Americký politický teoretik Samuel Huntington ve svém díle Střet civilizací z konce devadesátých let předvídal rozpad Ukrajiny a její rozparcelování na východ a západ. Tvrdil také, že proces nebude pokojný. Překladatel díla do češtiny Ladislav Nagy se domnívá, že v lecčem měl Huntington pravdu. Uklidňuje ho ale prý, že nezpochybňuje jednotu západní civilizace.
Huntington měl v lecčem pravdu, naději vidím v jednotě Západu, říká anglista
7 minut
Události, komentáře: Překladatel Střetu civilizací Ladislav Nagy
Huntington ve své knize popisuje, že budoucí konflikty se nebudou odehrávat mezi jednotlivými státy, ale spíše kulturními celky. „Jestli jde skutečně o střet civilizací, nedokážu posoudit, nejsem politolog a ani historik, ale myslím si, že v lecčem se to tomu možná blíží,“ poznamenal Nagy s tím, že hlavní tezí díla bylo, že proti sobě stanou západní civilizace, asijská, zejména Čína, a islámská civilizace.
Nagy knihu začal překládat ještě během vysokoškolských studií. Na předpověď o krvavém rozpadu Ukrajiny si prý vzpomněl nedávno. „Vybavila se mi pasáž, kterou jsem před těmi 25 a více lety překládal – o tom, že rozpad Ukrajiny nebude tak klidný jako Československa a bude velmi krvavý. A úplně mě polilo horko, když jsem si uvědomil, jak v tomto ohledu měl Huntington pravdu.“
Hlavní argument ohledně krvavého rozpadu Ukrajiny Huntington podle překladatele staví zejména na náboženském základě. „Vnímá východní a západní pravoslaví, tam vidí předěl, přičemž západní část Ukrajiny, to znamená od Dněpru směrem k nám, vnímá jako součást západního světa,“ popisuje anglista a překladatel z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Nagy zmínil že ho trochu uklidňuje, že Huntington nezpochybňuje jednotu západní civilizace, „do které počítá Spojené státy, Evropu – západní, střední a částečně východní až po Ukrajinu, až po Dněpr – a také Austrálii a Kanadu. Takže to jsou docela dobré vyhlídky“.
„Rusko nemělo v ruce karty“
Ne všechny předpovědi podobných myslitelů se ale naplní – jako například ten Francise Fukuyamy, který hovořil o naději, že se liberální demokracie stane cílem, k němuž budou země směřovat. Fukuyama následně tento výhled upřesňoval a připouštěl, že neměl pravdu.
S tím, že ne všechny prognózy se naplní, Nagy souhlasí. Upozorňuje, že v době, kdy Huntington začal knihu psát, bylo Rusko v podstatě ze hry. „Jak by řekl (americký prezident) Donald Trump, v té době nemělo v ruce žádné karty. A možná i to se promítá do té knihy. Možná že si Samuel Huntington v té době ani nedokázal uvědomit, že Rusko dostane šanci se nějak znova vrátit do hry a být významným geopolitickým hráčem, což navzdory jeho ekonomickým problémům nepochybně dnes je,“ poznamenal.
Trump a Huntington
Huntington podle něj také možná úplně neodhadl to, že některé země, jako například Spojené státy, mohou procházet demografickou změnou. „On se k tomu vrátil, když napsal svou poslední knihu Kdo jsme. A toto je možná zajímavé, protože se říká, že současná Trumpova administrativa se hodně řídí Huntingtonem. Vlastně v té knize varuje Spojené státy před přijímáním vysokého počtu migrantů z Latinské Ameriky, kteří nemají vztah k západní civilizaci, a naopak horuje pro to, aby do Ameriky přicházeli lidé z protestantských zemí. Tím je vlastně věrný své tezi, která stojí na náboženském základě,“ popsal anglista.
Nagy se domnívá, že Trumpova administrativa se opírá o Huntingtona i ve vymezení vůči Číně. „A že vnímá ten spor s Čínou jako zásadní.“
