Praha – Bezmála dvě třetiny Čechů se domnívají, že Kreml vojensky podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Vyplývá to z jedenácté vlny průzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi vypracovala agentura TNS Aisa. Podle ní také v české společnosti převažuje zájem o diplomatické řešení celé východoevropské krize.
Dvě třetiny Čechů si myslí, že Rusko vojensky podporuje boje na Donbasu
Rusko stále odmítá, že by se jakkoli přímo zapojovalo do mnohaměsíčních bojů na východě Ukrajiny. Severoatlantická aliance ovšem považuje účast ruských jednotek a dodávky zbraní proruským povstalcům ze strany Moskvy za ověřený fakt. Stejný názor potom podle aktuálních informací zastává i většinová část české společnosti.
O tom, že Rusko na Donbas poslalo své vojáky nebo zbraně, je pevně přesvědčeno 29 procent dotázaných a s myšlenkou spíše souhlasí dalších 33 procent respondentů. Šestnáct procent Čechů si naopak myslí, že Rusko do konfliktu spíše nevstoupilo, pevné přesvědčení o ruské neangažovanosti vyjadřuje šest procent lidí.
O tom, že Kreml vojensky pomáhá proruským separatistům, méně pochybují muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. „Významně diferencující je pohled přes podporovatele různých politických stran a hnutí,“ dodávají autoři průzkumu. O ruské účasti v konfliktu jsou přesvědčeni zejména liberální voliči – stoupenci ODS, TOP 09, zelených a především Pirátů, u nichž zaznívá přesvědčení o ruské účasti vůbec nejsilněji (86 procent). Opačné stanovisko potom zastávají stoupenci Úsvitu a především komunistické strany - 39 procent příznivců KSČM má za to, že Rusko separatisty vojensky nepodporuje.
Jak ukrajinskou krizi řešit? Diplomaticky, soudí Češi
Co se týče řešení východoevropské krize, odpovídá zájem Čechů stanoviskům tuzemské diplomacie. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v souladu s ostatními evropskými státníky opakovaně deklaruje, že diplomatické řešení je jediné možné (čtěte víc). Totožné stanovisko zastává i česká veřejnost; řešení krize nejčastěji spatřuje v jednáních „na úrovni zástupců všech zemí Evropské unie“ (62 procent dotázaných). „K dalším krokům, které jako vhodnou cestu k řešení konfliktu pokládá více než 50 procent dotázaných, patří umožnění konání voleb pod mezinárodním dohledem a proběhnuvší jednání v Minsku, které se konalo bezprostředně před dotazováním,“ doplňují autoři průzkumu.
Průzkum ukazuje i výrazné sociodemografické rozdíly. Mladí lidé jsou optimističtí ve všech navrhovaných možnostech řešení – dvě třetiny dotázaných lidí ve věku mezi 18 a 29 lety preferuje diplomatická jednání, celých 45 procent z nich si potom dovede představit vojenský zásah na Ukrajině (přímá intervence dokonce předčí měkčí variantu v podobě dodávek zbraní). Zcela se tak rozcházejí se svými prarodiči – ve věku 60+ je pro vojenský zásah pouhých 11 procent lidí.
Zpřísňování protiruských sankcí podporuje třetina veřejnosti. Cestu k vyřešení ukrajinské krize v nich vidí 36 procent občanů; v květnu 2014, čili krátce po anexi Krymu, to přitom bylo 39 procent. „Je tedy vidět, že téměř po tři čtvrtě roce jsou názory občanů ČR, pokud jde o vnímanou účinnost sankcí, neměnné až spíše vlažné,“ uvádí autoři průzkumu.
image_633083
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 16. 2. až 22. 2. 2015 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
