Čtvrteční uvolňování opatření v rámci protiepidemického systému (PES) mění život i sportovcům. V maximálním počtu deseti lidí se mohou nyní scházet i amatéři, ve vnitřních prostorách ale platí povinnost nosit roušku. Dá se se zakrytými dýchacími cestami bezpečně sportovat a proč vláda dětem do rozvrhu nevrátila tělocvik? V Interview ČT24 na to odpovídal předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO).
Kdo sportuje, ví, že roušky jsou problém, říká Milan Hnilička
Milan Hnilička mluví o tom, jak koronavirus zasáhl sport (zdroj: ČT24)
V roušce se tak uvnitř budou muset hrát kolektivní sporty, stejně jako se v ní bude cvičit. „Asi všichni, kdo sportujeme, víme, že to je velký problém. Jak Národní sportovní agentura, tak sportovní organizace už poslaly spoustu podnětů na ministerstvo, jak řešit oblast sportu, která je velmi široká,“ dodal Hnilička s tím, že sportovci vnímali povinnost nosit při fyzické aktivitě roušku jako problematickou od začátku.
Roušky při sportu podle něj mohou škodit a špatně se skrze ně dýchá. Hnilička slíbil, že toto opatření bude ještě s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) řešit. V současných podmínkách pro sport vidí ještě několik dalších nedokonalostí, třeba v tom, že amatérští sportovci mohou hrát v plném počtu, trénovat ale musí ve skupinkách.
„Když máme ve fitness centrech omezenou kapacitu jednu osobu na 15 metrů čtverečních, tak v některých těchto sportovištích to může být až 50 lidí. Oproti tomu v amatérském organizovaném sportu je povoleno třeba jen deset dětí. To jsou nuance, s nimiž spokojen nejsem a chci o nich jednat,“ dodává Hnilička.
Tělocvik ve školách by se podle Hniličky měl povolit
Podle něj ale sílí tlak sportovního prostředí i rodičů, aby se amatérský, dětský či mládežnický sport uvolnil. „Děti už jsou doma strašně dlouho a ty návyky nejsou dobré. Není to o vrcholovém sportu, ale o sportování jako takovém. I my dospělí cítíme, že bychom potřebovali i po té psychické stránce se uvolnit, a sport je na to nejlepší,“ myslí si.
„Co nás se dotýká nejvíc, je generace malých dětí, které začínaly se sportem, a na tři čtvrtě roku ho musely přerušit. Sport je vychovává, učí je vyhrávat i prohrávat. Porovnávají se, připravují se do života, učí se respektovat autority. A to nám v tomto roce zmizelo,“ doplňuje Hnilička.
Sport na profesionální úrovni je dle Hniličky práce, proto byl povolen. „I jiným profesím bylo dovoleno chodit do práce,“ říká. Nyní je nakloněn tomu, aby vláda ve školách povolila tělocvik, je to ale podle něj na komunikaci mezi ministry z resortů školství a zdravotnictví.