Praha – Jaromír Drábek (TOP 09) a Pavel Dobeš (LIDEM) rozšířili řady těch, kteří se v čele „svého“ resortu nedočkají dalších voleb. Budou poslední? Jasněji by mohlo být zítra po jednání koaličních špiček ve formátu K9. Spekuluje se, že by se další změny mohly týkat např. ministra vnitra Alexandra Vondry (ODS) a židle se prý kýve i pod ministryní kultury Alenou Hanákovou (TOP 09). Měli by zůstat, nebo odejít? Ptali jsme se odborníků.
Kdo půjde z kola ven?
Velká personální rošáda by mohla odstartovat právě ministerstvem dopravy. Po Dobešově rezignaci navrhla strana LIDEM na post ministra Roberta Vacka. To ale narazilo u premiéra Petra Nečase (ODS). O resort má zájem ODS, a tak by výměnou mohl zástupce LIDEM naopak obsadit post ministra obrany. Šéfka LIDEM Karolína Peake údajně tuto nabídku dostala, v rozhovoru pro Aktuálně.cz ale řekla, že o obranu nestojí. Už dříve se hovořilo i o poslanci této strany Viktoru Paggiovi. Změny by se mohly týkat i ministerstva zemědělství vedeném Petrem Bendlem, který by přešel na dopravu. Zemědělství by mohlo připadnout TOP 09, která by tak pustila ministerstvo kultury. O možném nástupce Hanákové jasno není. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k tomu ale v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že jde „o drby z malostranských kaváren“.
Vondra vs. Hanáková - jak to vidí odborníci?
Pokud by se premiér Nečas chtěl zbavit ministra Vondry, rozhodně by dokázal takový krok zdůvodnit. Po Vondrově odchodu volá od kauzy ProMoPro opozice, v senátních volbách propadl, když se nedostal ani do druhého kola a pád zažil i uvnitř strany - křeslo místopředsedy ODS raději ani neobhajoval. Všechny tyto argumenty ale nemusejí hrát roli. Premiér „svého“ ministra obrany až dosud ubránil. Nyní - po kongresu ODS - když jej kongres potvrdil v čele strany a jeho síla stoupla, může svého nejbližšího spojence ve vládě bránit s o to větší razancí. Pomoci by mu mohlo i to, že v rámci resortu má Vondra spíše dobré renomé. Portál ČT24 zjišťoval, jak Vondrovo působení na ministerstvu obrany vidí odborníci.
Antonín Rašek - sociolog, zabývající se problematikou bezpečnosti
Klady: Přivedl na ministerstvo jako 1. náměstka Jaroslava Šedivého, spolu připravili Bílou knihu obrany, která nastiňuje budoucnost armády v příštích letech, na ni pak navázala Obranná strategie ČR. Na ministerstvu obrany také vzniklo středisko, které se má zabývat, co s armádou v tzv. postafghánském období - po návratu jednotek ze zahraničních misí.
Zápory: Jen částečně si dokázal poradit s obrovským řídícím a velitelským aparátem. V roce 1990 měla armáda 300 tisíc lidí a na ministerstvu působilo 1 900 úředníků. Teď se armáda zmenšila zhruba na desetinu, ale na ministerstvu stále pracuje 1 500 úředníků - zde jsou podle Rašky velké možnosti úspor.
Jiří Šedivý - bývalý náčelník Generálního štábu
Klady: Na ministerstvo přinesl tvůrčí atmosféru, problémy se řeší v pracovním prostředí. Zlepšila se prý komunikace jak mezi jednotlivými funkcionáři, tak i mezi organizacemi (správní část ministerstva a Generální štáb). Prosadil zákon, který u nákupu vojenské techniky ze zahraničí ruší nutnost mít zprostředkovatele - tendry by měly zlevnit. Inicioval vznik Bílé knihy, která měla v armádě vytvořit stabilní prostředí.
Zápory: Armáda prý měla opustit letiště v Přerově, tím by ušetřila miliardu ročně.
Lukáš Visingr, vojenský a bezpečnostní analytik
Klady: Začal sekat chapadla korupční a předražovací chobotnici, když prosadil zákon, který ruší povinnost mít prostředníka u nákupu vojenské techniky ze zahraničí. Seškrtal rovněž řadu podezřelých zakázek, které už na ministerstvu byly v běhu. S omezeným rozpočtem ministerstva se snaží dělat maximum.
Zápory: V případě letounů CASA už Česko mělo vypovědět smlouvu a žádat vrácení peněz plus určitou náhradu. Právní důvody pro vypovězení smlouvy už prý dávno nastaly. Česko se také podle Visingra příliš soustředí na zahraniční mise a zbavuje se vševojskových sil, v obraně území už prakticky spoléháme jen na NATO.
Portál ČT24 oslovil i další osobnosti, aby ohodnotily působení Aleny Hanákové. Odborníci měli problém vůbec nějaké pozitivum najít, výrazně převažovalo kritické hodnocení. Hanáková se prý ve funkci ocitla omylem, díky stranickým dohodám. Podle kritika Vladimíra Justa by v čele resortu mohla stanout celá řada osobností s rozhledem, v Česku ale vládne parlamentokracie a ministerstvo kultury je zbytkový statek, kam strany posílají někoho, koho neuplatnily jinde. Všichni oslovení se shodli, že Hanáková patří mezi nejhorší české ministry kultury.
Vladimír Just, teatrolog, literární a divadelní kritik
Klady: Žádné, horšího ministra kultury Česko nemělo.
Zápory: Kauza kolem odvolání ředitele Národního divadla jasně ukázala, že ministryně nemá žádnou vizi. Neví si rady ani s Národní galerií, což si ovšem vůbec nepřipouští. Justovi vadí i způsob komunikace, Hanáková prý nedá dohromady kloudnou větu a mluví v příšerných frázích, jako z Havlových her, na což je kulturní sféra citlivá.
Darina Křivánková, filmová publicistka, Instinkt
Klady: Žádné.
Zápory: Dá se silně pochybovat, jestli vůbec nějaké z rozhodnutí, která udělala, bylo jejím rozhodnutím. Naprostá nekompetentnost a hodně úzký rozhled v oboru - ve funkci se prý ocitla omylem. U lidí z branže má nulové renomé.
Jan Rejžek, filmový a hudební kritik
Klady: Žádost časopisu Ateliér o vyšší grant - ministerstvo i přes určitou nátlakovou akci odmítlo udělit více peněz s tím, že význam časopisu tomu neodpovídá. Peníze pak dostal jiný projekt, který si je prý zasloužil více - podle Rejžka příklad, jak by mělo ministerstvo při udělování grantů postupovat.
Zápory: Na funkci nestačí a do čela ministerstva neměla nikdy nastoupit. Rejžek Hanákové vytýkal např. její první mediální vystoupení v pořadu Události, komentáře, kdy ministryně nebyla schopná odpověděť na některé otázky týkající se církevních restitucí. Nesmírně trapná pak prý byla kauza kolem odvolání ředitele Národního divadla.
Jasno je tak po minulém týdnu jen o jediném – v čele ministerstva práce vystřídala Jaromíra Drábka (TOP 09) jeho stranická kolegyně Alena Müllerová.
