Praha - Pražská vysoká škola psychosociálních studií (PVŠPS) provedla ve spolupráci s norskou vědeckovýzkumnou institucí NOVA studii subkultury emo. Ta se vyznačuje zjemnělou punkovou módou, výraznou emocionalitou a touhou po romantice; ve většinové společnosti jsou vyznavači emo chápáni spíš jako osoby trpící depresemi a praktikující sebepoškozování. Podle vedoucího výzkumu Martina Kušky však analýza této subkultury podobné představy z velké části vyvrátila.
Subkultura emo svůj název odvozuje od anglického emotions (emoce). Její kořeny sahají do americké hudební scény druhé poloviny osmdesátých a začátku devadesátých let, v dnešní podobě se ale ustálila až v novém miléniu.
Podle Martina Kušky je možné vyznavače emo definovat jako osoby, které jsou vnímavější a empatičtější než většinová společnost: „Nestydí se dávat najevo smutek a svá rozpoložení, která sice můžeme vnímat jako depresivní, nicméně je to určitá reakce na většinovou společnost, která naopak dává najevo své štěstí, barevnost a honbu za úspěchem, což vyznavačům subkultury emo přijde povrchní. Emo je o těch emocích, které většinová společnost potlačuje.“
Emo funguje jako svépomocná terapie
Společenský a mediální obraz v depresích se utápějících náctiletých dětí, které si žehlí vlasy do patky a podmalovávají oči temnými stíny, je podle něj výrazně zkreslující a celou subkulturu diskredituje. Vyznavači emo sice staví na svém smutku, zároveň se jej ale snaží nějakým způsobem řešit. „Tato subkultura funguje jako svépomocná psychoterapeutická skupina. U ostatních subkultur - jako jsou třeba hiphopeři - 'mít problém' znamená 'nebýt in', kdežto emo se shromažďují, povídají si a pomáhají si řešit své problémy,“ řekl Kuška. Zároveň ale dodal, že dostat se do jejich komunity bylo náročné a komplikované, neboť emo-kultura je výrazně uzavřená.
Výzkum PVŠPS také vyvrátil mýty o sebepoškozování stoupenců emo. „Emo je nositelem symboliky sebepoškozování. Jeho vizualita je prosycená krví, objevují se v ní zubožená zvířátka s vydloubnutýma očima a zašitou tlamou. Dochází proto ke spojování této vizuality a symboliky s činy, ale tak tomu není. Křesťané používají symbol ukřižovaného Krista, ale také to neznamená, že by toužili po tom být přibiti na kříž,“ konstatoval Kuška.
Specifikem emo-skupiny je podle výzkumu také to, nakolik je ovlivněná obchodním průmyslem. „Emo je možné považovat za globální subkulturu. Vzory, hudební interpreti i móda jsou globální povahy. Jedna z našich hypotéz je, že subkultura emo je marketingovým produktem,“ uzavírá Kuška.
