Brno – Informace o členství soudců v předlistopadové KSČ musejí žadatelům poskytovat i jednotlivé soudy, nejen ministerstvo spravedlnosti. A v případě, že soudy potřebnými údaji nedisponují, musí si je opatřit. Rozhodl o tom Ústavní soud v nálezu, jímž vyhověl již druhé ústavní stížnosti právního aktivisty Tomáše Peciny. Spor má ovšem pouze symbolický význam, protože informace o všech soudcích už ministerstvo spravedlnosti v lednu zveřejnilo.
Ústavní soud (ÚS) už loni průlomovým verdiktem přiznal Pecinovi právo na informace o stranické minulosti soudců Vrchního soudu v Olomouci. Nejvyšší správní soud (NSS) však ani poté Pecinovi nevyhověl a jeho kasační stížnost letos v dubnu zamítl. Argumentoval tehdy tím, že jednotlivé soudy nemají údaje o stranické minulosti soudců k dispozici, a nejsou tedy povinným subjektem podle informačního zákona. ÚS dnes poslední rozhodnutí NSS zrušil.
„Ve skutečnosti, jak plyne i z posléze uvedeného, lze postup Nejvyššího správního soudu vnímat pouze jako nepřípustné nereflektování, či dokonce vědomé obcházení kasačního nálezu Ústavního soudu,“ prohlásil při odůvodnění rozsudku ústavní soudce Miloslav Výborný. Podle Pecinovy stížnosti je nepřípustné, aby NSS nerespektoval jasně vyslovený názor ústavních soudců. V nové stížnosti Pecina upozornil také na to, že v tříčlenném senátu NSS zasedal předlistopadový člen KSČ Petr Průcha a údajný kandidát vstupu do strany Jaroslav Vlašín. Podle Peciny to mohlo ovlivnit postoj NSS.
Svůj průlomový nález ÚS vyhlásil loni v listopadu. Uvedl v něm, že údaje o členství soudců v KSČ před rokem 1989 jsou důležitým podkladem pro veřejnou diskusi občanské společnosti o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto nejsou jen soukromou věcí soudců. Někdejší členství v KSČ prý může dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců. NSS ale ani poté Pecinovi nevyhověl. Uvedl tehdy, že soudy informace o členství v KSČ neshromažďují a případným žadatelům by je mělo poskytnout ministerstvo spravedlnosti, které to také udělalo.
