODS, v jejímž čele stojí neúspěšný kandidát na středočeského hejtmana Raduan Nwelati, se na své výzvě k pražskému vedení shodla na dnešním jednání. „Volám po tom, aby se udělal mimořádný kongres, který bude nevolební a na kterém by měl být představen návrh programu,“ řekl Nwelati.
Cíl mise? Starostové
Prioritní je podle občanských demokratů nyní debata o hodnotách a dalším směřování strany. „Musíme se zpátky přiklonit k našemu programu, necháme se naprosto ovlivňovat koaličními kolegy,“ jmenuje jednu z hlavních výhrad stranické základny starosta Opatovic nad Labem Pavel Kohout. „Protože je pan předseda také premiérem naší vlády, je všechno na naší straně, ačkoli my tato rozhodnutí neděláme. Má se říct, že toto je rozhodnutí topky nebo LIDEM, a ne rozhodnutí ODS.“
Komunálním představitelům občanské demokracie vadí podle Kohouta také to, že pražské vedení málo slyší na stížnosti i podněty ze stranických buněk v krajích, i rozdělení úloh ve straně. Spekuluje se o možnosti zavést funkci pouze jediného místopředsedy, padají také požadavky na větší zodpovědnost. „Každý člověk je zodpovědný za to, co dělá, a musí předložit výsledky své práce a naši straníci z členské základny buď vysloví vedení důvěru, nebo budou volat po směně,“ uvedl Kohout.
Právě starostové jsou pro ODS nyní klíčová skupina straníků; pokud občanští demokraté neuspějí ve sněmovních volbách příští rok (čemuž dosavadní průzkumy nasvědčují), budou v době, kdy kraje i Senát drží ČSSD, právě radnice hlavní mocenskou základnou strany. Na jejich význam upozorňuje i první místopředseda ODS Martin Kuba: „Pokud se ODS nevrátí k tomu, že politiku ODS tvoří starostové a členové na všech úrovních, nemůžeme po nich chtít, aby ji jen hájili a dopláceli na ni ve volbách.“
Někteří starostové ovšem určité pozitivní změny pociťují už nyní. „Dávají nám prostor, abychom se vyjadřovali k legislativním návrhům, a to vidím jako nový vítr ve vedení ódéesky,“ uvedla starostka Obrnic na Mostecku Drahomíra Miklošová.
Zdroj potíží? Rebelové, koalice, volební porážky
Na kvas v řadách občanské demokracie poprvé výrazněji upozornil loňský spor o zvyšování DPH a následné instalování některých rebelujících poslanců do vlivných postů ve státních firmách – proti tomu se počátkem měsíce ohradila i místopředsedkyně Miroslava Němcová. „Považuji to za kompromis, který šel přes čáru, za hranu… Za sebe bych se ráda omluvila, protože to považuji za chybu,“ uvedla pro rádio Impuls, a za svá slova si následně vysloužila kritiku od samotného Nečase.
Hlavní problém, který řadoví členové ODS nesou nelibě, je ale série volebních porážek, kterou strana v tomto volebním období utržila (viz rámeček), a s tím související průzkumy volebních preferencí. Podle toho posledního (z dílny CVVM) by občanské demokraty volilo 14 % dotázaných, a strana by tak skončila čtvrtá – předběhl by ji i rival na pravici TOP 09.
Volební porážky občanské demokracie:
- Sněmovní volby 2010: ODS získala 20,22 % a na vítěznou ČSSD jí chyběla necelá dvě procenta hlasů. Při předchozích sněmovních volbách v roce 2006 obdrželi občanští demokraté 35,38 % hlasů.
- Krajské volby 2012: V českých a moravských krajských zastupitelstvech strana přišla v porovnání s výsledky z roku 2008 o 78 křesel. V žádném kraji neskončila na lepším než třetím místě, jedinou výjimku představovalo vítězství v Plzeňském kraji.
- Senátní volby 2012: ODS obhajovala třináct senátorských křesel a postoupila do deseti duelů ve druhém kole. Z nich ovšem proměnila pouze dvě křesla. V Senátu tak oproti předchozímu volebnímu období přišla o jedenáct mandátů.
- Prezidentské volby 2013: Stranický kandidát Přemysl Sobotka získal 2,46 % hlasů, což po Janě Bobošíkové představuje druhý nejhorší výsledek.
Příští rok je přitom pro strany zásadní, takzvaně super-volební. Souboj o hlasy voličů budou svádět nejen ve sněmovních volbách, ale také do Evropského parlamentu, do obecních zastupitelstev a v doplňovacích senátních volbách. A význam roku 2014 si uvědomuje i Nečas: „Máme před sebou důležitý rok, ve kterém proběhnou hned čtvery volby. ODS se na něj musí kvalitně připravit.“
