Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek připouští, že jím navrhované reformní zákony, které měly platit ve zdravotnictví od ledna 2009, se už nestačí schválit. Tři méně sporné zákony - zákon o záchranné službě, zdravotních službách a specifických službách - bude totiž vláda projednávat až začátkem listopadu. Zbylé o univerzitních nemocnicích, transformaci zdravotních pojišťoven a veřejném zdravotním pojištění Julínek už dříve odložil, než pro ně získá dostatečnou podporu. Informaci přineslo pondělní Právo.
„Budu se ještě pokoušet, aby se tak stalo, ale z hlediska legislativního procesu už je téměř jisté, že tři reformní zákony, které jsem připravil, platit od ledna nebudou, protože se to nestihne,“ připustil ministr. Pro Julínka je podstatné, aby zákony byly prosazeny, a už nezáleží na tom, jestli to bude k 1. lednu, únoru či březnu. Sám by ale rád, aby to bylo co nejrychleji.
Tři klíčové zákony dostane vláda na stůl až začátkem listopadu, aby začaly platit už v únoru, musely by projít hladce Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Ministerstvo do zákonů v průběhu připomínkového řízení zapracovalo stovky podnětů. Neočekává proto, že by se kolem jejich přijetí vedly dlouhé diskuse. Otazníky podle ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové ale stále zůstávají.
David Rath:
„Pokud ODS prohraje volby, vláda Topolánka, včetně Julínkových reforem, končí.“
Julínkovy reformní zákony jsou trnem v oku nejen opozici, ale i koaličním partnerům. KDU-ČSL se už nechala slyšet, že v této podobě, jak je Julínek předložil, jsou pro ni nepřijatelné a bude požadovat jejich úpravy. Proti je hlavně lidovecký rebel Ludvík Hovorka. Česká lékařská komora má k první trojici Julínkových zákonů celkem 117 připomínek. Opozice normy podpoří až podle výsledku krajských voleb. Lékařský odborový klub (LOK) je nechce vůbec a hrozí stávkou. „Zákony jsou špatné jak věcně, tak legislativně. Je to paskvil,“ uvedl předseda LOK Martin Engel.
Původně měla celá šestice reformních zákonů platit už od ledna příštího roku, Julínek se ale raději rozhodl reformní balík rozdělit na zákony, pro které spíše najde podporu, a na ty, které zřejmě vyvolají velké spory. K těm „kontroverzním“ patří hlavně transformace zdravotních pojišťoven na akciovky a přeměna fakultních nemocnic na univerzitní. Původně mělo být reformních zákonů sedm, nakonec se zákon o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami spojil se zákonem o veřejném zdravotním pojištění.
Nové zákony by měly například umožňit pacientům hradit si nadstandardní péči za lékařské výkony hrazené ze zdravotního pojištění. Rozšiřují také počet stanic záchranné služby, garantují například bezpečnější prostředí a nově zavádějí institut práva na druhý názor, tedy možnost vyžádat si názor dalšího lékaře. Handicapovaní spoluobčané se budou moci ve zdravotnických zařízeních pohybovat s vodícím psem a budou mít nárok na tlumočníka.
Šestice Julínkových zákonů
„Kontroverzní“
- Zákon o univerzitních nemocnicích - stávající fakultní nemocnice by se přeměnily na akciové společnosti s tím, že dvě třetiny akcií by vlastnil stát a jednu třetinu univerzita
- Zákon o zdravotních pojišťovnách - norma má stanovit například podmínky pro získání licence; do soukromých rukou by se měla dostat třetina pojišťovenského trhu
- Zákon o veřejném zdravotním pojištění - definuje, jak mají být dostupné konkrétní zdravotní služby; s touto normou se spojí zákon o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, který bude kontrolovat hospodaření pojišťoven, pojištěnec se bude moci k tomuto úřadu odvolat
Méně sporné
- Zákon o zdravotních službách - popisuje podmínky pro poskytovatele zdravotní služby; norma zajistí právo na informaci o zdravotním stavu pacienta
- Zákon o zdravotnické záchranné službě - stanoví například dojezdové časy záchranek
- Zákon o specifických zdravotních službách - norma má upravit podmínky umělého oplodnění nebo ukončení těhotenství
