České republice se zástupy běženců vyhýbají. Vládou schválený záměr přesídlit 153 křesťanských uprchlíků z Iráku je proto v tomto kontextu ojedinělý. Nadační fond Generace 21, který projekt zaštiťuje, už přemístil 68 Iráčanů, kteří se ubytovali v Jihlavě, Brně a Smilovicích. Portréty a osudy několika lidí z brněnské skupiny popisuje fotogalerie.
Kdo jsou a čím si prošli iráčtí uprchlíci v Brně?
GALERIE
Hanaa, 39 let, absolventka VOŠ, povoláním učitelka v MŠ. „V Iráku jsme byli od jisté doby pro většinu lidí za kacíře. Křesťané jsou vystaveni dlouhodobému teroru ze strany muslimů.“ Radikálové jí zabili rodiče už v roce 2003, brzy po pádu Saddáma Husajna.
Křesťanská menšina v Iráku je od pádu Saddáma Husajna v roce 2003 vystavena dlouhodobé diskriminaci a stupňujícímu se teroru především ze strany radikálních muslimů. Od vzniku Islámského státu dochází podle mnoha odborníků v souvislosti s pronásledováním a vyvražďováním křesťanské komunity ke genocidě. V zemi dnes žije zhruba 300 tisíc křesťanů, většinou v nuzných podmínkách uprchlických táborů. Před šedesáti lety jich bylo čtyři a půl milionu a jejich soužití s muslimy bylo celkem bezproblémové.
Členové skupiny uprchlíků, která našla zázemí v Brně, mají podobné zkušenosti. Z Bagdádu, Mosulu a jiných měst byli postupně vytlačeni do Karakóše, asi padesátitisícového městečka se silnou křesťanskou komunitou. V srpnu 2014 byla po bleskové ofenzivě nad vylidněným městem vztyčena černá vlajka Islámského státu.
GALERIE
Emad s rodinou. V Iráku už nevěděli, jak uchránit děti před násilím, které je denně obklopovalo. V televizi mohly vidět děsivá videa o tom, jak IS nakládá s křesťanskými dětmi. Některým bylo i vyhrožováno na ulici, nebo byly svědky krvavých scén.