Praha - Rozsáhlý zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu rozjel vlnu spekulací, kdo všechno skončil v rukou policie. Oficiální místa totiž žádná jména nepotvrdila. Podle informací médií byla zadržena mimo jiné ředitelka premiérova kabinetu a jeho nejbližší spolupracovnice Jana Nagyová. Nečas již uvedl, že nezískal informace prokazující trestnou činnost svých spolupracovníků a jeho důvěra v Nagyovou nepoklesla.
Kdo je Jana Nagyová a další zadržení
Jana Nagyová je původní profesí účetní. Kolem politiky se pohybuje od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarském krajském sdružení ODS. Od listopadu 1996 působila osm let jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila zároveň jako oblastní manažerka občanských demokratů v Karlových Varech. Před osmi lety přesídlila do Prahy, kde se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři ODS.
S Petrem Nečasem začala úzce spolupracovat zhruba před sedmi lety. Po volbách v roce 2006 si jí tehdejší místopředseda strany vzal s sebou na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář. „Každý vysoce postavený politik má kolem sebe lidi, kteří nejsou voleni, kterým on naprosto důvěřuje a kteří za něj vyřizují delikátní a velmi citlivé záležitosti,“ říká k tomu komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Spekuluje se ovšem také o tom, že Nagyová byla příčinou rozvodu, který Nečas nedávno ohlásil.
Do stejné funkce, ovšem na Úřadu vlády, zamířila po půlročním intermezzu na ministerstvu obrany Nagyová poté, co se Nečas stal v létě 2010 premiérem. Údajný velký vliv Nagyové na předsedu vlády se stal opakovaně terčem kritiky nejen v médiích; podle informací tisku se například předloni angažovala kolem výběru nového šéfa České televize a byla i v komisi, jež se pokoušela vybrat nového šéfa Lesů ČR. Tendr byl ovšem podle kritiků netransparentní, nakonec ho ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) zrušil a nového ředitele chce vybrat přes personální agenturu.
- „Petr Nečas je svázán pracovně s Janou Nagyovou velmi silně a to ho bude možná stát politickou kariéru,“ říká k tomu Jindřich Šídlo.
Letos v lednu vzbudilo pozornost zveřejnění výše odměn, které Nagyová dostává, což Nečas označil za politický útok. Vyšlo totiž najevo, že je její 30tisícová mzda díky odměnám mnohem vyšší – např. loni v březnu obdržela 273 tisíc korun, tedy asi 190 tisíc čistého. „Je spouštěn mediální lynč na konkrétního člověka, který nic neprovedl, jenom pracuje. Je to poctivý, slušný a pracovitý člověk,“ prohlásil tehdy Nečas. Kvůli zveřejnění je stíhán mimo jiné bývalý ředitel rozvědky Karel Randák. Tomu měla předat výplatnici bývalá zaměstnankyně Úřadu vlády – také ta míří k soudu.
Dále byli údajně zadrženi bývalý šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř, někdejší poslanec a ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul nebo bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Podle zdroje z ministerstva obrany byl zatčen rovněž nynější ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda. Policie kontaktovala i bývalého náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra. Ten je podle svého advokáta Lukáše Trojana na plánované pracovní cestě. Po dohodě s policií se během zítřka ihned po svém návratu do Prahy dostaví podat vysvětlení a poskytnout potřebnou součinnost.
Vystudovaný právník Petr Tluchoř je členem ODS od roku 1996, v letech 1999 až 2006 působil v komunální politice v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Ve sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004, od září 2006 řídil poslanecký klub ODS. Jako poslanec se v roce 2010 stal členem správní rady VZP. V květnu 2011 Tluchoř neobhájil funkci předsedy klubu, kterým se tehdy stal Zbyněk Stanjura. Tluchoře před volbou kritizoval premiér a předseda ODS Petr Nečas a vyzval ho, aby nekandidoval.
Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což odmítl. Loni se profiloval jako jeden z hlavních vnitrostranických kritiků premiéra Nečase. Na poslanecký mandát rezignoval Tluchoř loni v listopadu, podobně jako Fuksa, kvůli nesouhlasu s vládním daňovým balíčkem. Po odchodu ze sněmovny se v médiích objevily spekulace, že Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíše společnosti ČEZ, to ale on sám odmítl. Začátkem roku řekl, že pracuje jako konzultant.
Ivan Fuksa vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, později absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1990 se angažoval v komunální politice v Příbrami, byl členem zastupitelstva a místostarostou. V letech 2002 až 2006 stál v čele příbramské radnice. Od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do října 2011. Prosadil novou koncepci hospodaření v Lesích ČR - takzvanou dřevěnou knihu. Kritizovali ho za to jak soukromí majitelé lesů, tak dřevařské firmy i opozice.
