Kdo se bojí předvolebních průzkumů

Praha - Průzkumy voličských preferencí jsou už drahnou dobu důležitou součástí předvolebního boje napříč státy a jejich zveřejňování podléhá různě přísným pravidlům. S rozvojem internetu a zejména sociálních sítí, které také mohou posloužit jako barometr nálad anebo plaforma pro politickou agitaci, se výzkumným agenturám uvolňují ruce a předvolební moratoria padají.

Téměř každé volební klání doprovází debata laické i odborné veřejnosti o podílu průzkumů na výsledku hlasování. Spor se vede zejména o lhůtách pro zveřejňování preferencí a voličských nálad a frontová linie vede mezi zákonodárci a profesionály v oboru. Sociologové a výzkumníci se brání, že jejich závěry nemají fatální dopad na rozhodnutí jednotlivce a moratoria považují za zbytečná.

Jan Hartl, ředitel agentury STEM

„Kampaň lze provozovat do posledního dechu, protože to prý výsledek voleb neovlivní. Zato průzkumy zveřejňovat nelze, protože - jistě se domnívá zákonodárce - jsou klíčové pro volební výsledek. To je nesmysl.“

Tohoto názoru je i sociolog Jan Hartl. Podle něj jsou průzkumy jen jedním z mnoha informačních kanálů, které se navíc kvůli konkurenčnímu boji rozšiřují a tříbí. „Průzkumy veřejnost ale ovlivňují úplně stejně jako jakýkoliv článek, kritika či komentář v novinách. Jen s tím rozdílem, že jsou podloženy seriózními daty,“ říká ředitel agentury STEM a pokračuje. „Je to přeci zvláštní, že při nynějších prezidentských volbách mohla některá média dopředu říci, jak si myslí, že dopadnou volby. My to ale nesmíme.“

V Česku jasně určuje lhůty zveřejňování předvolebních průzkumů zákon. V současné době platí moratorium tří dní před otevřením volebních místností a platí do skončení voleb. Za jeho porušení hrozí fyzické osobě pokuta až do výše třiceti tisíc korun, právnické osobě pak až do výše půl milionu. Zvýhodňování či házení klacků pod nohy jednotlivým stranám a kandidátům během moratoria ze strany médií je už ale čistě individuální a řídí se především etickým kodexem.

Kauza Dagmar Lastovecké

V prosinci 1998 uznal Nejvyšší soud oprávněnost stížnosti ČSSD na volby v obvodu Brno-město, kde Dagmar Lastovecká úspěšně kandidovala. Lidové noviny údajně poškodily senátního kandidáta za ČSSD Václava Božka tím, že v době zákazu volební agitace zveřejnily text, v němž je Lastovecká označována za jednoznačnou favoritku. Stejný list v téže době otiskl materiál charakteru předvolebního průzkumu. Navíc bylo Lastovecké po ukončení oficiální kampaně umožněno vystoupit v televizním zpravodajském pořadu Jihomoravský večerník, v němž hodnotila svou senátní kampaň.

Podle tehdejší právní zástupkyně Lidových novin redakce deníku neporušila zákon, když „prostředky sobě vlastními informovala své čtenáře o průběhu volební kampaně“, nepublikovala žádný článek o kandidátce Lastovecké s agitačním charakterem a ani výsledky volebních průzkumů.

Nejvyšší soud nicméně zneplatnil zvolení Dagmar Lastovecké (ODS) senátorkou.

Všeobecně panuje trend snižování moratoria na publikaci volebních průzkumů

V západních zemích jsou pravidla pro konec zveřejňování volebního průzkumu poměrně liberální. V demokraciích s rozvinutou politickou kulturou je ale obvyklé, že se seriózní média v inkriminovaném období spíše drží zpátky, což platí i pro politiky ucházející se o voličskou přízeň.   

