Praha – Českému státu chybí místa ve školkách a umístit svoje dítě proto často bývá drama s nejistým koncem. Ani případné vítězství ale často není řešením. Státní školky totiž obvykle zavírají příliš brzy a rodiče musí řešit otázku, kdo bude jejich ratolest vyzvedávat, když jsou ještě plně ponořeni do práce. Zkušenosti z okolních států přitom ukazují, že delší otevírací doba ve školkách může být i samozřejmostí.
Většina veřejných mateřských školek v Česku má jen zhruba 10 hodinovou pracovní dobu. Otevřeno obvykle mívají od 6.30 nebo 7.00 ráno do 16.30 nebo 17.00. Zvlášť v menších městech pak není výjimkou, že školky zavírají už ve čtyři odpoledne.
Takový režim ale zdaleka neodpovídá pracovní době ve firmách, zejména v soukromém sektoru. Na internetových fórech si na problémy s vyzvedáváním dětí ze školky stěžují stovky lidí. „Školka má u nás provozní dobu 7.00 až 16.30, což je 9,5 hodiny. Při pracovní době 8 plus půlhodina přestávka mi zbývá hodina čistého času na ranní převlékání, dojezd do práce, parkování, odpoledne zpět k autu, kolony… Prostě já to nemám šanci zvládnout, a to ani nepřemýšlím o tom, že občas je potřeba v práci zůstat déle,“ ulevila si nedávno jedna z diskutujících na stránkách Baby – Café.
Radnice města Černošice si mezi rodiči nechala udělat zkusmo průzkum a ten ukázal, že by si více než polovina rodičů přálá rozšíření otevírací doby školek až do 18.00. Školky jim vyšly vstříc jen částečně. „My jsme na základě průzkumu prodloužili otvírací dobu školky o půl hodiny, do 17 hodin,“ uvedla ředitelka jedné z trojice černošických školek Alena Janovská. „K delší otevírací době jsme se nedostali. Ještě než jsme to stačili zvážit, podstatná část dětí, jejichž rodiče o delší provoz stáli, mezitím ze školky odešla,“ dodala ředitelka.
Finance a kompromis
Ředitelé státních školek se rozšiřování otevírací doby většinou brání, přestože české zákony umožňují, aby školky měly otevřeno až 12 hodin denně. „Pracovní hodiny učitelek se musí překrývat. Když totiž jde standardní třída s 28 dětmi na vycházku, musí s ní podle předpisů jít dvě učitelky. Jenže učitelky pracují podle zákona jenom 6 hodin, a kdyby tedy měla mít školka otevřeno 12 hodin, tak by se učitelky míjely,“ řekla v rozhovoru pro portál ČT24 ředitelka MŠ Duha Třebíč Jana Hýžová.
Školka by tedy musela přijmout další personál. Na každou třídu s delší pracovní dobou by byla potřeba minimálně jedna učitelka nebo pedagogická asistentka navíc. „To by pro nás bylo finančně velmi náročné,“ říká Hýžová. Průměrný plat učitelky se nyní pohybuje kolem 21 tisíc korun měsíčně a zaměstnavatel za ni musí platit také sociální a zdravotní pojištění, celkově tak náklady na jednu učitelku dosahují asi 400 tisíc korun ročně.
Od města, které je zřizovatelem školky, Duha dostane zhruba 2,2 milionu ročně. V rámci třebíčského rozpočtu to není mnoho, město ale přispívá na provoz celkem 11 mateřským školám. Kdyby přilepšilo Duze, mohly by vyšší dotace žádat i další školky a výsledná částka by byla znát. Řešení by se tak dalo přehodit na rodiče zvýšením příspěvku za dítě. Jak ale tvrdí Hýžová, tohle ani nezkoušeli navrhnout. Lidé v Třebíči totiž mají hluboko do kapsy.
Školka, kde řediteluje, je přitom jediným zařízením v Třebíči, které zavírá až v 16.30 - ostatní školky ve městě končí už v 16.00. Tlak na delší otevírací dobu je tam totiž výrazně menší než ve velkých aglomeracích. Hlavně v Praze nebo Brně má totiž řada firem zvlášť v sektorech s „bílými límečky“ těžiště práce od 9 do 18 hodin.
V Praze mají školky otevřeno většinou do pěti odpoledne, „zavíračka“ o hodinu dříve ale také není výjimkou. Naopak školky otevřené alespoň do 17.30 výjimečné jsou. „Pokud by rodiče našich dětí vyjádřili potřebu mít školku otevřenou déle, my bychom to akceptovali. Rodiče by si ale museli za prodloužení připlatit,“ řekla portálu ČT24 ředitelka Iva Cichoňová, jejíž školka v pražských Modřanech zavírá v 17.00. Potřebu skloubit pracovní režim v Praze a otevírací hodiny školky nechávají plně na rodičích. „Naše maminky si většinou upraví pracovní dobu se svým zaměstnavatelem,“ říká k tomu Cichoňová.
Ve Švédsku to jde
Zkušenosti ze zahraničí ovšem ukazují, že věci mohou být téměř automaticky jinak. Například ve Švédsku, které bývá označováno za jedno z nejlepších míst pro život mimo jiné kvůli podpoře žen. „Většina mateřských škol je u nás otevřená od 6:30 do 18.30. Současná vláda investovala nemalé peníze na to, aby školky mohly pečovat o děti i v noci, o víkendech a během prázdnin, protože mateřská školka musí být schopna pokrývat potřeby rodin,“ popsala v rozhovoru pro New York Times poradkyně švédského ministra pro rovnost pohlaví Miriam Nordforsová. U dětí se během dvanáctihodinové otvírací doby obvykle vystřídají tři učitelky. Delší otevírací doba přináší zemi ovoce. Švédsko má nejvyšší procento zaměstnaných žen v EU, téměř 72 % - pro srovnání v Česku je to okolo 57 % -, aniž by to zároveň odnášela nižší porodnost.
