Až se ve školství rozjede inkluze, při níž se společně učí děti bez rozdílu handicapu, školy i poradny budou potřebovat desítky psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Jen letos na to od ministerstva školství dostanou skoro 60 milionů korun. V některých regionech je ale nedostatek těchto odborníků.
Ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně a vyčlenilo si na vytvoření těchto změn dva školní roky, období od září 2016 do září 2018. Školy a poradny kvůli tomu ale budou potřebovat celou řadu odborníků, už teď se ale školství potýká s jejich nedostatkem.
Od ministerstva školství by kvůli tomu měly dostat bezmála 60 milionů korun. Na inkluzi samotnou pak ale peníze chybí. Pro příští rok bude ministerstvo školství žádat navíc miliardu korun a pro další rok ještě miliardu a půl.
Do poraden a speciálně pedagogických center by mělo nastoupit minimálně 150 nových psychologů, speciálních pedagogů nebo sociálních pracovníků. Podle jejich ředitelů ale nebude vůbec jednoduché je sehnat. Hlavně v některých regionech je jich totiž velký nedostatek. Podle Jany Zapletalové z Národního ústavu pro vzdělávání mají už teď problémy v oblastech Plzně, Karlových varů či Liberce.
Největší poradnou v Praze ročně projde přes osm tisíc dětí. Zvládnout je musí zhruba třicet odborníků. „Už teď máme čekací dobu na krajní hranici,“ prohlásila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4 Václava Masáková.
S inkluzí jim práce přibude, protože budou muset ještě víc spolupracovat se školami a dohlížet na děti, které mají při vzdělávání nějaký handicap. Ředitel poradny pro Prahu 3 a 9 Petr Klíma by si představoval posílení o čtyři nebo pět lidí. „Vypadá to, že dostanu s bídou dva,“ podotknul.
Pro úspěch inkluze je důležitá spolupráce s rodinou
Ze zkušeností zahraničních odborníků, kteří v březnu vystoupili na konferenci Škola pro všechny, vyplynulo několik klíčových faktorů pro úspěch společného vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí. Patří mezi ně spolupráce s rodinou, vstřícný přístup učitelů včetně zapojení dalších odborníků, důraz na pokrok každého žáka a společenské vnímání inkluzivního modelu vzdělávání jako správné cesty.
Začleňování dětí s postižením do běžných škol v Česku podle úřadů částečně funguje už teď. Do tříd se zdravými spolužáky chodí většina handicapovaných dětí - konkrétně 56 procent s problémy sluchu, 74 procent s vadami zraku a 80 procent tělesně postižených.