Například Belgie patří mezi státy, kde se předvolební průzkumy mohou zveřejňovat až do začátku voleb a tamní listy mohou psát, co se jim zlíbí. „Můžeme psát cokoli, samozřejmě s výjimkou urážek, ale ty jsou nepřípustné obecně,“ říká dlouholetý novinář Alain Lallemand z listu Le Soir. Novináři mají podle jeho slov do poslední chvíle naprostou svobodu, co o tom kterém kandidátovi napíší.   

V Rakousku nemůže dojít k „případu Lastovecká“, tedy k soudnímu rozhodnutí o neplatnosti poslaneckého mandátu pro nedodržení zákazu předvolební agitace, přestože sám poslanec na této situaci nenese žádnou vinu. V Rakousku totiž také neexistuje žádné časové omezení předvolební agitace, takže ze zákonného hlediska mohou média a tisk pro či proti kandidátům agitovat i v den voleb. Žádnému zvolenému rakouskému poslanci se proto nemůže stát, že by byl z tohoto důvodu zbaven mandátu.   

Skutečnost, že však rakouský tisk v den voleb již většinou pochvalné články k jednotlivým kandidátům nepublikuje, vychází z poznání, že taková zjevná podpora může dotyčnému spíše uškodit než pomoci. Častěji se lze proto v médiích dočkat negativních informací, čili skandálů o „konkurenčních“ kandidátech, ale i ty se pro „lepší působení“ na voliče zveřejňují vesměs již několik dní před volbami.

Ani u dalšího našeho souseda, v Německu, by se případ, podobný zbavení mandátu senátorky Lastovecké, zřejmě nemohl stát. Jednak je volební zákon vůči sdělovacím prostředkům velmi benevolentní, jednak by i v případě porušení velmi nepatrných omezení nebyl trestán kandidát, ale příslušné médium. Patří navíc k politické kultuře zavedené demokracie v zemi, že sdělovací prostředky se většinou samy starají o to, aby nezveřejňovaly jednostranné a neobjektivní informace, které by mohly poškodit nebo zvýhodnit některého z kandidátů.   

Německý zákon výslovně zakazuje pouze publikování výsledků předvolebních průzkumů v den voleb, tedy od otevření volebních místností do jejich uzavření. Do poslední chvíle před zahájením hlasování to však možné je. Rozhovory s kandidáty a volební úvahy neomezuje vůbec, politici i média však od nich, ovšem rovněž jen v den voleb, dobrovolně upouštějí.

Velké liberalizace se dostalo Polsku. Kampaň před polskými parlamentními volbami (probíhají vždy současně do Sejmu i Senátu) začíná dnem vyhlášení voleb prezidentem a končí 24 hodin před zahájením hlasování. Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů byl ještě v roce 1996 dvanáct dní, dnes už ale toto moratorium činí pouhý den.   

Dokonce čtrnáctidenní moratorium platilo ještě v roce 2002 na Slovensku. Dnes už ale žádné moratorium nemá. Slovenský zákon o volbách nicméně stanoví, že „48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázaná volební kampaň ve prospěch anebo v neprospěch politické strany anebo kandidáta slovem, písmem, zvukem a obrazem v hromadných informačních prostředcích (…)“.

Předvolební kampaň v Rusku začíná v den registrace kandidátů a končí 24 hodin před zahájením voleb. Zde ale došlo ke zpřísnění moratoria na předvolební průzkumy. Již pět dní před volbami (v roce 2002 nebylo žádné moratorium) sdělovací prostředky nesmějí zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění týkající se kandidátů a také prognózy či analýzy spojené s volbami. Tyto zásady se nicméně porušují a sdělovací prostředky agitují ve prospěch kandidátů dokonce v den voleb.

  • Protest na podporu Olega Šeina zdroj: ČT24
  • Ruská policie zasahuje proti opozičním demonstrantům autor: AP Photo/Sergey Ponomarev, zdroj: ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátoři volí předsedu horní komory

Senát má ve čtvrtek první schůzi v povolebním složení. Senátoři na ní volí vedení horní parlamentní komory a rozřadí se do výborů a komisí. V čele Senátu pravděpodobně zůstane Miloš Vystrčil (ODS), který nemá protikandidáta. Místopředsedy nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 57 mminutami

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.