Školky ve Švédsku jsou financovány podobně jako ty české: díl peněz podle počtu dětí posílá vláda, část přidávají obce a přispívají i rodiče formou školného. To se odvíjí od příjmu rodiny a může činit až tři procenta z jejího příjmu. Zároveň však poplatek za školku nesmí převýšit 1 260 švédských korun měsíčně, tedy zhruba 3 900 Kč. Celkovou částku také ovlivňuje počet dětí v rodině. Platí přitom, že čím více dětí rodina vychovává, tím jsou poplatky za jedno dítě nižší.
V Česku se školné obvykle pohybuje v rozmezí od 600 do 1 000 Kč měsíčně; kromě toho platí rodiče za své děti ještě stravné, okolo 700 měsíčně. Pouze předškoláci vyjdou levněji - školné za děti platí stát.
Přizpůsobit se
Odpovědí na nedostatek školek nebo jejich nevyhovující otevírací dobu se pokoušejí být dětské skupiny ve firmách nebo družiny na některých základních školách. Elegantní řešení nabízejí takzvané garderie, „hlídárny“ běžné v Bruselu a dalších městech s početnou mezinárodní úřednickou a diplomatickou komunitou, tedy lidmi, jejichž pracovní dobu ovlivňují dennodenní světové události.
Garderie nemá statut vzdělávací instituce, tudíž s dětmi nemusí být kvalifikovaná učitelka, ale pouze asistentka, jejíž práce je levnější a na kterou nejsou kladeny strikní požadavky na vzdělání. „V tzv. Evropských školách, kde se děti vzdělávají, školka končí o půl čtvrté. Ty děti, které si nemohou rodiče o půl čtvrté vyzvednout, jdou pak do garderie,“ popsala bruselský systém inspektorka pro české sekce Evropských škol Dana Musilová. Na rozdíl od běžných školek jsou garderie placené - výše poplatku se v Bruselu podobně jako ve Švédsku odvíjí od výše příjmu rodiny -, ovšem „hlídárny“ fungují až do 18.30 nebo do 19 hodin.
Všeho moc škodí
Experti poukazují na to, že je třeba na celou problematiku nahlížet také optikou dětí. Dlouhý pobyt ve školce přesahující 10 hodin denně není vhodný pro jejich optimální vývoj. „Z hlediska vývoje dítěte by bylo ideální, aby ve školce zůstávalo maximálně 7 hodin denně. U dětí, které zůstávají ve školce příliš dlouho, se mohou do budoucna objevit stavy úzkosti, že ztratí milovaného člověka,“ popsala psycholožka Václava Masáková. Takové děti pak podle ní mohou být i v dospělosti přehnaně citlivé na ztrátu kontaktu.
Úřadům se nechce
Pokud by neměli delší otevírací dobu ve školkách finančně nést jenom rodiče, musel by přispět stát. Zatím se na to ale neblýská. Současné vedení ministerstva školství na prodloužení otevírací doby tlačit nehodlá. „Otázka rozšíření provozní doby je plně v kompetenci zřizovatele, tedy především krajů a obcí,“ sdělil portálu ČT24 mluvčí ministerstva Marek Zeman.
Sociální demokraté, kteří nyní ovládají většinu krajů, se chtějí soustředit především na zvýšení počtu míst ve školkách. „Rozšířením kapacity dojde k tomu, že ředitelé škol budou moci variabilněji plánovat čas, budou mít více učitelek a budou moci mít například dopolední a odpolední školku,“ plánuje si stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek. Kdo by to měl zaplatit, to už neřeší. Také on je toho názoru, že je to na „majitelích“ školek, tedy hlavně na obcích a ředitelích, aby si to vyjednali.
Zástupci obcí s tím souhlasí. „To je záležitost vyjednávání v každé obci. Když to budou rodiče chtít, tak třeba přemluví zastupitelstvo, aby otevírací dobu mateřských školek rozšířilo a zaplatilo,“ míní výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Strach
Je to tedy především na rodičích, aby si „vydupali“ pozornost a následně i řešení na svých zastupitelích a ředitelích. Zkušenosti z diskusních fór, radnic a konkrétních školek však říká, že rodiče zpravidla skončí u žehrání na krátkou otevírací domu a věc dál neřeší - respektive přizpůsobí se.
„Na mě to působí tak, že když už máte ve školce dítě, tak si moc stěžovat nechcete. V Černošicích se nám to potvrdilo,“ zmiňuje svoji zkušenost tamní metodik komunitního plánování Miroslav Strejček. „Do našeho průzkumu, který zjišťoval zájem o prodloužení otevírací doby, se nám hlásili většinou ti rodiče, kteří v černošických školkách děti neměli.“
O tom, které dítě bude přijato do školky a které ne, rozhodují ředitelé škol. Čeští rodiče tak zřejmě mají obavy, že by o místo přišli, kdyby řediteli „zkomplikovali“ život požadavkem na prodloužení otevírací doby, ať už by to zaplatil kdokoli. Realitou dnešních dnů je, že chybí místa pro 40 tisíc dětí.
