Anonymní časové jízdenky lze pořídit i bez Opencard

Praha - Konec papírových kuponů v pražské MHD se blíží, ale v časových jízdenkách existuje jedna výjimka. V Praze si cestující využívající běžné časové předplatné musí od 13. listopadu pořídit elektronickou Opencard. Lidé však mají stále i možnost koupit si anonymní časovou jízdenku, například měsíční, čtvrtletní nebo roční. A Opencard při tom vůbec nepotřebují, píší dnešní Hospodářské noviny. Jde o papírovou kartičku zalitou v laminátu, která se od klasického kuponu liší jen tím, že na ní nejsou identifikační údaje. Tedy ani rodné číslo ani číslo tramvajenky. Řada cestujících však o této možnosti nevěděla.

Je zcela anonymní, to znamená, že si ji lidé mohou navzájem půjčovat, například v rodině nebo v kruhu kolegů v kanceláři. Podle mluvčí dopravního podniku Ilony Vysoudilové se časová anonymní jízdenka vydává už od roku 2001 a k dostání je ve všech výdejních místech. Je o ni velmi malý zájem.

Protože je anonymní časová jízdenka přenosná, je o něco dražší než virtuální kupony nahrané na Opencard. Například na jeden měsíc stojí 670 korun, zatímco přes Opencard je za 550 korun. Čtvrtletní stojí 1 880 korun, nahraná na Opencard 1 480 korun.

Kartu už jinak musí používat všichni cestující v pražské MHD v tarifech Dítě (10 až 15 let) a Junior (15 až 19 let), dále dospělí a senioři do 70 let, kteří nemají platný papírový kupon. V příštím roce by se měly na kartu přesunout také kupony pro vysokoškolské studenty.

Zdá se ale, že mnozí cestující si Opencard pořídili jen proto, že si mysleli, že není vyhnutí. Opencard nyní vlastní 600 tisíc lidí. O tom, že papírové časové jízdenky zůstávají, nevěděla ani Markéta Reedová (VV), jež se projektu Opencard na magistrátu podrobně věnovala a projekt kritizovala, uvedly Hospodářské noviny.

Opencard je i nadále vydávána zdarma, její vyřízení trvá zhruba dva týdny. Pokud chtějí lidé získat kartu na počkání, musí si připlatit 250 korun. Karta slouží též jako průkazka do knihovny a k placení parkovného, jsou na ni poskytovány také slevy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 25 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 31 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...