Praha – Předvolební průzkumy bývají předmětem vášnivých diskusí, jejichž tématem bývá (ne)přesnost průzkumů, vliv na rozhodování voličů i veřejné mínění vůbec a tak podobně. Analytik Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve Studiu ČT24 nastínil některé zdroje nepřesností, jmenoval třeba situaci, kdy od provedení průzkumu ke zveřejnění výsledků uplyne doba, během níž se situace ve veřejném mínění změní. Mimo jiné naznačil, že je třeba rozlišovat mezi průzkumem volebních preferencí a volební prognózou.
Než se průzkum zpracuje, situace je již jiná
Analytik Jan Červenka jmenoval příklad průzkumů před prvním kolem prezidentské volby, kdy většina z nich proběhla zhruba měsíc před otevřením volebních místností. „Během posledního měsíce před volbami došlo k poměrně masivnímu přesunu ve volební podpoře jednotlivých kandidátů,“ uved. Dodal, že v tomto případě s průzkumy zahýbalo i vyřazení Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého Nejvyšším správním soudem.
Dobrovolnost
Jedním z důvodů zkreslení může být dobrovolnost. Podle Červenkových slov lze samozřejmě zjistit názory pouze respondentů, kteří jsou ochotni se s tazateli bavit. Ve výsledku tedy chybí názor těch, kdo odmítli. „U nás se podíl odmítnutí pohybuje okolo 20 procent,“ zmínil analytik.
Anonymita
U respondentů ovlivňuje rovněž vyjádřené preference deklarovaná anonymita. Pocit anonymity průzkumu přitom může být v jejich očích narušen třeba díky skutečnosti, že vedou rozhovor tváří v tvář s tazateli.
Rozhodují voliči až pod vlivem průzkumů?
Jan Červenka připustil, že výzkumy ovlivňují rozhodování voličů, naznačil ale, že lze těžko odhadnout jak. Jde podle něj o jednu z relevantních informací pro rozhodování voličů. „Může to samozřejmě hrát roli v tom, že lidé podporují kandidáta, o němž si myslí, že má větší šanci se tam dostat. Ale může to zrovna tak zafungovat třeba v tom, že při prezidentské volbě byla snaha nepřipustit, aby do druhého kola postoupili Jan Fischer a Miloš Zeman,“ uvedl na příkladech analytik.
