Kraus: MUS jsme nevytunelovali, ale zachránili

Praha – Ve Švýcarsku nepravomocně odsouzený exmanažer Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petr Kraus tvrdí, že manažeři této společnosti v 90. letech při privatizaci nepodnikli žádné protizákonné kroky. Kraus trvá na tom, že společnost nevytunelovali. Prý ji zachránili před tíživou ekonomickou situací, které MUS čelila kvůli útlumu těžby uhlí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Pětici exmanažerů MUS kvůli podvodům při privatizaci nepravomocně odsoudil 10. října švýcarský soud. Kraus dostal trest 16 měsíců vězení.

Kraus tvrdí, že manažeři MUS se nedopustili žádných protizákonných kroků: „Nedocházelo k žádnému zatajování, které by porušovalo tehdejší platné zákony, natož trestní zákony této republiky.“ Tvrdí přitom, že tehdejší vláda věděla, kdo stojí za společností Appian Group, jež Mosteckou uhelnou společnost ovládla: „Základem celého trestního obvinění je, že došlo k podvodu na ČR, která nevěděla, že za společností Appian mohou stát manažeři.“ Jenže podle Krause už tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka upozorňoval na to, že za Appianem jsou manažeři MUS. „Takže vláda nemohla být podvedena, pokud věděla, že tady ta skutečnost je,“ dodal nepravomocně odsouzený exmanažer MUS. Sám tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman ale popírá, že by věděl o tom, že o převzetí MUS usilovali její manažeři. 

Exmanažer MUS Petr Kraus:

„Toto je spor o podobu české transformace. To je spor, který nepatří do pracoven prokurátorů, ale patří na konference a do veřejného prostoru jako diskuse o tom, jestli to tak mělo, nebo nemělo být.“

Kraus trvá na tom, že manažeři Mosteckou uhelnou nevytunelovali, nýbrž zachránili. „V roce 1999 MUS naplno zasahuje útlum těžby hnědého uhlí. Ztráta byla více než 1,5 miliardy korun. Nejlepší řešení, kterého jsme tehdy byli schopni a které bylo podle mého názoru poctivé a čestné, bylo dokončit akvizici MUS, posléze se spojit s managementem a zahájit restrukturalizaci, protože ekonomické ohrožení už bylo za dveřmi,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. 

Jednali proto tehdy s americkým investorem: „Na základě spolupráce s americkou investiční skupinou Appian jsme věděli, a bylo to tak i domluveno, že chceme dosáhnout na většinový podíl ve společnosti.“ 

Právě v tom ale vidí problém tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka, který o manažerech MUS v Otázkách Václava Moravce řekl: „Dělali takové transakce, aby to nebylo dohledatelné. Byly tam aktivní kroky k tomu, aby nevyšlo najevo, že dochází k převzetí, a byly tam aktivní kroky k zatajování celé operace.“ Podle Češky navíc neměla tehdy MUS takové ekonomické problémy, jak tvrdí Kraus. „Firma byla dobře řízená, byly tam velké finanční rezervy, zásadní restrukturalizace nebyla na místě,“ myslí si.  

Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Group koupili Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Kraus versus Tykač

Podle švýcarského soudu připravili Mosteckou uhelnou její exmanažeři o šest miliard korun. Ty by mohla firma dostat jako odškodnění při dalším projednávání případu. To znamená, že by peníze dostal i jeden ze současných spolumajitelů dolů miliardář Pavel Tykač. Tykačova firma Czech Coal Services u švýcarského soudu vystupuje jako poškozená, a tak zřejmě bude mít na odškodné nárok. Kraus přitom tvrdí, že Tykač ještě ani za doly nezaplatil celou částku a už by měl na procesu profitovat. „Tady vidíte, že prokuratura suverénního státu spolupracuje s nejznámějším českým finančním pirátem,“ řekl o Tykačovi Kraus. „Pan Tykač se snaží skrze odškodnění získat slevu na kupní ceně,“ dodal. 

Sám Pavel Tykač to ale ve vyjádření pro ČT odmítá a vzkazuje, že si případné vysouzené peníze nenechá: „Pokud švýcarský soud přizná nějaké finanční odškodnění, jsem rozhodnut vrátit tyto peníze tam, kam patří, tedy zpět do severočeského regionu. Pro sebe si nenechám ani korunu.“

Kauza MUS
Zdroj: ČT24

Rozsudek v kauze exmanažerů Mostecké uhelné společnosti padl ve Švýcarsku 10. října. Bývalé manažery Jiřího Diviše a Marka Čmejlu poslal za podvod a praní špinavých peněz do vězení na 46, respektive 48 měsíců. Antonín Koláček má strávit za mřížemi 52 měsíců, toho soud navíc uznal vinným i z porušení povinností při správě cizího majetku. Oldřicha Klimeckého pak soud poslal do vězení na 37 měsíců za opakované praní špinavých peněz a Petra Krause na 16 měsíců. Poslední obžalovaný – 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest.

Bývalí majitelé a manažeři Mostecké uhelné společnosti (MUS), odsouzení k nepodmíněnému vězení za podvody a praní špinavých peněz při privatizaci společnosti, hodlají proti verdiktu ze Švýcarska bojovat u mezinárodních instancí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za pokus o zapálení synagogy v Brně dostal mladík sedm let vězení

Za pokus o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi sedm let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý.
13:35AktualizovánoPrávě teď

V příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zasahovala policie

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy. Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) k zásahu uvedla, že příbramská nemocnice je akciovou společností s vlastním vedením, které odpovídá za své hospodaření a postupy.
12:16Aktualizovánopřed 33 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
08:36Aktualizovánopřed 34 mminutami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 2 hhodinami

VideoTajemný investor a slabí hráči. Reportéři ČT šli po stopách sázkařské mafie

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.
před 5 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 5 hhodinami

VideoStát mění způsob poskytování právní pomoci cizincům. Hrozí, že to vyjde dráž

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.
před 6 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 8 hhodinami
Načítání...