Praha - Na přípravě prezidentské amnestie se podíleli tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, právník Pavel Hasenkopf a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, kterého Klaus loni navrhoval na post ústavního soudce. Konkrétní jména přináší dnešní Lidové noviny. Jakl ale v rozhovoru pro Český rozhlas spolupráci této trojice na přípravách amnestie odmítl.
„To jsou absolutní nesmysly, úplné, absolutní a totální. Pan prezident své rozhodnutí konzultoval se svými spolupracovníky a experty a rozhodnutí vydal. Pokud by pana prezidenta napadlo, že se od toho odtáhne a odpovědnost bude chtít přenést na někoho jiného, pak bych rozuměl, že řekne: Ten mi dal tohle, tenhle mi poradil tohle, ale jinak si myslím, že celá ta debata je úplně lichá,“ prohlásil Jakl.
Ze tří jmen svoji účast na přípravě amnestie potvrdil jen Jakl. Lidovým novinám řekl, že se účastnil debat o jejím konečném znění. Za hlavního autora amnestie označil list Koudelku. „K verzi, která se nakonec prosadila, mám tisíc výhrad už jen z důvodu své vlastní ješitnosti,“ vyjádřil se k amnestii Hasenkopf.
Lidové noviny mají k dispozici interní dokument Kanceláře prezidenta republiky ilustrující hradní debatu. V ní prý přímo zazněla i jména dvou kontroverzních osob poslední doby, které prezident nemá příliš v lásce - „airsoftového atentátníka“ Pavla Vondrouše a takzvaného tykadlového řidiče Romana Smetany. Přitom právě Jakl dříve tvrdil, že diskuze o amnestii se konkrétních kauz netýkaly. „Ta analýza se týkala pouze obecných, neosobních kritérií,“ řekl v Událostech, komentářích 2. ledna.
Koudelka neuspěl jako kandidát na ústavního soudce
Bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka byl před necelým rokem navrhován Václavem Klausem na ústavního soudce. Senátoři mu ovšem toto jméno zamítli. Kritici mu vytýkali angažmá u bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, jejímž byl náměstkem, nebo obhajobu sporných zákonů, proti nimž se Ústavní soud postavil. Šlo například o volební zákon z dob opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Prezident Václav Klaus tehdy odmítnutí svého kandidáta označil za smutné, žalostné a deprimující.
Amnestie, kterou Klaus vyhlásil na Nový rok, dál hýbe politickou scénou i společností v Česku. Kromě odpuštění krátkých trestů ukončila trestní stíhání v kauzách trvajících déle než osm let se sazbou do deseti let. Bez závěru tak možná skončily některé ostře sledované kauzy týkající se korupce či závažné hospodářské kriminality. Opozice kvůli kontrasignaci premiéra Petra Nečase tento týden vyvolala hlasování o nedůvěře jeho kabinetu. Ani na popáté ale neuspěla.
Kdo amnestii připravoval, Hrad tají. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek proto v pátek prezidentskou kancelář vyzval, aby na základě zákona o svobodném přístupu k informacím sdělila jména přímých autorů konkrétní podoby prezidentské amnestie. Klaus by podle něj měl vyvrátit „chmurné podezření“, že na přípravě amnestie se podíleli lidé, kteří mohli být ve spojení s některými amnestovanými.
Lubomír Zaorálek (ČSSD):
„Myslím si, že je nepřijatelné, aby se tato jména tajila. To, oč jde, má takový dopad na společnost a bude to mít ještě takové důsledky, že nelze připustit, aby tyto věci zůstaly před veřejností tajné.“
Ladislav Jakl, tajemník prezidenta:
„Pan Zaorálek kolem sebe kope. Přesně tento typ lidí má většinou nejvíc másla na hlavě.“
