Praha - Prezident republiky Václav Klaus leckoho nadzvedl ze židle, když vyhlásil dílčí amnestii. Nyní Klaus v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu DNES přiznal (MfD), že do konce svého mandátu chce milosti udělit ještě minimálně jednou. Hlas odborné veřejnosti zní rezervovaně a řada právníků či soudců nevidí v Klausově kroku jasnou filosofii a spekuluje se i o tom, zda by amnestie měla zůstat zakotvena v ústavě.
„Už dnes mám na stole čtyři sta nových žádostí o milost, a protože jich měsíčně přichází zhruba dvě stě až tři sta, milosti budu ještě minimálně jednou udělovat,“ říká prezident v rozhovoru pro MfD. Nic bližšího však nesdělil. V rozhovoru ale prezident označil vyhlášenou amnestii za gesto, které chce dát novou příležitost hlavně těm, kteří sice zákon překročili, ale nejsou to recidivisté. Je také výrazem smíření a odpuštění.
Šíře amnestie tak notně vede ke srovnání s amnestií Václava Havla v roce 1990. „Amnestie v roce 1990 přišla velice brzy a měla symbolizovat novou éru a vyrovnání se s komunistickou justicí a s případnými přehmaty. Havel za ní byl trvale kritizován, ale ta amnestie měla ve své šíři symbolický význam a opodstatnění. Přiznám se, že té současné šíři nerozumím,“ vysvětluje právník Jiří Přibáň z britské Cardiff Law School. Podobně to vidí i předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. „V každé amnestii by měla být jasně čitelná filozofie. Já ji tam zatím hledám,“ říká Brožová.
Měla by amnestie zůstat zakotvena v ústavě?
Přibáň tak upozorňuje na to, zda by amnestie měla zůstat zakotvena v ústavě. „Patří amnestie do zavedené ústavní demokracie, nebo je to něco, co bychom měli z ústavy vypustit? Pokud by měla amnestie v ústavě zůstat, tak by ji prezidenti měli používat při nástupu do funkce, a ne při opouštění. To potom vyvolává určité spekulace proč, pro koho a komu ku prospěchu amnestie svědčí. Hledat filosofii v současné amnestii je obtížné, ale nerad bych na toto téma spekuloval,“ konstatuje Přibáň.
Podle něj by také amnestie neměla nahrazovat trestní politiku a je prý ostudou ČR, že patří mezi represivní země, která daleko více trestá odnětím svobody a vězeňská populace je tak v ČR neúměrně vysoká.
Jiří Přibáň, právník, Cardiff Law School
„Amnestie to (přeplněnost věznic) vyřešit nemůže a ani by neměla. Prominutí trestu u drobných činů je však na místě, ale spíše bych to očekával od nastupujícího prezidenta, a nikoli od prezidenta odstupujícího.“
Jako nesystémové řešení vidí rozsáhlou prezidentskou amnestii i čestný president Soudcovské unie Libor Vávra. „Do dvou let budou věznice opět plné,“ odhaduje. „Je to anarchismus, který zůstal v naší ústavě. Mrzí mě, že v souvislosti s nyní přijatou změnou postavení prezidenta nebyla ústava změněna,“ dodal Vávra.
