Stát dosud nevyřešil, kdo bude vlastníkem jezer Most a Milada, která vznikla na místě bývalých lomů Ležáky a Chabařovice. Do rekultivace těchto hnědouhelných dolů stát investoval do konce roku 2014 více než osm miliard korun. Stát také neurčil, za jakých podmínek bude nový majitel jezera provozovat, což brání dalšímu rozvoji a lepšímu využití veřejností, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že při hospodaření s penězi určenými na rekultivace nezjistil závažná pochybení.
Ministerstvo průmyslu odsunulo původní termíny pro rozhodnutí o vlastníkovi jezera Milada z roku 2015 do konce roku 2017 a jezera Most z roku 2017 do konce roku 2019. Vyřešením vlastnické otázky by se podle NKÚ z jezer díky dalšímu rozvoji mohly stát plnohodnotné příměstské rekreační oblasti.
Jde o přístupná jezera s rozlohou přes 250 hektarů v případě jezera Milada a více než 300 hektarů v případě jezera Most. Jezero Milada leží západně od Ústí nad Labem, jezero Most severně od Mostu.
Kdo bude vlastníkem zrekultivovaných území, není jasné už od první poloviny devadesátých let, kdy se rozhodlo o revitalizaci obou lokalit. V roce 2011 státní podnik Palivový kombinát Ústí navrhoval převést tato území bezúplatně obcím.
Ministerstvo financí a antimonopolní úřad ale upozornily, že převod by mohl být v rozporu s předpisy Evropské unie o poskytování veřejné podpory. Ministerstvo průmyslu ani státní podniky dosud nevyřešily, zda jde skutečně o nedovolenou podporu.
NKÚ také upozorňuje, že je zároveň nutné stanovit podmínky, za kterých nový vlastník tato území získá. „Jinak totiž hrozí, že tento vlastník území nebude dále rozvíjet, například stavbou cyklostezek, rekreačních zázemí, silnic, kanalizací a další infrastruktury,“ píše NKÚ.
Pokud se v budoucnu budou rekultivovat i další důlní lokality v Ústeckém kraji na jezera, doporučuje NKÚ předem vyřešit vlastnickou otázku i podmínky provozování, jinak i těmto rekultivačním projektům budou hrozit podobné problémy.
S obcemi spolupracujeme, brání se ministerstvo
Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že státní podnik Palivový kombinát Ústí při sanaci a rekultivaci dlouhodobě spolupracuje s dotčenými obcemi. Zaměřuje se zejména na přípravu navazujících revitalizačních a resocializačních projektů. „Vzhledem k dlouhodobosti procesu rekultivace, který je realizován od 90. let, nebylo reálné, aby na sebe města a obce převzaly zodpovědnost za budoucí správu, údržbu a další rozvoj dané oblasti a zavázaly se k majetkoprávnímu vypořádání pozemků v dané lokalitě v horizontu dvaceti let,“ míní mluvčí MPO František Kotrba.
Podle ministerstva probíhají v současné době ze strany Palivového kombinátu Ústí intenzivní jednání o možné budoucí podobě majetkoprávního vypořádání pozemků v dotčených lokalitách a chystá se návrh jednotné koncepce správy a následného využívání rekultivovaných území. „Je ale nezbytné v rámci přípravy této koncepce a následného majetkoprávního vypořádání skutečně důsledně prověřit a eliminovat rizika možného poskytnutí nepovolené veřejné podpory ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozorňuje mluvčí.
Milada je první jezero na místě hnědouhelného dolu v Česku
Milada se napouštěla dlouhých devět let a je historicky prvním jezerem u nás, které vzniklo z hnědouhelného dolu. Jezero o rozloze 252 hektarů se začalo napouštět v roce 2001 a v létě 2010 napouštění skončilo, maximální hloubka je 24,7 metru. Odborníci tam během let museli řešit třeba zpevnění svahů nebo škody po přívalových deštích. Rekultivace stála pět miliard korun.
Zatím kolem jezera vede cyklostezka a v jeho okolí je naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s historií těžby v okolí Chabařovic. Dosud mu úplně chybí zázemí; než se podle plánů u jezera vybudují kempy, bude nutné zavést kanalizaci a elektřinu. Vzniknout by na místě měla i chatová oblast nebo přístav.
Ložisko hnědého uhlí na území u Milady zůstává. Odhaduje se, že v okolí jezera bylo odepsáno 146 milionů tun uhlí. S jejich vytěžením už se nepočítá. Kvůli těžbě hnědého uhlí padly v okolí Chabařovic do konce roku 1989 tři vesnice. Poslední byla vesnice Hrbovice.
Jezero Most zakrývá místa, kde stálo staré královské město
Mostecké jezero vzniklo zatopením bývalého dolu Ležáky. Patří k největším a nejhlubším vodním plochám v Čechách. Jezero se začalo napouštět před deseti lety 5 kilometrů dlouhým přivaděčem z Ohře. Po finálním dopuštění je jezero Most větší než Máchovo a bude rájem pro rybáře.
Jezero Most zakrývá místa, kde stálo staré královské město. To muselo v 70. letech minulého století ustoupit povrchové těžbě uhlí. Jednu z mála památek, kostel Nanebevzetí P. Marie ze začátku 16. století tehdy stát zachránil. V roce 1975 byl převezen o téměř kilometr dál, dnes je to od kostela k břehům jezera necelých 100 metrů.
V dole, který vznikl jako důl Richard ve 30. letech minulého století, ustala těžba v roce 1999. O devět let později začalo jeho zatápění a Mostecká radnice si začala rýsovat světlou budoucnost spojenou se vznikajícím obřím jezerem – měly u něj vzniknout pláže, přístaviště i hotely. Jedním z důsledků mělo být i snížení nezaměstnanosti ve městě.
