Čtvrteční propuštění Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání z Česka usilovaly Spojené státy, vyvolalo odmítavou reakci americké ambasády. „Jsme šokovaní rozhodnutím české vlády,“ napsala mimo jiné. Někteří specialisté z tajných služeb se obávají, že současná aféra může poškodit česko-americké vztahy zejména v oblasti předávání informací. Nejedná se přitom o první chvění na lince Praha–Washington. Rozpory vzbudil i projev někdejšího premiéra Topolánka nebo prohlášení prezidenta Miloše Zemana.
Jsme šokovaní, tvrdí Američané kvůli Fajádovi. Nejde ale o první rozepře
Praha se rozhodla propustit Alího Fajáda a Chálida Marabího výměnou za svobodu pro pět Čechů unesených v Libanonu. Rozhodnutí ministerstva spravedlnosti ambasáda v tiskové zprávě ostře kritizovala.
„Tito muži čelí u amerického federálního soudu obžalobě z přípravy vražd zaměstnanců americké vlády, dále z pokusu získat, přepravit a použít protiletadlové střely a z pokusu poskytnout materiální podporu teroristické organizaci,“ uvedlo velvyslanectví.
GALERIE
Roztržka mezi USA a ČR kvůli Fajádovi
Pro takový verdikt podle americké strany neexistuje žádné ospravedlnění. Prý tím vážně utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení obou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě; nejedná se přitom o první otřes česko-amerických vztahů. V uplynulých letech se jich odehrálo hned několik.
2008: Rozepře o lidská práva
Podle informací, které jsou k dispozici, je velmi pravděpodobné, že je (Fajád) pracovníkem vojenské zpravodajské služby Libanonu (…) Je pravděpodobné, že za únosem Čechů stála vojenská zpravodajská služba Libanonu, která si na samotné provedení únosu mohla najmout nějakou skupinu působící v údolí Bikaa.
Zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě uvedla, že přestože česká vláda chrání práva svých občanů, je v zemi nadále velkým problémem korupce a vynutitelnost práva. Dokument zmínil aféru bývalého lidoveckého ministra Jiřího Čunka nebo sociálnědemokratického expremiéra Stanislava Grosse. Tehdejší český premiér Mirek Topolánek kritiku ostře odmítl s tím, že „… země, která umožňuje mučení zajatců, mě jen těžko může poučovat o tom, jak jsou porušována lidská práva u nás“.
2009: Americká ekonomika „na cestě do pekel“
V březnu 2009 Česká republika předsedala Radě Evropské unie a starý kontinent i Spojené státy se potýkaly s hospodářskou krizí, kterou o rok dřív vyvolal pád americké banky Lehman Brothers. Český premiér – a v daný okamžik i celounijní šéf – Mirek Topolánek tehdy vystoupil před plénem Evropského parlamentu a kritizoval USA za finanční injekce do vlastní ekonomiky. „Všechny tyhle kroky a jejich kombinace, a co hůř iniciativa za jejich permanentní ustanovení, jsou cestou do pekel,“ prohlásil.
Výrok, kterým se tehdejší šéf ODS inspiroval písní kapely AC/DC „Higway to Hell“ vzbudil rozruch v celém anglosaském světě; agentura AP psala o dosud nejsilnější kritice USA z úst evropského politika, televize CBS použila titulek Vůdce EU: Americká ekonomika je na cestě do pekla a na Topolánka v rozhovoru pro The Financial Times reagoval i americký prezident Barack Obama, když prohlásil, že by svět měl zmírnit svou nechuť k utrácení.
Topolánek: Ekonomický plán USA je cesta do pekel (zdroj: ČT24)
V následném komentáři pro Timesy se Topolánek snažil svůj výrok obhájit a mimo jiné uvedl: „Věřím, že nemusím zdůrazňovat, že Česká republika má Spojené státy za dlouhodobého spojence.“ Diplomatický skandál přitom mohl být ještě větší, a to kvůli chybě tlumočníka.
