Praha - Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová mluvila s prezidentem Milošem Zemanem o své rezignaci až v den, kdy ji oficiálně oznámila. To, že Zeman ihned oznámil jméno jejího nástupce Pavla Šámala, ale za problém nepovažuje, protože jde o výlučnou pravomoc prezidenta. Brožová svou rezignaci předala ve středu. Na Hradě byly podle ní i špičky české justice a řešila se budoucnost soudů i státního zastupitelství. To by podle ní nemělo být v budoucnu součástí výkonné moci, což znamená i změnu ústavy.
Rychlé jmenování Pavla Šámala novým předsedou Nejvyššího soudu řadu politiků i odborníků překvapilo. Někteří upozorňovali, že v zahraničí u takového postu probíhá minimálně odborná debata. Brožová ale v Interview ČT24 uvedla, že jde o výlučnou pravomoc prezidenta a s výběrem Šámala navíc souhlasí. Nepovažuje podle svých slov také za vhodné, aby se tento post stal předmětem dlouhodobých politických vyjednávání a „nakonec i handlů“. Zeman měl podle ní jméno nového předsedy už také jistě předem promyšlené, protože o svém odchodu z čela soudu mluvila už dříve.
Výlučnou pravomoc prezidenta uznala také ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), ačkoli v Událostech, komentářích přiznala, že konkrétní informaci o průběhu odchodu Ivy Brožové a jmenování jejího nástupce neměla. Obecně ji však Brožová informovala o rozhodnutí skončit v čele Nejvyššího soudu již dříve. „Jistým překvapením pro mě bylo jmenování pana profesora Šámala, byť jsem věděla, že se uvažuje v rámci širšího okruhu i o něm jako o možném nástupci,“ řekla Válková, která však zdůraznila, že ji toto rozhodnutí potěšilo.
Brožová k tomu ale poznamenala, že Válková sice nevěděla konkrétní datum, měla ale informace, že chce z čela soudu odejít: „Ve chvíli, kdy došlo ke změně zákona o soudech a soudcích a byly ukončeny mandáty předsedů kolegií, tak jsem hovořila právě s paní ministryní v tom smyslu, že je to z hlediska načasování mého odchodu ideální moment.“ Nový předseda totiž bude mít možnost poprvé v historii NS najmenovat si předsedy tří kolegií sám.
Původně se očekávalo, že Brožovou nahradí na jejím postu místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. V médiích se ale objevily spekulace, že Pavla Šámala údajně Zemanovi doporučil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a že s Fialou se počítá jako s Rychetského nástupcem. O tom, co předcházelo výběru Šámala, ale Brožová podle svých slov žádné informace nemá. „Jsou to navíc všechno spekulace, které jsou v souvislosti se soudní mocí nežádoucí jev,“ dodala.
Brožová předala Zemanovi svou rezignaci ve středu. Spolu s ní byly na Hradě i špičky české justice. „Hlavní řeč byla o klíčových tématech, které by do budoucna měla justice řešit… Shodli jsme se, že změny budou muset začít změnou ústavy. Státní zastupitelství by mělo přestat být součástí moci výkonné, vyřešit by se mělo i nerovnoměrné obsazení jednotlivých soudů a zrušení čtyřčlánkové soustavy soudů,“ uvedla Brožová v Interview ČT24.
Brožová: Klaus nepochopil význam nezávislosti soudní moci pro právní stát
Iva Brožová zažila v čele Nejvyššího soudu několik bouřlivých období. V roce 2005 ji tehdejší prezident Václav Klaus odvolal. Zdůvodňoval to informacemi od ministra spravedlnosti Pavla Němce, který označil stav Nejvyššího soudu pod jejím vedením za alarmující. „Byla jsem dříve i soudkyní Ústavního soudu, takže jsme věděla, že toto není v právním státě dost dobře myslitelné,“ poznamenala dnes. Klaus podle ní nepochopil princip dělby moci a význam nezávislosti soudní moci pro právní stát. Tehdy se proto obrátila na Ústavní soud, který její odvolání zrušil.
Brožová byla rovněž členkou poradního sboru prezidenta Zemana. Loni v srpnu ji z něj ale Zeman vyřadil kvůli ztrátě důvěry. Podle prezidenta se měla distancovat od rozhodnutí NS ohledně imunity v kauze tří exposlanců ODS, což podle něj neučinila. „Na otázku poslaneckých imunit mám a měla jsem jiný názor. Tehdy jsem ho i řekla, ale pan prezident o něm zřejmě nevěděl… Rozhodnutí Nejvyššího soudu je nicméně třeba respektovat,“ uzavřela Brožová.
