Praha - Expertní tým rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dnes podle vyjednavače ODS Marka Šnajdra nedospěl k dohodě o poplatcích ve zdravotnictví. Kapitolu zdravotnictví už ale uzavřel a nebude se dále scházet, řekl Šnajdr po dnešním téměř čtyřhodinovém jednání. O poplatcích nyní budou vyjednávat lídři stran. Experti se podle Šnajdra neshodli na tom, jak nahradit finanční výpadek, který by zrušení poplatků způsobilo. Zrušit platbu za položku na receptu, která nyní činí 30 korun, požadovaly Věci veřejné. TOP O9 naopak požadovala zvýšení poplatků za recept na 50 korun za položku a za den v nemocnici z nynějších 60 korun na 100 korun. ODS chce ponechat nynější stav.
Na spory rodící se koalice o poplatcích už dříve reagoval úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Připomněl, že sociální demokraté předložili novelu zákona, která poplatky ruší. Doufá prý, že všechny strany, které chtěly zdravotnické poplatky před volbami zrušit, budou pro návrh hlasovat. Jmenoval v této souvislosti Věci veřejné.
Experti se podle Šnajdra dnes shodli na tom, že standardní zdravotní péče zůstane plně hrazená. „Pokud bude mít pojištěnec zájem o dražší variantu zdravotní péče, tak si zaplatí rozdíl v ceně,“ uvedl. Klíčová bude podle Šnajdra definice standardní zdravotní péče, kterou bude muset každá zdravotní pojišťovna svým pojištěncům garantovat, a to nejen co do rozsahu, ale i co do dostupnosti v čase a místě. Stanovení standardní péče bude podle Šnajdra úkolem pro ministra zdravotnictví, bude to vyžadovat přepracování legislativy i podzákonných norem. Pojištěnec musí přesně vědět, na co má na základě pojištění nárok. Na to dneska nikdo nedokáže odpovědět, dodal Šnajdr. Co všechno bude součástí standardní péče, za kterou se nebude doplácet, určí až nový ministr zdravotnictví. Koaliční experti mu na to dávají čas 18 měsíců.
Experti se dohodli na tom, že koalice v zájmu ochrany pojištěnců zpřísní dozor nad zdravotními pojišťovnami. Nebude se týkat jen finančního hospodaření jako dosud, ale i péče o pojištěnce. Změní se i podmínky „nákupu péče“ pojišťovnami. Nynější bodový systém nahradí nákup péče za reálné ceny v korunách. Systém více zdravotních pojišťoven, které si budou moci konkurovat, zůstane zachován.
O navýšení plateb státu za jeho pojištěnce, jimiž jsou například děti, důchodci a nezaměstnaní, jak požadovala pro příští rok ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, dnes experti podle Šnajdra nejednali. Jurásková varovala, že bez zvýšení plateb státu za více než šest milionů jeho pojištěnců se dostanou pojišťovny v polovině roku 2011 do dluhů. Hrozí třeba odkládání plánovaných operací a omezování hrazení léků, uvedla. Podle Šnajdra je však nutné tento problém projednávat současně se státním rozpočtem. Nelze jednu položku vytrhávat z kontextu.
Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2 700 korun, podnikatelé platí necelých 1 300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1 080 korun a stát dává za své pojištěnce 723 korun. Stát platí za 58 procent lidí, kteří však čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent. Zdravotnictví spotřebuje ročně 240 miliard korun. Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent. S ekonomickou krizí klesl výběr zdravotního pojištění, letos ještě pokrývají pojišťovny výpadek z rezerv.