Když totiž Topolánek ve své řeči kritizoval americkou vládu za její postup v době krize, použil anglickou podobu slova dluhopisy, tedy bondy. Překladatel ke slovu bondy z neznámých důvodů připojil ještě slovo zbraně a bomby. V překladu to pak vyznělo tak, že když Američané budou potřebovat hotovost, jejich zbraně vždy někdo koupí.
2009: Rozpaky nad koncem radaru
Rok 2009 zároveň ukončil dohady o možné výstavbě amerického protiraketového systému na českém a polském území. Projekt radaru v Brdech, který měl být podle administrativy George W. Bushe součástí deštníku chránícího Spojené státy před případným útokem Íránu, ukončil Bushův nástupce v Bílém domě Barack Obama. A českému premiérovi Janu Fischerovi to oznámil v polovině září 2009 telefonátem v půl jedné ráno.
Fischer informaci ještě v noci předal i prezidentovi Václavu Klausovi. „Jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok ze strany americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou,“ reagoval.
Občanští demokraté postup USA kritizovali. Topolánek odmítl americkou domněnku, že vyjednáváním s Ruskem a Íránem jde dosáhnout lepších výsledků. Tehdejší šéf sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) prohlásil, že je znechucený Obamovou zbabělostí. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek americké rozhodnutí naopak označil za vítězství českého lidu.
Protesty proti radarové základně v Brdech
2011: Hradní pochyby nad 11. zářím
V květnu 2011 vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek označil v rozhovoru se serverem Parlamentní listy.cz život a smrt teroristického vůdce Usámy bin Ládina za mediální fikci. Podle tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vzbudily tyto výroky neblahou pozornost a znevážily jméno Česka. Všimly si jich média v USA, například Wall Street Journal napsal: „Můžeme jen doufat, že prezident Klaus je schopný oddělit zrno od plev, co se týče názorů jeho poradců“. Klaus se od Hájkových názorů distancoval.
2015: Oválná pracovna bez české boty
Prezident Miloš Zeman se v rámci svých zahraničních cest vypravil v březnu 2015 do Spojených států, s kritikou mezinárodního terorismu vystoupil na konferenci vlivného Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC). S americkým prezidentem se ovšem nesetkal, podle spekulací některých médií kvůli svým proruským postojům. Bílý dům na bilaterální jednání nepřijal ani Zemanova předchůdce Klause, byť ten dvakrát hostil Baracka Obamu na Pražském hradě – při Obamově apelu na jaderné odzbrojení a podpisu rusko-americké smlouvy.
S americkým prezidentem se nesetkal ani předseda vlády Bohuslav Sobotka, když v listopadu 2014 odjel do amerického Kongresu odhalit bustu Václava Havla. Česká diplomacie údajně o toto setkání usilovala, Obama byl na zahraniční cestě – a Sobotku přijal viceprezident Joe Biden.
2015: Zavřené dveře pro Schapira
Poslední střet mezi Prahou a Washingtonem se odehrál loni v dubnu, jen měsíc po Zemanově návratu z USA, když se prezident chystal do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války. Ruské oslavy se přitom kvůli anexi ukrajinského Krymu rozhodla bojkotovat většina západních politiků.
„Symbolika toho, že je možná jediným vůdčím představitelem států EU, že bude stát na pódiu, sledovat vojenský pochod, když ta (ruská) armáda vlastně destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, tak to možná je takové prekérní,“ reagoval na Zemanův chystaný výjezd americký ambasador Andrew Schapiro – a českého prezidenta tato slova popudila.
Schapiro o Zemanovi v Moskvě: Prekérní symbolika (zdroj: ČT24)
„Nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ reagoval Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy a americkému ambasadorovi vzkázal, že má pro příště „dveře na Hrad zavřené“.
Potom, co se na Zemana snesla vlna kritiky a za Schapira se postavil Washington, vysvětloval ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček prezidentova slova tak, že Zeman měl na mysli jen jednu konkrétní připravovanou schůzku. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se Zeman nicméně nakonec doopravdy nezúčastnil – a časovou proluku ve svém ruském programu využil ke kremelskému setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem.