Česko nedočerpá z eurofondů „jen“ 50 miliard. Mohlo být i hůř

Česká republika letos podle nejnovějšího odhadu ministerstva pro místní rozvoj  nevyčerpá z evropských fondů až 50 miliard korun. Nový odhad je příznivější než ty minulé, ale jen s podmínkou, že se podaří vyřešit komplikace s posuzováním vlivu projektů na životní prostředí. Jinak podle ministryně Karly Šlechtové dál hrozí původní pesimistický scénář, podle něhož Česko přijde o víc. Ministři se budou po vládních prázdninách muset zabývat i tím, proč jejich resorty letos požádaly Brusel o méně peněz, než plánovaly.

Máme už poslední týdny a měsíce, abychom ze starého období něco vyčerpali. Role vlády je tu ještě v tom, že by měli uvolnit obavy, které mají jednotliví posuzovatelé, protože v jiných zemích EU je čerpání daleko příznivější, ve smyslu, že žadatelé nemají tolik byrokratických překážek.
Jiří Čunek
senátor

Stát zachraňuje evropské dotace nejrůznějšími způsoby, zatím dokázal využít 543 miliard, to je pouze 80 procent toho, co měl k dispozici, další desítky miliard v Bruselu stále leží ladem. Nejnovější odhad, kolik peněz tak letos ležet zůstane, je nižší než lednový.

Česká republika podle mého názoru udělala tu chybu, že rozdrobila své priority do desítek a stovek možných oblastí. Myslím si, že jsme se měli soustředit například na infrastrukturu.
Jan Skopeček
Ekonomický expert ODS

Podle ministerstva pro místní rozvoj zůstane nevyčerpaných maximálně 50 miliard, ale jen v případě, že vyjde přezkum velkých dopravních staveb z hlediska vlivu na životní prostředí. „Pokud nám Evropská komise schválí EIA u těchto velkých projektů, tak odhad 50 miliard trvá. Pokud ne, tak se opravdu můžeme dostat zpátky na 85 miliard, ne-li více,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

  • V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun.

Problém je ale podle ministerstva pro místní rozvoj i oslabení koruny k euru. K dispozici je tak nakonec paradoxně víc peněz. A čerpání se musí zrychlit. Právě odsouvání výdajů ale podle resortu místního rozvoje čerpání dotací ohrožuje nejvíc. „Opět, stejně jako v loňském roce, se to ponechává na konec roku a já opravdu varuji a apeluji, aby se tak nenechávalo, protože Česká republika také nemusí protlačit všechny žádosti o platbu na Evropskou komisi,“ upozornila Šlechtová.

  • Česko za deset let členství v EU z evropských fondů získalo o 410,2 miliardy korun více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU odvedlo v letech 2004 až 2014 celkem 387,3 miliardy korun a získalo 797,5 miliardy korun. Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů. Evropské dotace přispěly k posílení výzkumného a vývojového potenciálu ČR, podporu z Bruselu získalo například 48 vědeckovýzkumných center. Kromě toho se zmodernizovalo více než 1500 zemědělských hospodářství a nakoupilo několik tisíc zemědělských strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOdpovědné hospodaření není snadné, říká Činčila. Jsme v kleštích, míní Pařil

Poslanci ve středu na mimořádné schůzi jednali o návrhu zákona, který by výrazně uvolnil pravidla rozpočtové odpovědnosti; schvalovat by ho dle Taťány Malé (ANO) mohli v pátek. „Pravidla je za mě potřeba změnit, protože se jinak nehneme z místa,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Jsme v kleštích, které nás brzdí v tom, abychom mohli v budoucnu, nebo především v příštích letech, investovat a snažit se ekonomický růst ještě víc povznést,“ podotkl. Místopředseda téhož výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL) připustil, že pravidla jsou přísná, ale tak je to podle něj v pořádku. „Odpovědné hospodaření není nikdy snadné. (...) Snadné je rozvolnit pravidla a zadlužovat se do aleluja, ale to není odpovědné ani pro současnou generaci, a už vůbec ne pro ty budoucí,“ zdůraznil.
před 30 mminutami

