Kraus: MUS jsme nevytunelovali, ale zachránili

Praha – Ve Švýcarsku nepravomocně odsouzený exmanažer Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petr Kraus tvrdí, že manažeři této společnosti v 90. letech při privatizaci nepodnikli žádné protizákonné kroky. Kraus trvá na tom, že společnost nevytunelovali. Prý ji zachránili před tíživou ekonomickou situací, které MUS čelila kvůli útlumu těžby uhlí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Pětici exmanažerů MUS kvůli podvodům při privatizaci nepravomocně odsoudil 10. října švýcarský soud. Kraus dostal trest 16 měsíců vězení.

Kraus tvrdí, že manažeři MUS se nedopustili žádných protizákonných kroků: „Nedocházelo k žádnému zatajování, které by porušovalo tehdejší platné zákony, natož trestní zákony této republiky.“ Tvrdí přitom, že tehdejší vláda věděla, kdo stojí za společností Appian Group, jež Mosteckou uhelnou společnost ovládla: „Základem celého trestního obvinění je, že došlo k podvodu na ČR, která nevěděla, že za společností Appian mohou stát manažeři.“ Jenže podle Krause už tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka upozorňoval na to, že za Appianem jsou manažeři MUS. „Takže vláda nemohla být podvedena, pokud věděla, že tady ta skutečnost je,“ dodal nepravomocně odsouzený exmanažer MUS. Sám tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman ale popírá, že by věděl o tom, že o převzetí MUS usilovali její manažeři. 

Exmanažer MUS Petr Kraus:

„Toto je spor o podobu české transformace. To je spor, který nepatří do pracoven prokurátorů, ale patří na konference a do veřejného prostoru jako diskuse o tom, jestli to tak mělo, nebo nemělo být.“

Kraus trvá na tom, že manažeři Mosteckou uhelnou nevytunelovali, nýbrž zachránili. „V roce 1999 MUS naplno zasahuje útlum těžby hnědého uhlí. Ztráta byla více než 1,5 miliardy korun. Nejlepší řešení, kterého jsme tehdy byli schopni a které bylo podle mého názoru poctivé a čestné, bylo dokončit akvizici MUS, posléze se spojit s managementem a zahájit restrukturalizaci, protože ekonomické ohrožení už bylo za dveřmi,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. 

Jednali proto tehdy s americkým investorem: „Na základě spolupráce s americkou investiční skupinou Appian jsme věděli, a bylo to tak i domluveno, že chceme dosáhnout na většinový podíl ve společnosti.“ 

Právě v tom ale vidí problém tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka, který o manažerech MUS v Otázkách Václava Moravce řekl: „Dělali takové transakce, aby to nebylo dohledatelné. Byly tam aktivní kroky k tomu, aby nevyšlo najevo, že dochází k převzetí, a byly tam aktivní kroky k zatajování celé operace.“ Podle Češky navíc neměla tehdy MUS takové ekonomické problémy, jak tvrdí Kraus. „Firma byla dobře řízená, byly tam velké finanční rezervy, zásadní restrukturalizace nebyla na místě,“ myslí si.  

Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Group koupili Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Kraus versus Tykač

Podle švýcarského soudu připravili Mosteckou uhelnou její exmanažeři o šest miliard korun. Ty by mohla firma dostat jako odškodnění při dalším projednávání případu. To znamená, že by peníze dostal i jeden ze současných spolumajitelů dolů miliardář Pavel Tykač. Tykačova firma Czech Coal Services u švýcarského soudu vystupuje jako poškozená, a tak zřejmě bude mít na odškodné nárok. Kraus přitom tvrdí, že Tykač ještě ani za doly nezaplatil celou částku a už by měl na procesu profitovat. „Tady vidíte, že prokuratura suverénního státu spolupracuje s nejznámějším českým finančním pirátem,“ řekl o Tykačovi Kraus. „Pan Tykač se snaží skrze odškodnění získat slevu na kupní ceně,“ dodal. 

Sám Pavel Tykač to ale ve vyjádření pro ČT odmítá a vzkazuje, že si případné vysouzené peníze nenechá: „Pokud švýcarský soud přizná nějaké finanční odškodnění, jsem rozhodnut vrátit tyto peníze tam, kam patří, tedy zpět do severočeského regionu. Pro sebe si nenechám ani korunu.“

Kauza MUS
Zdroj: ČT24

Rozsudek v kauze exmanažerů Mostecké uhelné společnosti padl ve Švýcarsku 10. října. Bývalé manažery Jiřího Diviše a Marka Čmejlu poslal za podvod a praní špinavých peněz do vězení na 46, respektive 48 měsíců. Antonín Koláček má strávit za mřížemi 52 měsíců, toho soud navíc uznal vinným i z porušení povinností při správě cizího majetku. Oldřicha Klimeckého pak soud poslal do vězení na 37 měsíců za opakované praní špinavých peněz a Petra Krause na 16 měsíců. Poslední obžalovaný – 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest.

Bývalí majitelé a manažeři Mostecké uhelné společnosti (MUS), odsouzení k nepodmíněnému vězení za podvody a praní špinavých peněz při privatizaci společnosti, hodlají proti verdiktu ze Švýcarska bojovat u mezinárodních instancí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 38 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...