Význam Velehradu coby místa, odkud vzešla národní identita, vyzdvihl v kázání na Velehradě kardinál Dominik Duka. Připomněl také návštěvu papeže Jana Pavla II. v roce 1990. Duka byl hlavním kazatelem slavnostní mše svaté, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku, hlavním celebrantem byl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Duka na Velehradě varoval před roztříštěností a nesmiřitelnými výpady
Jan Pavel II. zavítal na Velehrad v dubnu 1990, necelý půlrok po sametové revoluci. „Odvážím se tvrdit, nebylo by tohoto dne, kdyby pět let předtím v roce 1985 se zde nekonala slavná cyrilometodějská pouť, na kterou papež Wojtyla nemohl přijet, bylo mu to naší vládou zakázáno. Myslím, že mohu tvrdit, že tato pouť na počátku perestrojky patřila k nejradostnějším a také k nejvýznačnějším projevům naší víry a touhy po svobodě, z které žije církev i v dnešních dnech,“ uvedl Duka.
Velehrad Čechům podle něj dovolil nalézt kořeny národní identity. „Zde podle tradice byla také pokřtěna pramáti národa svatá Ludmila svatým Metodějem a obdržela mariánský medailon, později nazvaný Palladium, který našel své místo na prsou svatého Václava, jejího vnuka a stal se tak součástí naší národní a duchovní identity,“ uvedl kardinál.
Jednota není skutečností
V současné situaci si podle něj mnozí kladou otázku, jak dál. „Současný neklid, projevy násilí, vandalismus masových demonstrací zasahují současný svět. Jak dál, ptají se politici, ekonomové, podnikatelé, ale i naše rodiny, naši přátelé. Klademe si tuto otázku i my, věřící křesťané,“ uvedl Duka, podle kterého kýžená a v modlitbě sdělovaná jednota není skutečností.
„Vztah k Božímu slovu, k Písmu, se napříč konfesemi drolí. Větší autoritu mají interpreti, než řeč Ducha Svatého, než slova Ježíšova. Společnost nedělí jenom bezradná roztříštěnost politických idejí s vytrácejícími se hodnotami, ale tato roztříštěnost je plně podporována až nesmiřitelnými výpady, většinou mediálními prostředky, především sociálními sítěmi. Ty posílají do ulic manifestanty a svolávají demonstrace. Stavíme a kácíme sochy. Můžeme se ptát, není to skutečně fenomén zániku naší západní, ale i křesťanské civilizace, která však se zrodila v trojúhelníku Jeruzalém, Athény a Řím?“ tázal se Duka.
Připomenul, že svoboda není bez odpovědnosti, láska není bez odpuštění a demokracie nemůže být bez zbožnosti, mravnosti a úcty k druhému.
Bohoslužbě, která se na moravském poutním místě pravidelně koná u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje, přihlíželo za slunečného počasí tisíc lidí. Běžně bývá nádvoří před bazilikou zcela zaplněné a na mši dorazí kolem 20 tisíc poutníků.
Letos však pořadatelé museli kvůli epidemii koronaviru omezit účast na tisíc lidí, poutní areál byl oplocen. Letošní slavnosti byly také poctou lidem exponovaným v boji proti koronavirové nákaze, například zdravotníkům.
Biskupové ocenili čtyři osobnosti
Každoročně u příležitosti velehradské pouti předávají zástupci České biskupské konference ocenění vybraným osobnostem. Řád sv. Cyrila a Metoděje letos získala houslistka, učitelka hudby, dirigentka a skladatelka Zdeňka Vaculovičová. Ta se svým manželem založila občanské sdružení Umělecká iniciativa Kroměříž, které již řadu let pořádá festival Forfest.
Jáhen Josef Janšta dostal děkovné uznání za celoživotní literární činnost spojenou s formací a předáváním víry dětem a mládeži. Je autorem více než 30 děl pro děti a mládež, katechezí a článků do křesťanských periodik, stál také u zrodu časopisu pro ministranty Pueri Domini.
Sylva Bernardová a Martin Zamazal dostali pamětní medaili, Bernardová za činnost pro ochranu života a ve prospěch církve. V rámci projektu Nesoudíme. Pomáháme nabízí pomoc ženám, které čekají dítě a okolí nebo okolnosti je nutí k potratu. Zamazal působil v Čečensku, angažoval se v pomoci Charity při balkánské krizi, působil i na Haiti po zemětřesení. Při epidemii koronaviru pomáhal zabezpečit pracovníky charit ochrannými prostředky.