Víkend bude chladný. Hodně pršet má hlavně na východě Česka

Nadcházející víkend v Česku bude deštivý a chladný. Vydatně pršet bude zejména ve východní polovině země, a to především v neděli. Teplotní maxima budou mezi 11 až 17 stupni Celsia. Oteplení nad dvacet stupňů očekávají meteorologové až v příštím týdnu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Zdravotnické rukavice či kondomy mohutně zdražují. I kvůli situaci s Íránem

Ambulantní specialisté oslovení Českou televizí zaznamenali výrazné zvýšení cen jednorázových zdravotnických rukavic. Někteří evidují také méně dodaných kusů, než si objednali. Ceny jsou podle lékařů oproti začátku roku na dvojnásobku. Potíže přiznávají také některé z dodavatelských a distribučních firem. Stav dávají lékaři i firmy do souvislosti s aktuální geopolitickou situací a nižší dostupností některých materiálů.
před 2 hhodinami

Sudetoněmecké sdružení se během let proměnilo, usiluje o smíření

V Brně se tento měsíc uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), poprvé v Česku. Jeho konání vadí vládě ANO, SPD a Motoristů, která chce ve sněmovně prosadit usnesení vyzývající k jeho zrušení. Ze strany kritiků akce opět zaznívají kromě jiného obavy ze zrušení takzvaných Benešových dekretů a otevření majetkových otázek. SdL se ale majetkových nároků v průběhu let vzdalo a také dekrety jsou pro něj už jen okrajovým tématem.
před 2 hhodinami

Sněmovna schvalování novely rozpočtových zákonů nedokončila

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spíkr Tribuny Sever se omluvil fanouškům Slavie, že je moc brzy vyslal slavit

Spíkr severní tribuny stadionu v Edenu, kde sídlí „kotel“ nejradikálnějších fanoušků fotbalové Slavie, se po nedohraném sobotním ligovém derby se Spartou omluvil za to, že příliš brzy vyzval příznivce, aby se připravili na oslavy titulu. Na sociálních sítích se zároveň ohradil proti šéfovi červenobílých Jaroslavu Tvrdíkovi a vyčetl mu, že po incidentu otočil a „potápí“ fanoušky a některé hráče i činovníky klubu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBytová nouze se stále více dotýká dětí

Bez stálého domova žije přes šedesát tisíc dětí. V azylových domech už končí i celé rodiny nebo prarodiče s vnoučaty. Podle Armády spásy to má vliv na zdraví, vzdělávání i celkovou budoucnost dětí. Právě proto spustila novou kampaň s názvem Nenechme je do toho spadnout. „Pomohli mi ze začátku s věcmi, protože jsem sem přišla a neměla vůbec nic. Nekoukají na vás ošklivě kvůli tomu, že máte nějaký příběh,“ říká devatenáctiletá samoživitelka Adéla z Azylového domu pro matky s dětmi v Jirkově na Chomutovsku. Do nové kampaně Armády spásy se může zapojit i veřejnost. Vybrané peníze půjdou na podporu služeb, které pomáhají dětem vyrůstat v bezpečném prostředí, zvládat náročné situace i udržet je ve škole.
před 13 hhodinami

VideoPřípadů kladení kamení či jiných předmětů do kolejiště v Česku stále přibývá

V Česku bylo v letošním roce zaznamenáno šestnáct případů kladení kamení na kolejiště. Zvlášť ve vysoké rychlosti jde o nebezpečnou situaci, kdy hrozí poškození vlaku nebo jeho vykolejení. Příkladem, kdy vlak takto najel ve vysoké rychlosti na kamení umístěné na kolejích, může být i případ z března tohoto roku z Černé za Bory na okraji Pardubic. Podobná situace se odehrála na stejném místě i na začátku května tohoto roku. „Od začátku roku evidujeme na Pardubicku tři takové případy, jeden se nám podařilo objasnit, ve dvou dalších vedeme prověřování,“ říká k incidentům mluvčí Policie Pardubického kraje Markéta Janovská. Předměty položené na trať se najetím vlaku mohou změnit v nebezpečné projektily a kromě rizika pro okolí hrozí i poškození některých částí soupravy. V případě, že se pachatele takových činů podaří najít a usvědčit, škody po nich následně vymáhají dopravci i správa železnic.
před 13 hhodinami
Načítání...