V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že důvodem jeho odchodu z vlády byla Fuksova příslušnost k protinečasovské opozici v ODS kolem Petra Tluchoře. Fuksa patřil mezi poslance, kteří se loni postavili vládnímu daňovému balíčku, nakonec rezignoval na poslanecký mandát. Loni v listopadu překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti premiéru Nečasovi; získal hlasy téměř třetiny delegátů. V lednu zasedl do představenstva státního Českého Aeroholdingu. I vládní politici později uváděli, že post v Aeroholdingu byl pro Fuksu odměnou za to, že odchodem ze sněmovny umožnil existenci vlády.
Trojice Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr seděla do loňského podzimu ve sněmovně za ODS. Nesouhlasili však s chystaným zvýšením DPH – bez jejich hlasů ovšem vláda nemohla zvýšení daně prosadit. Trojice rebelů se nakonec s vedením občanských demokratů dohodla, že své poslanecké posty opustí. Šnajdr byl následně jmenován do dozorčí rady Čepra a Fuksa zamířil do čela Českého Aeroholdingu. Advokát Václav Láska pak podal na premiéra a trojici rebelů trestní oznámení, podle něj mohla být nabídka těchto postů uplácení.
Bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově. Zúčastnil se mise v Perském zálivu, později odjel také do Afghánistánu. V armádě měl mít vliv na nákupy bez otevřené soutěže - vojáci tak získali například obrněná vozidla za miliony korun i předražené německé vozy Dingo. V červnu 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství. V této funkci vydržel pět let – nejdéle ze všech. Loni se pak stal šéfem Správy státních hmotných rezerv.
Páleník je dlouholetým přítelem bývalého ministra obrany Martina Bartáka, který čelí obvinění z korupce v souvislosti s armádními zakázkami. Také Páleníka média spojují s podezřelou zakázkou; nedlouho po svém nástupu do Vojenského zpravodajství totiž podepsal zakázku na čtyři obrněná vozidla za 135 milionů. Nešlo ale o klasický tendr, zpravodajství oslovilo vybrané firmy. Podle novinářů však nechalo na podání nabídek příliš krátkou lhůtu – nákup tak připadl firmě MPI Group zbrojaře Michala Smrže. Také ten čelí spolu s Bartákem obvinění z korupce.
Roman Boček pracoval dva roky na ministerstvu dopravy, nejdřív jako vrchní ředitel a následně jako náměstek ministra. V roce 2010 se přesunul z dopravy na zemědělství, kde působil jako náměstek ministra zemědělství (Ivana Fuksy, od října 2010 Petra Bendla), poté od 1. října usedl do představenstva Českých drah. Předtím zasedal v dozorčích radách Budějovického Budvaru a podniku Lesy ČR. Již dříve působil v představenstvech různých společností. V letech 2009 až 2010 byl též členem dozorčí rady ČSA. Od loňského března byl jako náměstek ministra zemědělství pověřen řízením SZIF.
Od roku 2003 do roku 2008 se jako oblastní ředitel a předseda představenstva Oblastní nemocnice Příbram, a. s., podílel na transformaci této nemocnice z příspěvkové organizace na obchodní společnost. V letech 2009 až 2010 byl vrchním ředitelem a náměstkem na ministerstvu dopravy.
Lubomír Poul je vedoucím Úřadu vlády ČR od července 2010. Předtím působil od roku 1996 na ministerstvu průmyslu a obchodu v různých funkcích, v té poslední od roku 2007 jako vedoucí úřadu ministerstva a ředitel sekce správní. Poul vystudoval fakultu elektrotechnickou Vysokého učení technického v Brně (1988–1993) a poté absolvoval dvouletý intenzivní pracovní kurz angličtiny na jazykovém institutu v americkém Bostonu. Od loňského prosince je Poul členem dozorčí rady ČEZu.
Milan Kovanda je ředitelem Vojenského zpravodajství, tedy armádní tajné služby. Do funkce byl jmenován začátkem loňského listopadu. Absolvent vojenské vysoké školy ve Vyškově (1992) byl mimo jiné v letech 2006 až 2010 velitelem 601. skupiny speciálních sil. Od května 2010 do listopadu 2012 působil jako zástupce velitele společných sil. Kovanda má za sebou zahraniční misi KFOR na území Kosova. Třikrát se zúčastnil i alianční operace v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání. Letos v květnu byl povýšen do hodnosti generálmajora.