Praha – Rusko a dění na Ukrajině je jedním z hlavních témat pražské konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Vojenskou situací a možným dalším vývojem krize se zabýval budoucí předseda Vojenské výboru NATO Petr Pavel. Bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski se potom zamýšlel nad možným politickým vývojem Ukrajiny, Ruska, ale i celého světa. Očekává deset let chaosu, ze kterého vzejde pozměněný multilaterální svět nejméně s pěti supervelmocemi.
Bezpečnostní konference: Co si může dovolit Rusko – a co si dovolí?
Když by Rusko zahájilo útok na Pobaltí, NATO by nedokázalo včas zareagovat. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to řekl Petr Pavel, podle kterého by si Moskva podrobila Litvu, Lotyšsko a Estonsko během dvou dnů. Na tak rychlou akci ale Aliance není postavena. „Na straně Aliance je jednou z nevýhod komplikovanost rozhodovacího procesu. Ta je daná prostě jen tím, že Aliance má 28 členů a musí se na všech závěrech shodnout,“ poukázal Petr Pavel. Obává se přitom, že by NATO skutečně reagovalo na útok na svého člena až dodatečně, protože nemá dostatečné zpravodajské informace. Upozornil, že Aliance nemá svou zpravodajskou síť a systém, závisí tedy na sdílení informací od tajných služeb členských států, které však budoucí předseda aliančního Vojenského výboru nepovažuje za dostatečné.
To ovšem zpochybnil stálý představitel České republiky při NATO Jiří Šedivý. Ten míní, že je zpravodajský proces v Alianci velice kvalitní. Uznal, že Rusko by bylo pravděpodobně schopné během několika dnů úspěšně zaútočit na sousední státy, například i obsadit Kyjev, ale je otázka, zda by poté mělo dostatek logistické podpory. Šedivého jmenovec, bývalý náčelník generálního štábu, je však přesvědčen, že pokud budou alianční státy připraveny k obraně, je konflikt s Ruskem takřka vyloučen. Poznamenal, že Rusko by válku s NATO vyhrát nemohlo a je si toho vědomo.
Rusko ale nebylo jediným tématem příspěvků bezpečnostní konference. Petr Pavel či ministr obrany Martin Stropnický hovořili také o tzv. Islámském státu. Martin Stropnický se věnoval také problematice uprchlické vlny, „která by se mohla stát tsunami“. Zdůraznil, že se nevyhnutelně příliv imigrantů dotkne i Česka: "Dovolím si být skeptik, jestli se v dohledné době podaří na unijní půdě vytvořit konsensuální, účinnou politiku, která by tento neblahý jev ne celkově vyřešila – to patrně nejde – ale alespoň dostala pod jakousi takousi kontrolu. Zatím se mi zdá, že plány, které se rýsují na červnový summit, jsou trochu pro publikum." Dodal, že také ČR musí jasně formulovat svou imigrantskou politiku. „Nemyslím si, že si vystačí s tvrzením, že kvóty jsou špatná věc. Na tom se tady řada lidí shodne, ale jako dlouhodobá ani střednědobá politika to nestačí.“
Kwasniewski: Rusko půjde spíše politickou cestou
Na možný politický vývoj v Rusku a také na Ukrajině se ve svém příspěvku zaměřil bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski. Je přesvědčen, že cílem Vladimira Putina není Pobaltí, ale výhradně Ukrajina jako nezbytný článek v Euroasijské unii. „Aby mohla (unie) uspět, potřebuje i Ukrajinu – jako celek, ne pouze Krym, Doněck nebo Luhansk,“ nastínil Kwasniewski. Očekává však, že Vladimir Putin použije jiné páky než armádu: „Bude pokračovat v ekonomickém tlaku, propagandě, bude používat ruzných metod, aby získalo celou Ukrajinu. Jeho scénář je vytvořit Majdan číslo 3, ze kterého vzejde nové politické vedení. Toto vedení nebude říkat nic proti Evropě, bude pouze říkat: Nesněte o něčem, co není možné. Mějte realistické sny. Tímto realistickým snem je Rusko.“
O samotné Ukrajině má přitom Aleksander Kwasniewski poměrně vysoké mínění. „Ukrajina má daleko k ideálu, ale snaží se bojovat s korupcí. Porošenko se snaží zbavit oligarchy moci – což není jednoduché, protože on je jedním z oligarchů. Je nicméně důležité udržet si západní perspektivu a uvědomit si, že 25 let procházela tato země prozápadní transformací. Teď se od nich nesmíme odvrátit,“ poznamenal. Je přesvědčen, že mínění o Ukrajině jako černé díře na peníze je součástí ruské propagandy.
Aleksander Kwasniewski s Janem Hamáčkem na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost
Pět supervelmocí, na prvním místě Čína
Od Ruska očekává Aleksander Kwasniewski, že se stane jedním z nových mocenských center formujícího se multilaterálního světa. Nové uspořádání podle polského exprezidenta zformuje nadcházející chaotické období. Nedojde ale k naprosté světové revoluci. Významnou roli budou podle něj nadále hrát i Spojené státy, jejichž role však „již nikdy nebude tak silná jako v průběhu posledních dvaceti, třiceti let“. USA zřejmě budou utužovat své tichomořské vazby na úkor vztahů s Evropou. Dalšími budoucími supervelmocemi se stanou Indie a především Čína. „Již se připravuje na roli supervelmoci číslo 1,“ podotkl Kwasniewski. Mezi supervelmoci zařadil také Evropskou unii – ovšem s podmínkami: „Bude nadále důležitým hráčem, ale musí udržet jednotu. Musí pokračovat s reformami, nesmí se rozdělovat a nesmí přijmout zvyšující se roli nacionalismu a národního egoismu v členských státech.“
GALERIE
videogallery_536348