Praha – Chaos, špatná vědecká práce a špatné vedení. Takové hodnocení se v posledních týdnech ozývá na adresu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který letos slaví pět let své existence. Ve vzduchu je i boj o samotnou existenci ústavu, s tím ale místopředseda Rady ÚSTR a politolog Lukáš Jelínek, který byl hostem Studia 6, nesouhlasí. Obává se, že peníze, které jsou nyní do ústavu vkládány, by už do jiné vědecké instituce nepřišly. Ústavu ale vyčítá, že se mnohdy otevře nějaká problematika, která se nedovede do konce.
Jelínek: ÚSTR by se neměl zrušit, ale napravit
Ústavu vyčítá místopředseda Rady ÚSTR a politolog Lukáš Jelínek třeba stav a úroveň digitalizace materiálu po státní bezpečnosti, která prý probíhá velmi chaoticky a selektivně. „Největší problém spatřuji v tom, že do ústavu přicházejí jednotliví historici, přinášejí si jednotlivá témata, která zpracovávají. V určitém okamžiku sami buď odejdou, nebo dostanou výpověď, a celé projekty pak padají na zem. Rada by se měla zaměřit na to, že se v ústavu některé složky otevřou, aby se následně zase uzavřely a začalo se pracovat na něčem jiném,“ dodal.
Lukáš Jelínek
„Domnívám se, že chtít, aby se instituce zřízená státem a z rozhodnutí politiků přinejmenším z poloviny své agendy tvářila jako vědecké pracoviště, je problém. Na druhou stranu, do instituce plyne zhruba 150 milionů ročně ze státního rozpočtu. Jde o peníze, které by v případě zrušení ústavu nepřišly na žádnou akademii věd nebo na historické katedry vysokých škol. Proto si myslím, že je správné, aby tato instituce fungovala.“
Se zrušením ústavu nesouhlasí ani předsedkyně Rady ÚSTR Petruška Šustrová. „Za vznik ústavu jsem bojovala, i když já nemám ráda to slovo – počítačem ani psacím strojem se podle mě nebojuje. Tedy přimlouvala jsem se za něj ve svých textech, protože jsem spřátelená s polským Ústavem národní paměti, mám kamarády v maďarském Muzeu teroru (to je muzeum nacismu a komunismu a zároveň vědecká instituce), byla jsem několikrát čestným hostem v Muzeu obětí komunismu v rumunském Sighetu, kde také pořádají semináře a vydávají publikace. Mám tyto instituce velmi ráda,“ vyslovila se.
Podle slov Jelínka už se všechny politické strany kromě komunistů oficiálně vyslovily pro to, aby ústav fungoval. „Myslím si, že debata, která by se měla odehrávat v politické rovině, by měla mít konstruktivnější ráz. Například, ve sněmovně se nejsou už několik měsíců schopni dohodnout na obsazení volného místa v Radě ÚSTR, které zůstalo po panu ministru školství Fialovi. Mám dojem, že ve sněmovně chybí elementární konsenzus mezi politickými silami nad tím, jakým způsobem dál pokračovat,“ vysvětlil.
Archiv bezpečnostních složek
Vznikají obavy, že ÚSTR chtějí paralyzovat senátoři ČSSD
Ve druhé polovině března senátoři nezvolili do rady ÚSTR jediného sněmovního kandidáta Jiřího Lišku (ODS). Místo něj vybrali historika Jana Bureše z ČSSD. Výsledek voleb tak nahrál spekulacím pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit.
Liškovo nezvolení označil premiér Petr Nečas za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“. „Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům,“ mínil premiér. Podle Šustrové by měli v radě zasedat lidé, kteří mají k takové instituci, k nejnovější historii nebo k archivářství, uchovávání a zpřístupňování nějaký vztah bez ohledu na to, z jaké strany politického spektra jsou. „Jenže takhle si senátoři říkají, vy jste nám tam nedali ani jednoho, tak my vám to taky nedarujeme,“ dodala.
Zřetelnými signály snah o paralyzaci práce ÚSTR je podle předsedy vlády také stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z ÚSTR na archiv a její následné utlumení, což je podle premiéra v rozporu se zákonem. K odvolání šéfa ústavu Daniela Hermana se podle Jelínka přistoupí ale teprve v okamžiku, kdy se bude vědět, jaký další krok bude rada činit. „Musíme totiž nalézt takové řešení, které by nerozvrátilo ústav a nerozdmýchalo politické vášně,“ řekl.
Rozhovor s Lukášem Jelínkem (zdroj: ČT24)