„Je čas ohledat základní fasety evropské a západní identity,“ říká historik Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Hlaváček. "To, co teď všichni řešíme, je záležitost, jak se Evropa a Západ mají k Rusku – k této zvláštní civilizaci, k 'ruskému světu', jak říká pan prezident Putin. A k islámu. To jsou legitimní otázky, kterými se zabývat zkrátka musíme," říká. Těmto a dalším tématům se věnuje konference Proč jsme Západ? Česko, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností pořádaná na Univerzitě Karlově.
„Západ je spíše pojmem z mentální topografie. Neplatí školská klišé, že hranice mezi Evropou a Východem je kdesi na Urale. To je koneckonců výmysl počátku 18. století. Původní hranice byla někde na Donu, tudíž na dnešní Ukrajině. Tam je jakýsi geopolitický zlom. Geopolitické hranice se ale v dějinách stěhují. To je faktum a týká se to i České republiky,“ soudí historik.
To, jak se předěl mezi Východem a Západem posouvá, je podle Hlaváčka dáno především způsobem, jímž o něm smýšlejí politické, intelektuální a kulturní elity. Česko je podle něj součástí Západu od začátku druhého tisíciletí. „Zásadním zlomem pro české země je 10. století, kdy se stáváme součástí západní křesťanské civilizace, vplouváme do okcidentu, Abendlandu, do tohoto pro někoho chimérického hodnotového společenství.“
Aktualizovat vnímání Východu a Západu je podle Hlaváčka důležité i kvůli aktuálním problémům, s nimiž se Evropa potýká. „Jsou tady určité výzvy, abychom se touto záležitostí zabývali. Speciálně střední Evropa, která je součástí Západu tisíc let, prožívá comeback pojmů vycházejících z doby východní bloku. Někde to cítí ostřeji, jako v Pobaltí, kde rozhodně chtějí být Západem, u nás jsme poněkud rozpolceni. Každopádně nikdo dnes nechce být východní Evropou. Ani Ukrajina ani Rusko. Východ je tak trochu Černý Petr,“ domnívá se historik.
Program konference je k dispozici zde.
Na konferenci hodlá Petr Hlaváček společně se svými kolegy otevřít i další otázky, které považují za zásadní. „Mezi důležitá témata patří kultura a dějiny, ty nesmíme pominout, nebo ekonomika, byť ne na prvním místě. Naše současné krize nejsou primárně hospodářské. A záležitosti geopolitické a bezpečnostní. Před nimi také neutečeme.“ Věnovat se chtějí také médiím. „Na mediální scéně se něco děje, mediální prostor je určitým bojištěm o výklad toho, kam kdo patří, o hraniční mantinely, o periferie, kde se stýkají různé civilizační okruhy,“ tvrdí Hlaváček. „Mluvím o propagandě,“ dodává.
