Praha/Brno - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se ohradil proti vnitřním direktivám Exekutorské komory, které stanovují výši exekutorského poplatku a brání jeho snižování. Podle Antimonopolního úřadu si ovšem každý poskytovatel služby, včetně exekutorské, může účtovat i nižší odměnu, než jakou hlásá vyhláška. Komoře proto ÚOHS nyní hrozí milionovou pokutou.
Antimonopolní úřad se opřel do exekutorů: Můžete brát méně
Chováním exekutorské komory se ÚOHS zabýval od letošního jara; prošetřoval pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů, které komora vydala v roce 2006. Pokud podle nich exekutor účtuje v rámci exekuční činnosti odměnu, která je nižší než cena, stanovená příslušnou vyhláškou, „dopouští se závažného porušení pravidel soutěže mezi exekutory“. Tím by mohla být omezena soutěž v oblasti cen.
Podle předsedy úřadu Petra Rafaje ale „každý poskytovatel služby disponuje oprávněním účtovat si nižší odměnu, než činí platná tarifní odměna stanovená některou z vyhlášek. Stejně tak je po vlastním uvážení oprávněn od požadování odměny zcela upustit“. Exekutorská komora si proto musela od Antimonopolního úřadu vyslechnout kritiku. „Stanovisko považujeme za protisoutěžní. V podstatě to říká, že je to zakázaná dohoda soutěžících mezi sebou,“ dodal Rafaj.
Viceprezident Exekutorské komory ČR David Koncz ale s předsedou ÚOHS nesouhlasí. Podle něj výše odměny soudního exekutora jasně stanoví vyhláška ministerstva spravedlnosti a o nákladech exekuce rozhoduje soud. „Odměnu stanovenou právním předpisem soudní exekutor nemůže o své vůli snižovat či zvyšovat na základě dohody s účastníkem řízení. Tento prvek je při exekuční činnosti státem záměrně potlačen,“ upozornil Koncz. Exekutor podle něj navíc není klasickým podnikatelem. „Postavení soudního exekutora je primárně veřejnoprávní, úkony soudního exekutora se považují za úkony soudu,“ doplnil.
Změna pro dlužníky?
Postoj Antimonopolního úřadu vítají především ti, jichž se práce exekutorů nejvíce dotýká, a sice dlužníci. „Znamená to pro nás příležitost, jak argumentovat při domluvě s exekutorem o nějaké alternativní cestě k splacení dluhu,“ soudí vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
ÚOHS se problémem začal zabývat mimo jiné i na základě zjištění Reportérů ČT. Ti v únoru informovali o případu exekutorky Jany Fojtové - která u firmy Četrans vymáhala téměř 40 milionový dluh a po té se za nevysvětlených okolností vzdala odměny.