Bezpečnostní systém Česka je podle premiéra Bohuslava Sobotky nastaven dobře. Předseda vlády to řekl po dokončení auditu národní bezpečnosti. Zároveň ale prohlásil, že je potřeba řešit některé nedostatky. Audit nechal Sobotka vypracovat jako reakci na teroristické útoky v Evropě, součástí je ale například i boj proti dezinformacím.
Dezinformační weby nabírají i kvůli sociálním sítím na síle, vymyšlené zprávy mají narušit důvěru lidí v systém. Na ministerstvu vnitra proto od nového roku vznikne speciální útvar, který se právě dezinformacím bude věnovat.
„Aby lidé měli šanci získat informace, které jsou relevantní. Kde je pravda,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V praxi to bude vypadat tak, že ministerstvo prostřednictvím svých stránek i sociálních sítí uvede zprávu na pravou míru i s vysvětlením, proč je nedůvěryhodná. „Je na občanovi, zda si tyto informace vyhledá a zda k nim přihlédne, nebo nepřihlédne. Nemáme ambici dělat cenzora,“ dodal Chovanec.
Podle bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka to ale nemusí splnit očekávaný cíl. „Obávám se, že občané jsou bohužel daleko náchylnější věřit zprávám z druhé strany než z oficiálních stran. Taková atmosféra prostě u nás existuje,“ míní Randák.
Chybí postup proti levicovému extremismu
V Česku podle auditu chybí také funkční prevence extremismu a spoléhá pouze na represi. „ČR disponuje velkým množstvím odborníků na extremismus, ale naproti tomu nemá takřka žádné odborníky na prevenci extremismu a souvisejících jevů,“ uvádí zpráva s tím, že represe je sice účinná, musí být ale použita včas. Leckdy prý stačí, když policie dá jasně najevo, že nebude určitý typ nezákonného jednání tolerovat.
Většina projektů je navíc nasměrována proti pravicovému extremismu a kampaně proti extrémní levici prakticky neexistují. Pravicová extremistická scéna podle auditu nemá ucelený politický názor ani ideologii, shodne se ale na nenávisti k menšinám – nepřátelství k Romům však bylo nahrazeno nepřátelstvím k muslimům a imigrantům. Zpráva připouští, že stát nedokázal pružně reagovat na obavy občanů spojené s imigranty.
Levicovou extremistickou scénu tvoří podle auditu především anarchisté, kteří však nejsou v prosazování svých cílů jednotní. Často se prezentují v nekonfliktních oblastech, například při ochraně životního prostředí nebo pomoci bezdomovcům a uprchlíkům. Radikální část anarchistů považuje za legitimní používání násilí a útočí na své názorové odpůrce, popřípadě ničí cizí majetek, uvádí zpráva.
Audit odhalil i nedostatky
Podle premiéra Bohuslava Sobotky je bezpečnostní systém celkově nastaven dobře a zásadní změny nejsou potřeba. „Dlouhodobě zpracovávané hrozby jsou podchycené, nevyžadují dramatické změny. Nicméně byla nalezena celá řada nedostatků, které je potřeba na úrovni vlády řešit,“ připustil premiér.
Stát bude případné nápravy řešit neveřejně. Vláda nejdřív musí audit schválit, pak se vypracuje akční plán k plnění jednotlivých úkolů. „V podstatě v každém bodě auditu je nějaká legislativní úprava. Tam samozřejmě bude hrát roli i Poslanecká sněmovna,“ říká předseda bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa (ČSSD).
Audit nechal premiér vypracovat v návaznosti na sérii loňských teroristických útoků v Evropě. Měl zjistit, jak je Česko připraveno čelit současným závažným bezpečnostním hrozbám a jaká je odolnost státu při přímé konfrontaci s nebezpečím. A také prověřit současný stav legislativy a nejrizikovějších oblastí. Rok na auditu pracovalo zhruba 120 expertů z akademické i bezpečnostní sféry.
- terorismus
- extremismus
- organizovaný zločin
- působení cizí moci
- bezpečnostní aspekty migrace
- přírodní hrozby
- antropogenní hrozby
- hrozby v kyberprostoru
- energetická, surovinová a průmyslová bezpečnost
- hybridní hrozby a jejich vliv na bezpečnost občanů ČR
