Lety – V Letech u Písku probíhá pieta za oběti romského holocaustu a vzpomínka na zahájení a ukončení provozu tamního „kárně-pracovního“ tábora pro Romy. Akce se zúčastnil ministr kultury Daniel Herman a zástupkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková. „Není možné svalovat vinu jen na fašistické Německo. S plnou pokorou je třeba vyznat, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech,“ upozornil Herman.
Herman: Problém vepřína v Letech vyřešíme
1. srpna 1942 byl v Letech založen „pracovně-kárný“ tábor pro Romy a 2. srpna si připomínáme Mezinárodní den obětí romského holocaustu. „V noci z 2. na 3. srpna roku 1943 byly v Osvětimi zavražděny na tři tisíce Romů z Čech a Moravy. Celkově zahynulo téměř 90 procent této populace. Je to nepředstavitelné,“ připomněl Herman. „Stačilo málo a dnes bych tady taky nestál,“ pokračoval. „Moje matka byla určena do transportu, a kdyby nebylo lidí, kteří ji ukryli, věci by se vyvíjely jinak. Válka skončila a je třeba, abychom se z ní poučili. Kultura připomínání je součástí kultury společnosti,“ uvedl ministr.
Herman: „Kdyby se na místě, kde zemřel můj dědeček, váleli vepři, tak bych to také vnímal jako velmi nedobrý signál“
Herman se domnívá, že jsme se zatím z historie poučit nedokázali. „Atmosféra v současné společnosti není uspokojivá. Důležité je, abychom se s těmito dluhy minulosti dokázali vyrovnat, pravdivě je pojmenovat a také řešit. Kdyby se na místě, kde zemřel můj dědeček – v koncentračním táboře Mauthausen – váleli vepři, tak bych to také vnímal jako velmi nedobrý signál,“ kritizoval Herman existenci vepřína, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy.
Pozůstalí po obětech romského holocaustu dlouhodobě po odstranění vepřína volají, umístění se nelíbí ani OSN. Vláda na odkoupení a likvidaci nemá peníze. Problém se táhne už léta, majitel vepřína ale tvrdí, že ho nikdy nikdo s návrhem řešení neoslovil. Herman slíbil, že s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem plánuje tuto věc opět otevřít a řešit.
GALERIE
videogallery_461503
Ministr dále upozornil, že není možné pouze svalovat vinu na fašistické Německo. „Mělo celou řadu svých sympatizantů a pomahačů a s plnou pokorou je třeba vyznat na tomto místě, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech,“ připomněl.
Herman zdůraznil, že je neustále potřeba bojovat proti rasismu, nenávisti a xenofobii. Zdůraznil, že neplatí princip kolektivní viny na základě etnického původu. „To, že se někdo narodí jako Čech, Němec, Žid nebo Rom nevypovídá o kvalitě jeho života. Teprve po ovoci poznáme strom,“ citoval bibli.
Herman: Není to minulost, nenechme se ukolébat tím, že věci nejsou tak vyhrocené
„Nemůžeme nad tím mávnout rukou se slovy, že to patří do dávnověku a dnes už nic takového není možné. Kdyby mi jako mladému někdo řekl, že se dožiji toho, že neonacisté budou znovu pochodovat ulicemi našich měst, asi bych tomu nevěřil. V roce 1928 získal ve svobodných a demokratických volbách Adolf Hitler pouhé dva poslanecké mandáty. Stačilo pět let a situace byla úplně jiná. Nenechme se ukolébat tím, že věci nejsou tak vyhrocené,“ uzavřel Herman.