Praha - Česká vláda dnes odsoudila násilí na demonstrantech, kteří požadují uvolnění poměrů v Tibetu. Premiér Mirek Topolánek uvedl, že kabinet sleduje s hlubokým znepokojením události v provinciích Číny, které si vyžádaly řadu obětí a zraněných, a požaduje okamžité zastavení represí. Žádá propuštění preventivně zadržených. Po čínské vládě také chce, aby umožnila přístup k objektivním informacím tím, že pustí do oblasti střetů nezávislé novináře. Bojkot olympiády zatím neřeší.
Premiér Mirek Topolánek zatím neuvažuje o tom, že by se v létě nezúčastnil olympijských her v Číně. „Pokud se situace bude zhoršovat, nevylučuji, že by na olympiádu nejel, zatím je ale čas,“ konstatoval s tím, že akreditaci má stejně jako prezident Václav Klaus. Velké závěry nechce nyní vyvozovat ani pro účast českých sportovců na akci.
Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové Čína přes hospodářský vývoj zůstává komunistickou diktaturou a nepomohla tomu ani organizace olympijských her. „Řešení silou vede pouze k dalšímu zhoršení situace, proto vyzýváme k maximální zdrženlivosti,“ uvedl v prohlášení ministerstva zahraničí nemocný šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Také on se vyslovil pro uvolnění svobodného přístupu k objektivním informacím o tom, co se v Tibetu děje.
"Vláda České republiky a česká veřejnost tradičně kladou velký důraz na
ochranu lidských práv, základních svobod a na ochranu kulturního a náboženského dědictví v celém světě, včetně Tibetu. Jsou to univerzální
hodnoty, na něž nelze rezignovat v Praze, ani ve Lhase, a už vůbec ne v roce pořádání olympijských her v Pekingu," dodal Schwarzenberg.
Také Kardinál Miloslav Vlk dnes vyzval k solidaritě s Tibeťany. "Jako
katolický biskup nemohu mlčet k násilí, které čínský režim páchá na
Tibeťanech, na jejich národní nezávislosti i na jejich náboženství. Nesmíme podléhat dojmu, že Tibet je daleko. Když jsme my jako církev byli utlačováni a pronásledováni zdejším komunistickým totalitním režimem, vždycky nás povzbudilo, když se nás někdo zastal. Cítili jsme, že nejsme zapomenuti, že o nás někdo ví. Jsme dlužni solidaritu druhým, kteří jsou v podobné situaci," uvedl Vlk. Čínu dnes z potlačování lidských práv Tibeťanů obvinil i předseda rady Iustitia et Pax při České biskupské konferenci biskup Václav Malý.
Násilné řešení situace v Tibetu je podle místopředsedy klubu poslanců ČSSD Davida Ratha pokračováním anexe této země Čínou. Tibeťané se nechtějí integrovat do čínského hodnotového systému, mají svůj a mají na něj právo. Čína by měla učinit opatření k ochraně majetku a zdraví lidí a začít civilizovaný dialog s Tibeťany. Kdyby ale chtěla situaci řešit jako „svého času na náměstí Nebeského klidu, kdy demonstranty rozjezdila tanky, pak by se olympijských her neměl účastnit nikdo“, zdůraznil. V takovém případě by prý v poslaneckém kubu prosazoval, aby ČSSD „jasně řekla, že si Čína pořádání olympijských her nezaslouží“.
Příčinu smířlivého přístupu šéfa ČSSD Jiřího Paroubka z minulých dnů vidí
Rath ve snaze nepoškodit obchodní vztahy s touto zemí. Paroubek hovořil o řešení situace v Tibetu jako o vnitřní záležitosti Číny. Dnes oznámil, že je informacemi, které přicházejí z Tibetu, znepokojen, a vyzval obě strany sporu k nenásilnému řešení situace. Ohradil se také proti údajnému vytrhování jeho slov z kontextu.
ČSSD se situací v Tibetu podle Ratha zatím nezabývala. Podotkl ale, že se názory členů strany v této věci „dost liší“. V Nepálu a Indii dnes opět demonstrovali Tibeťané a buddhističtí mniši, kteří odmítají způsob, jímž Čína minulý týden násilně potlačila protesty v Tibetu. Reakci Pekingu odsoudili i politici v řadě zemí, mezi nimi český prezident Václav Klaus.
Guvernér čínské vlády v Tibetu Čhampa Phüncchog dnes připustil již 16 obětí násilí, ale zásahy proti demonstrantům označil za „velmi zdrženlivé“ a obvinil dalajlámu, že chce zprofanovat letní olympijské hry v Pekingu. Evropské olympijské výbory včetně českého ale odmítly možnost olympiádu bojkotovat.
Nejméně osm lidí zahynulo v neděli při násilném potlačování demonstrací ve městě Aba v čínské provincii S'-čchuan, kde žije tibetská menšina. Podle dnešních informací organizace Mezinárodní kampaň za Tibet (ITC) je počet jistý, protože těla zabitých byla vystavena před policejní stanicí. Celkem bylo v Číně mimo Tibet zabito podle protičínských organizací nejméně 30 osob.
