Ve čtvrtek ubodala žena v nákupním centru v Praze jinou ženu. Jen pár hodin předtím byla propuštěna z léčebny v Bohnicích. Ministr zdravotnictví zareagoval vytvořením komise, která prozkoumá, zda byl postup lékařů správný. Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý v pořadu Interview ČT 24 uvedl, že vylučuje, že by byla útočnice shledána nepříčetnou. Řekl, že nebyla závislá na návykových látkách, ale experimentovala s nimi.
Přijde vám normální, že někdo, kdo se 5. července pokusí uškrtit zákaznici v pražské kavárně, je 21. července propuštěn z léčebny s tím, že je v pořádku a může jít mezi lidi?
Takovéto spojení můžeme dělat ex post. Kdybychom ho měli, jistě bychom to zvažovali. V této chvíli nedokážu říct, jestli bychom se rozhodovali jinak. Informací je vždy velké množství. Tahle jednoduchá linka, která zní zcela logicky a je srozumitelná, je něčím, co zvažujeme taky, ale každý z těch příběhů má mnoho vrstev.
Ona žena u vás v léčebně údajně vyhrožovala jiné pacientce.
Já si musím postavit určitou zeď z hlediska zdravotnické mlčenlivosti, která mě váže k tomu, abych nesděloval informace, které jsou z léčby té pacientky. To mi ukládá zákon, přestože asi oba cítíme, že by bylo dobré v této chvíli k tomu něco říct.
Ode mě uslyšíte stejnou otázku, jen jinak formulovanou. Pokud nějaká pacientka u vás v léčebně vyhrožuje jiné pacientce, je možné ji propustit po několika dnech s tím, že je v pořádku a může jít mezi lidi?
Odpověď může být ano i ne. Vždy je důležitá motivace. Pokud bereme vyhrožování jako to vyřčené, tak to klidně může být manipulativní, nepravděpodobné, ale taky to může být vážná výhrůžka.
V tomto případě šlo o co?
V tomto případě vám to právě nemůžu říct. Bavíme se v obecné rovině.
Dnes jste byl na ministerstvu zdravotnictví. Ministr ustavil komisi, která bude vyšetřovat postup vašich lidí. O čem jste se s náměstkem ministra bavili?
Probrali jsme celou situaci. Jelikož na ministerstvu do toho vstupovali externí odborníci i tamní lékaři, tak jsme mohli jít do zdravotní dokumentace a probírat ten příběh velmi podrobně.
Váš názor je takový, že se vaše léčebna zachovala správně?
Prošetřování je neukončené. Sami jsme si přizvali externího odborníka, aby do toho někdo viděl i z druhé strany, aby zabránil tomu, čemu říkáme provozní slepota. V této chvíli nemám žádnou jasnou informaci o tom, že bychom udělali v našem rozhodovacím procesu chybu.
Zjev pachatelky naznačoval subkulturu narkomanů a alkoholiků. Brala návykové látky?
Opět je to informace, kterou nemůžu říct. Obecně můžeme mluvit o tom, že lidé s podobnou problematikou často experimentují s návykovými látkami.
Řekl jste, že neměla bipolární poruchu, nebyla tam schizofrenie. Proč mi nechcete říct, jestli ta žena brala drogy?
Vymezoval jsem se vůči spektru diagnóz…
Byla součást její diagnózy závislost?
Závislá nebyla, experimentovala s návykovými látkami.
Brala hormony? Spekuluje se o tom, že podstupovala změnu pohlaví.
To je už velmi jasná informace ze zdravotnické dokumentace, takže to nemůžu komentovat.
V bezprostředním prohlášení pro média jste řekli, že žena byla „při plném vědomí, v kontaktu s realitou“. Absolutně vylučujete variantu, že to dopadne podobně jako v případu ve Žďáru nad Sázavou, kdy pachatelka nebyla potrestána, protože nebyla shledána příčetnou?
V této chvíli na základě informací, které mám, sám pro sebe vylučuju možnost, že by byla shledána nepříčetnou.
Měla by se pravidla (léčby duševně nemocných) v něčem změnit?
V rámci reformy psychiatrie se snažím prosadit komplexnější léčbu mimo nemocnice a možnost nařídit pacientovi, aniž by udělal trestný čin, spolupráci v ambulanci.
Je státní represe zdrženlivá, pokud čelí pomatenci, který jen vyhrožuje, a kde není „bezprostřední ohrožení“?
Myslím, že policie není dostatečně vzdělávaná, jak pracovat s lidmi tohoto typu a jak proti nim zasahovat. Velkým tématem je mezirezortní spolupráce. Mezi zdravotnictvím a ostatními rezorty. Jedním z nich je rezort vnitra, který řídí policii. To je něco, co vyžaduje další práci.
Měli by i psychiatři změnit vnímání „bezprostředního ohrožení“? Když někdo škrtí v centru Prahy v kavárně zákaznici, když někdo vyhrožuje jiné pacientce, když někdo experimentuje s drogami, tak to vlastně je velké ohrožení. Měla by se v perspektivě lékařů změnit definice „ohrožení“?
Máme spíše tendenci to vysvětlovat a interpretovat šířeji. Nám se stává, že to pak interpretuje soud. V tomto týdnu nám bylo doručeno nepravomocné rozhodnutí zaplatit 50 tisíc korun za to, že jsme někoho drželi proti jeho vůli v nemocnici.
- Rozhovor s Martinem Hollým v nezkrácené verzi je k dispozici ve videu.
