Americký politický teoretik Samuel Huntington ve svém díle Střet civilizací z konce devadesátých let předvídal rozpad Ukrajiny a její rozparcelování na východ a západ. Tvrdil také, že proces nebude pokojný. Překladatel díla do češtiny Ladislav Nagy se domnívá, že v lecčem měl Huntington pravdu. Uklidňuje ho ale prý, že nezpochybňuje jednotu západní civilizace.
Huntington ve své knize popisuje, že budoucí konflikty se nebudou odehrávat mezi jednotlivými státy, ale spíše kulturními celky. „Jestli jde skutečně o střet civilizací, nedokážu posoudit, nejsem politolog a ani historik, ale myslím si, že v lecčem se to tomu možná blíží,“ poznamenal Nagy s tím, že hlavní tezí díla bylo, že proti sobě stanou západní civilizace, asijská, zejména Čína, a islámská civilizace.
Nagy knihu začal překládat ještě během vysokoškolských studií. Na předpověď o krvavém rozpadu Ukrajiny si prý vzpomněl nedávno. „Vybavila se mi pasáž, kterou jsem před těmi 25 a více lety překládal – o tom, že rozpad Ukrajiny nebude tak klidný jako Československa a bude velmi krvavý. A úplně mě polilo horko, když jsem si uvědomil, jak v tomto ohledu měl Huntington pravdu.“
Hlavní argument ohledně krvavého rozpadu Ukrajiny Huntington podle překladatele staví zejména na náboženském základě. „Vnímá východní a západní pravoslaví, tam vidí předěl, přičemž západní část Ukrajiny, to znamená od Dněpru směrem k nám, vnímá jako součást západního světa,“ popisuje anglista a překladatel z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Nagy zmínil že ho trochu uklidňuje, že Huntington nezpochybňuje jednotu západní civilizace, „do které počítá Spojené státy, Evropu – západní, střední a částečně východní až po Ukrajinu, až po Dněpr – a také Austrálii a Kanadu. Takže to jsou docela dobré vyhlídky“.
„Rusko nemělo v ruce karty“
Ne všechny předpovědi podobných myslitelů se ale naplní – jako například ten Francise Fukuyamy, který hovořil o naději, že se liberální demokracie stane cílem, k němuž budou země směřovat. Fukuyama následně tento výhled upřesňoval a připouštěl, že neměl pravdu.
S tím, že ne všechny prognózy se naplní, Nagy souhlasí. Upozorňuje, že v době, kdy Huntington začal knihu psát, bylo Rusko v podstatě ze hry. „Jak by řekl (americký prezident) Donald Trump, v té době nemělo v ruce žádné karty. A možná i to se promítá do té knihy. Možná že si Samuel Huntington v té době ani nedokázal uvědomit, že Rusko dostane šanci se nějak znova vrátit do hry a být významným geopolitickým hráčem, což navzdory jeho ekonomickým problémům nepochybně dnes je,“ poznamenal.
Trump a Huntington
Huntington podle něj také možná úplně neodhadl to, že některé země, jako například Spojené státy, mohou procházet demografickou změnou. „On se k tomu vrátil, když napsal svou poslední knihu Kdo jsme. A toto je možná zajímavé, protože se říká, že současná Trumpova administrativa se hodně řídí Huntingtonem. Vlastně v té knize varuje Spojené státy před přijímáním vysokého počtu migrantů z Latinské Ameriky, kteří nemají vztah k západní civilizaci, a naopak horuje pro to, aby do Ameriky přicházeli lidé z protestantských zemí. Tím je vlastně věrný své tezi, která stojí na náboženském základě,“ popsal anglista.
Nagy se domnívá, že Trumpova administrativa se opírá o Huntingtona i ve vymezení vůči Číně. „A že vnímá ten spor s Čínou jako zásadní.“
